Matthäus Klimesch

středoškolský učitel, historik, genealog, lingvista a autor vlastivědných prací

Matthäus Klimesch, také Matouš Klimeš, Matyáš Klimesch, Johann Matthäus Klimesch (26. srpna 1850 Rozpoutí – 13. dubna 1940 Vídeň)[1] byl středoškolský učitel, historik, genealog, lingvista a autor vlastivědných prací.[2][3]

Joh. Matthäus Klimesch
Rodné jménoMatouš Klimeš
Jiná jménaMatyáš Klimesch Johann Matthäus Klimesch
Narození26. srpna 1850
Rozpoutí
Úmrtí13. dubna 1940
Vídeň
Místo pohřbeníKaplice
Alma materUniverzita Štýrský Hradec
Povolánístředoškolský učitel
Znám jakohistorik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

Narodil se v rolnické rodině v Rozpoutí (část města Kaplice). V matrice narozených je zapsán jako Matouš Klimeš.[1] Od roku 1865 studoval na německém gymnáziu v Českých Budějovicích a od roku 1871 Matthäus Klimesch nejprve navštěvoval německé gymnázium v Budějovicích a od roku 1871 gymnázimu v Seitenstetten. Poté studoval na filozofické fakultě univerzity ve Štýrském Hradci. V roce 1880 složil učitelskou zkoušku ze zeměpisu, dějepisu a němčiny.

Ještě před získáním doktorátu z oboru filozofie(1985) získal v roce 1884 místo asistenta učitele na Státní obchodní škole ve Štýrském Hradci a od školního roku 1888/89 učitelské místo na tamní Druhé státní střední škole. V roce 1891 byl jmenován profesorem německého učitelského ústavu v Praze a od roku 1895 profesorem státního gymnázia v Lublani, kde byl také redaktorem lublaňských školních novin. Od roku 1914 byl v důchodu, nejprve se přestěhoval do Štýrského Hradce a později žil se svým synem ve Vídni.

Stal se známý četnými historickými výzkumy a esejemi a prácemi, které se zabývají především historií jednotlivých lokalit v jižních Čechách, zejména v bývalém kaplickém okresu. Ještě jako student napsal články o hradu Pořešín a o historii hradu Velešín pro českobudějovický Kreisblatt. Napsal také řadu článků do časopisů Der Böhmenwald a Waldheimat a také do věstníku Spolku pro dějiny Němců v Čechách.

Zasloužil se také o vydání rožmberské kroniky, kterou česky sepsal po roce 1594 rožmberský archivář Václav Březan a kterou do němčiny přeložil třeboňský opat Norbert Heermann (1629 – 1699). Heermannův překlad Klimesch upravil pomocí poznámek pod čarou a vydal v roce 1897 u nakladatelství Královské české společnosti nauk v Praze pod názvem Norbert Heermann's Rosenberg'sche Chronik.[4]

Byll třikrát ženatý. Měl pět synů a jednu dceru. Zemřel ve Vídni a byl pohřben v rodinném hrobě v Kaplici. Na jeho domě v Grundsteingasse 7 v XVI. vídeňské čtvrti byla v roce 1952 umístěna pamětní deska.

Práce a eseje (výběr) editovat

  • Die Herren von Michelsberg als Besitzer von Weleschin - genealogická studie. Disertační práce. Univerzita Štýrský Hradec 1885
  • Norbert Heermanns Rosenberg’sche Chronik, Praha 1897
  • Urkunden und Regesten zur Geschichte des Gutes Poreschin (1878–1889)
  • Urkunden- und Regestenbuch des ehemaligen Klarissinnenklosters Krummau, Praha 1904
  • Die Ortsnamen im südlichen und südwestlichen Böhmen, Praha 1909
  • Geschichtsschreiber des ehemaligen Cistercienserstiftes Goldenkron (1893/94)
  • Über die älteste tschechische Urkunde des Stiftes Schlägl
  • Zur älteren Geschichte von Kaplitz
  • Die deutschen Ortschaften der Kaplitzer Bezirkshauptmannschaft nach ihrer Anlage und der Aufteilung ihrer Fluren
  • Der Besitz der Prämonstratenserklöster Strahov, Mühlhausen und Schlägl in Südböhmen
  • K historii lublaňského gymnázia, Lublaň 1896 (slovinsky)
  • Jindřich První z Rožmberka: Příbuzenství s Habsburkem Albrechtem I., Laibach 1912 (slovinsky)
  • Horra, "v Horách", nejstarší sídlo rodu Harrachů[3]

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Matthäus Klimesch na německé Wikipedii.

  1. a b Matriční záznam o narození [online]. Archiv Třeboň [cit. 2021-09-26]. Dostupné online. 
  2. Klimesch, Johann Matthäus, 1850-1940 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-09-26]. Dostupné online. 
  3. a b MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž: Johann Matthäus Klimesch [online]. [cit. 2021-09-26]. Dostupné online. 
  4. MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž: Norbert Heermann [online]. [cit. 2021-09-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat