Rtišovice (zámek)

zámek v Česku

Rtišovice jsou zámek ve stejnojmenné vesniciMilínaokrese Příbram ve Středočeském kraji. Na místě starší tvrze jej nechal vybudovat Jan Netvorský z Březí v první polovině osmnáctého století. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka.[1]

Rtišovice
Hlavní zámecká budova od jihu
Hlavní zámecká budova od jihu
Základní informace
Slohbarokní
Přestavba1846
StavebníkJan Netvorský z Březí
Další majiteléFremdárové z Pruku
rytíři z Bünau
Poloha
AdresaRtišovice, Milín, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Rtišovice
Rtišovice
Další informace
Rejstříkové číslo památky29278/2-2949 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Předchůdcem zámku bývala tvrz zmiňovaná v písemných pramenech poprvé v době okolo roku 1491.[2] Nejspíše už od čtrnáctého století na ní sídlili příslušníci zemanského rodu, který užíval přídomek „ze Rtišovic“. Patřili k němu bratři Zdeněk a Hron připomínaní v letech 1369 a 1376. Jiným členem rodu byl Ivan ze Rtišovic, který roku 1398 daroval mšeckému kostelu nějaký plat. Na začátku patnáctého století došlo k rozdělení statku, jehož část vlastnil Bořivoj ze Svinař uváděný v letech 1407 až 1437. Druhý díl patřil Petříkovi ze Rtišovic, který stál na začátku husitských válek v roce 1420 na straně katolíků, a třetí část statku držel v roce 1436 Jindřich Mléčko. K dalším majitelům patřil roku 1447 Jan Pinta ze Rtišovic z rodu Bukovanských z Bukovan, uvedený o pět let později mezi služebníky pánů z Rožmberka,[3] a v roce 1465 Bohuslav a Kryštof ze Rtišovic.[2]

Okolo roku 1491 prodal Bohuslav z Němčic rtišovickou tvrz s příslušenstvím Joštu Fremdárovi z Pruku. Po něm statek převzali synové Kašpar a Jan, který si nechal Rtišovice se dvorem a tvrzí roku 1548 zapsat do desk zemských. Jeho nástupcem byl Adam (roku 1587), kterého přežila vdova Mariana Fremdárová z Malovic se dvěma dcerami a synem Janem. Jan se stal posledním příslušníkem rodu Fremdárů z Pruku ve Rtišovicích, protože v roce 1626 Rtišovice a Solenice prodal Jindřichu Hlaváčovi z Vojenic. Od něj statek roku 1644 koupil Jindřich Byn z Bynova a v roce 1663 jej postoupil svému synovi Jindřichovi. Na oplátku od něj dostal polovinu Zbenic. Rudolf Byn z Bynova, snad Jindřichův syn, prodal Rtišovice roku 1691 své matce Dorotě Bynové z Výškova. Od ní je o tři roky později koupil Karel Maxmilián Lažanský z Bukové, který tvrz využíval jako zastávku a místo odpočinku při svých cestách z Prahy do Bratronic. Dohodnutou cenu však nezaplatil, a krátce po jeho smrti v roce 1696 tvrz koupil pražský konvent u svatého Jiljí.[3]

Další majitelé Rtišovic se často střídali. Jedním z nich byl Jan Netvorský z Březí, který na místě zchátralé tvrze založil barokní zámek. Dobu výstavby datuje letopočet 1738 na portále.[2] V roce 1846 byl zámek přestavěn.[4] Ve druhé polovině dvacátého století zámecký areál sloužil potřebám státní statek.[2]

Stavební podobaEditovat

Původní tvrz bývala koncem sedmnáctého století převážně dřevěná (zděné byly pouze dva pokoje) a zchátralá. Nahradil ji jednopatrový zámek s obdélným půdorysem a valbovou střechou, z níž vybíhá drobná vížka. Nad vstupním portálem se nachází štít s bočními vyzdívkami, před kterým stávaly sochy svatého Václava a svatého Vojtěcha z pálené hlíny. V přízemí budovy se dochovaly valené klenby, zatímco stropy pokojů v prvním patře jsou rovné. Ve východním křídle se nachází kaple svatého Jana Nepomuckého upravená roku 1877.[2]

Hlavní zámecká budova stojí na jižní straně obdélného hospodářského dvora. Protější stranu tvoří dlouhá budova, která sloužila jako stáje a stodola. Na její východní straně je vjezd do dvora a za ním pokračuje budova chlévů s půdorysem ve tvaru písmena L. Východní křídlo zahrnuje obytné prostory s kaplí. Na kapli navazuje průjezd na náves a zřícenina bývalého pivovaru. Západní stranu nádvoří uzavírá patrová sýpka. K jižní a západní straně dvora přiléhá zámecký park.[5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-01-30]. Identifikátor záznamu 140641 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Rtišovice – zámek, s. 296. 
  3. a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VI. Podbrdsko. Praha: František Šimáček, 1889. 411 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze okolo Příbramě, s. 134–135. 
  4. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Rtišovice, s. 261. 
  5. Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat