Schachtenstein

vrch v okrese Česká Lípa Libereckého kraje

Schachtenstein, 372 m n. m., je vrchokrese Česká Lípa Libereckého kraje. Leží asi 2 km jjv. od obce Hamr na Jezeře, na stejnojmenném katastrálním území.[1] Je součástí chráněného území, v minulosti a byl využit při těžbě železné rudy. Zdejší území bylo desítky let součástí vojenského výcvikového prostoru Ralsko. Schachtenstein patří mezi geologicky cenné lokality na území národního Geoparku Ralsko.[2]

Schachtenstein
PP ostrý 3.jpg
Vrchol372 m n. m.
Prominence23 m ↓ sedlo s Hamerským Špičákem
Izolace250 m → Hamerský Špičák
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PohoříRalská pahorkatina / Zákupská pahorkatina / Kotelská vrchovina / Děvínská pahorkatina / Jelenovršská část
Souřadnice
Schachtstein
Schachtstein
Horninapískovec, neovulkanit
PovodíPloučnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Obrázek Tomuto článku chybí obrázky. Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načíst a přidat do článku. Pro rychlejší přidání obrázku můžete přidat žádost i sem.
WikiProjekt Fotografování

PopisEditovat

Schachtenstein je poměrně nevýrazný homolovitý vrch, který bývá často uváděn jen jako vedlejší vrchol Hamerského Špičáku (452 m n. m.). Schachtensteinem, stejně jako Hamerským Špičákem a Děvínem prochází polzenitová žíla ve středo- až svrchnoturonských křemenných a jílovitých pískovcích (na kontaktu pískovců železitých).[3] Polzenity jsou bazické žilné horniny magmatického původu, pocházející ze značných hloubek, pravděpodobně až ze zemského pláště. Stáří severočeských polzenitů se odhaduje na 60 až 80 milionů let. Jméno horniny též odkazuje na ze severočeský region. Autorem názvu je německý geolog Karl-Hermann Scheumann (1881 – 1964), který horninu pojmenoval podle řeky Ploučnice (německy Polzen).[2]

Vrch je unikátní starým důlním dílem dochovaným po těžbě železné rudy17. a 18. století.[4] Temeno kopce protíná nejhlubší dobývka železné rudy na území Geoparku Ralsko.[2] Tento zářez je dlouhý zhruba 70 metrů a dosahuje hloubky až 17 metrů. Ze severozápadního svahu byla kolmo na žílu vyražena přibližně 10 metrů dlouhá štola. Na lokalitě je patrné ústí další, zřejmě ještě hlubší zavalené šachty.[5] Na jižní straně Schachtensteinu byla dobývána druhá polzenitová žila a na západě v údolí Černého rybníka se nachází řada starých pinek.[6]

Geomorfologické zařazeníEditovat

Geomorfologicky vrch náleží do celku Ralská pahorkatina, podcelku Zákupská pahorkatina, okrsku Kotelská vrchovina, podokrsku Děvínská pahorkatina a Jelenovršské části.[7]

Ochrana území, okolíEditovat

Schachtenstein je součástí přírodní památky Děvín a Ostrý, zahrnující i přiléhající vrchy na společné vulkanické žíle, která tvoří hřbetovou přímku: cca 400 m sv. ležící, již zmíněný Hamerský Špičák, a dalších cca 400 m na SV ležící Děvín (435 m n. m.) se zříceninou hradu. Skupinu dotváří pískovcová stolová hora Široký kámen (430 m n. m.) nacházející se cca 800 m východně.

Přístup, obnova doluEditovat

Samotné důlní dílo Schachtensteinu je zatím nepřístupné. V září 2013 ho převzal do své správy Hornicko-historický spolek pod Ralskem se záměrem rekultivovat jej a zpřístupnit za určitých podmínek veřejnosti.[4] Nejbližší turistická stezka je červená a vede na Děvín z Hamru na Jezeře.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Seznam. Schachtenstein (372 m) [online]. mapy.cz [cit. 2021-09-10]. Dostupné online. 
  2. a b c RUBÁŠ, Dominik. Výpravy do geologické minulosti: Děvín a Hamerský Špičák. 1. vyd. Praha: Česká geologická služba, 2020. 8 s. 
  3. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  4. a b Hornicko-historický spolek pod Ralskem obnoví starý důl u Hamru na Jezeře [online]. Hornicko-historický spolek pod Ralskem [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. 
  5. GODÁNY, Josef, et. al. Aktualizace regionální surovinové politiky Libereckého kraje. 1. vyd. Praha, Liberec: Česká geologická služba, Liberecký kraj, 2019. 259 s. Dostupné online. S. 183. PDF. 
  6. Pozůstatky po těžbě železných rud v okolí Mimoně [online]. Stráž pod Ralskem: Městský úřad [cit. 2021-09-11]. Dostupné online. 
  7. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 

Externí odkazyEditovat