Locika setá

Locika setá
	Locika setá
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hvězdnicotvaré (Asterales);
Čeleď	hvězdnicovité (Asteraceae);
Rod	locika (Lactuca);
Binomické jméno
	Lactuca sativa; L., 1753
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Salát, odborně locika setá nebo locika salátová (Lactuca sativa L.) je listová zelenina původem snad z Asie. Do střední Evropy se dostala ve středověku ze Středozemí.^[1] Vyskytuje se pouze v kultuře a je známo mnoho variet, či kultivarů různých tvarů a barev listů. Locika se obvykle pěstuje jako salátová, tedy listová zelenina a jako taková je rozšířena po celém světě.

Popis

Salát z listů salátu, rajčat a chřestu

Locika je letnička i dvouletka se světle i tmavě zelenými, načervenalými i tmavočervenými listy. Tvoří hlávkovité růžice s hladkými i zkadeřenými listy.^[1] Malé žluté květy připomínají pampelišku, jsou však menší.

Poddruhy a kultivary

Salát hlávkový (Lactuca sativa var. capitata)
- Salát hlávkový ledový "Derel" (Lactuca sativa var. capitata "Derel"); ledový salát je odrůda hlávkového vyšlechtěná v Kalifornii koncem 19. století, lesk na povrchu připomíná led; tvrdá a těžká hlávka připomíná i zelí
Salát listový (Lactuca sativa var. crispa)

Dějiny

Locika byla známa již ve starověkém Egyptě, odkud se rozšířila do jižní Evropy a dále na sever. Její nejstarší zobrazení objevili archeologové v chrámu Senusreta I. v egyptském Karnaku. Senusret I. zde obětuje mléko bohu Minovi, jemuž byl salát zasvěcen.
Lociku znali ve starověké Persii, lékaři ve starověkém Řecku, kde se pěstovala již od 6. století př. n. l.,^[1] věřili, že salát může působit jako prostředek vyvolávající spánek. Pochutnávali si na ní samozřejmě i ve starověkém Římě, odkud se ve středověku rozšířila dále do Evropy. Do Ameriky ji přivezl Kryštof Kolumbus.^[2]

Průměrný obsah látek a minerálů

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v hlávkovém salátu.^[3]

Složka	Jednotka	Průměrný obsah	Prvek (mg/100 g)	Průměrný obsah	Složka (mg/100g)	Průměrný obsah
voda	g/100 g	95,1	Na	3	vitamin C	5
bílkoviny	g/100 g	0,8	K	220	vitamin D	0
tuky	g/100 g	0,5	Ca	19	vitamin E	0,57
cukry	g/100 g	1	Mg	5	vitamin B6	0,04
celkový dusík	g/100 g	0,13	P	18	vitamin B12	0
vláknina	g/100 g	0,9	Fe	0,4	karoten	1,02
mastné kyseliny	g/100 g	0,4	Cu	0,01	thiamin	0,12
cholesterol	g/100 g	0	Zn	0,1	riboflavin	0,02
energie	kJ/100 g	59	Mn	0,3	niacin	0,4

Šťáva z listů obsahuje malé množství organických kyselin (jablečná, citronová, šťavelová). Zároveň obsahují asparagin a hořký lactusin.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lettuce na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c Kolektiv. Zahradnický slovník naučný. III. svazek CH - M. 1. vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1997. s. 260. ISBN 80-85120-62-3
↑ Lettuce:Food Facts & Trivia [online]. [cit. 2007-11-02]. Dostupné online.
↑ McCance a Widdowson’s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3

Související články

Locika indická

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu locika setá na Wikimedia Commons
Galerie locika setá na Wikimedia Commons
Charakteristika Lociky (anglicky)

[Zahradnický-1] Kolektiv. Zahradnický slovník naučný. III. svazek CH - M. 1. vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1997. s. 260. ISBN 80-85120-62-3

[2] Lettuce:Food Facts & Trivia [online]. [cit. 2007-11-02]. Dostupné online.

[3] McCance a Widdowson’s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3

[1]

[2]

[3]