Bratronice (zámek)
Bratronice jsou tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné obci v okrese Strakonice. Tvrz byla založena ve čtrnáctém století a na počátku sedmnáctého století byl na jejím místě Janem Horčicem z Prostého postaven renesanční zámek. Zámek byl upravován v osmnáctém století v barokním a klasicistním stylu. Jeho areál tvoří hodnotný architektonický celek v intravilánu vesnice a je chráněn jako kulturní památka.[1]
| Bratronice | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 14. století |
| Přestavba | počátek 17. století 2. polovina 18. století |
| Další majitelé | Vratislavové z Mitrovic Lažanští z Bukové Battagliové |
| Současný majitel | Jiří Lobkowicz |
| Poloha | |
| Adresa | Bratronice,  Česko |
| Souřadnice | 49°21′56,93″ s. š., 13°50′34,68″ v. d. |
  Bratronice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 15367/3-4044 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Bratronický zámek stojí na místě staršího sídla[2] ze čtrnáctého století, kdy na něm roku 1361 sídlil Mikuláš z Bratronic. Dalšími vladyky, kteří používali přídomek z Bratronic, byli Čeněk (zemřel před rokem 1381) a Bedřich, po němž statek zdědila vdova Kateřina. Ta Bratronice prodala Mikulášovi z Kestřan. Po nich byl majitelem Beneš z Bratronic připomínaný roku 1433 (podle Karla Třísky roku 1400[3]), a Jan (1457). V letech 1509–1517 (1509–1511[3]) Bratronice vlastnil Smil ze Sedlce a před rokem 1565 Hynek Radkovec z Mirovic. Okolo roku 1575 statek získal Jan nejstarší Horčice z Prostého.[4]
Jan Horčice panství rozšířil o Pole, Bezděkov, Záboří a Mirotice a bratronickou tvrz přestavěl na renesanční zámek. Zemřel 1. března 1616.[4] Statek Pole zdědila vdova Kateřina z Kokořova, ale Bratronice, Záboří a Bezděkov[4] odkázal dceři Saloméně provdané za Adama staršího Vratislava z Mitrovic.[3] Po Saloménině smrti v roce 1630 Bratronice zdědila její dcera Markéta, od níž je roku 1681 dědictvím získal její syn hrabě Karel Maxmilián Lažanský z Bukové.[3]
Po Ferdinandově smrti v roce 1695 se pozůstalí podělili o majetek tak, že Bratronice roku 1699 připadly nejmladšímu synovi Adamu Antonínovi Lažanskému z Bukové, který je vlastnil až do své smrti v roce 1737. Adam Antonín statek zadlužil, a v dražbě jej koupil Kristián Josef Gfässer, jehož potomci v Bratronicích sídlili až do roku 1831.[3] Za Gfässerů proběhla ve druhé polovině osmnáctého století další přestavba.[2] Po nich majetek zdědil Josef Talacko z Ještětic a v letech 1864–1945 zámek patřil rodině Battagliů.[3]
Po roce 1948 byl majetek rodiny Battagliů v Bratronicích vyvlastněn. V roce 1990 byl bratronický zámeček v rámci restitucí vrácen posledním potomkům české větve rodu, sourozencům Blance Marii (1911–2005) a Christianovi (1914–1991), ale Blanka jej v roce 1994 prodala.[5] Po roce 2007 získal zámeček Jiří Lobkowicz (z mělnicko-hořínské sekundogenitury) s chotí Zdenkou.[6]
Stavební podoba editovat
Zámek stojí v západní části areálu tvořeného hospodářským dvorem a parkem.[2] Zámecká budova pochází z počátku sedmnáctého století,[2] má obdélníkový půdorys a mansardovou střechu.[3] K východní straně kolmo přiléhá budova kaple.[2] V severním průčelí se nachází bosovaný portál se erby Jana Horčiceho z Prostého a jeho manželky Kateřiny z Kokořova.[3] Uvnitř budovy se dochovaly prostory zaklenuté valenými a lunetovými klenbami.[2] Památkově chráněné jsou také hospodářské budovy (chlévy, ratejna, stodoly a špýchar s renesančním štítem využívaný i jako pivovar), zámecký park s bývalou ovocnou zahradou a jejich ohradní zeď.[2]
Zajímavosti editovat
V 2,3 km vzdáleném Rošickém lese[7] se nachází hrobka Enisů a Battagliů.[8] Zámek navštěvoval spisovatel Ota Pavel, který o sourozencích Blance a Christianovi Battaglio napsal povídku Baroni na kolech (1972 - sbírka Syn celerového krále).[9] Příběh poslední majitelky zámku z rodu Battagliů Blanky literárně zpracovala Jana Poncarová v románu Cyklistka: osud poslední baronky.[10]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-01-27]. Identifikátor záznamu 125842 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f g Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-01-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Bratronice – zámek, s. 27–28.
- ↑ a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XI. Prácheňsko. Praha: František Šimáček, 1897. 326 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Chanovic, s. 271.
- ↑ Obec Bratronice. www.ou-bratronice.cz [online]. [cit. 2020-08-22]. Dostupné online.
- ↑ Rodinné sídlo pro příští generace (Ekonom). Silvarium - lesnický, dřevařský a myslivecký zpravodajský web [online]. [cit. 2022-10-31]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2024-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Okolí Sedlice: hrobka irského rodu z 5. století, zámky zchátralé i opatrované - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2017-10-26 [cit. 2024-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Historie baronů na kolech. forbein.cz [online]. [cit. 2024-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Cyklistka (Jana Poncarová) | ČBDB.cz. www.cbdb.cz [online]. [cit. 2024-02-03]. Dostupné online.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bratronice na Wikimedia Commons
