Ratiboř (okres Vsetín)

obec v okrese Vsetín ve Zlínském kraji

Obec Ratiboř se nachází v okrese Vsetín ve Zlínském kraji, zhruba 7 km severozápadně od Vsetína, v údolí potoka Ratibořky v Hostýnských vrších (subprovincie pohoří Hostýnsko-vsetínská hornatina). Žije zde přibližně 1 800[1] obyvatel. V roce 2019 obec získala zlatou stuhu za vítězství v krajském kole v soutěži Vesnice roku[4] a v celorepublikovém finále této soutěže se umístila na 2. příčce. V roce 2022 Ratiboř zaznamenala významný mezinárodní úspěch, když v konkurenci 21 evropských obcí obdržela Zlaté ocenění Evropské ceny obnovy vesnice, které si ratibořští převzali v květnu 2023 na slavnostním vyhlášení v Německu.

Ratiboř
Pohled na Ratiboř ze Zbrančáku
Pohled na Ratiboř ze Zbrančáku
Znak obce RatibořVlajka obce Ratiboř
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecVsetín
Obec s rozšířenou působnostíVsetín
(správní obvod)
OkresVsetín
KrajZlínský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 828 (2023)[1]
Rozloha18,75 km²[2]
Katastrální územíRatiboř u Vsetína
Nadmořská výška343 m n. m.
PSČ756 21
Počet domů595 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduRatiboř 75
75621 Ratiboř u Vsetína
obec@ratibor.cz
StarostaMartin Žabčík
Oficiální web: www.ratibor.cz
Ratiboř
Ratiboř
Další údaje
Kód obce544787
Kód části obce139840
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

 
Pečeť obce Ratiboř

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1306. První písemné záznamy o Ratiboři se nacházejí v latinsky psané kronice z roku 1306, kdy poslední Přemyslovec král Václav III. vydal listinu, v níž oznamuje, že na soutoku Bečvy a potoka Ratibořka zakládá cisterciácký klášter Tronus regis (Králův trůn). Král Václav III. však byl nedlouho po vydání listiny v Olomouci zavražděn a ke stavbě kláštera již nedošlo. Úmysl krále založit v Ratiboři klášter připomíná obecní znak, udělený roku 1998. Počátkem roku 2012 zde žilo 1811 obyvatel,[5] v roce 2006 jich bylo 1739.

V roce 1949 ztratila obec část Semetín, připojena ke Vsetínu.[6]

Občanská vybavenost editovat

Je zde mateřská škola a pětiletá základní škola. Obě jsou nově zrekonstruovány. Zdravotní středisko sídlí v nově zrekonstruované budově obecního úřadu. Je zde zajištěna kompletní péče (praktický lékař pro děti a dorost, praktický lékař pro dospělé, gynekolog). Ve stejné budově je taktéž lékárna a pošta, která svažuje i sousední obec Kateřinice, která se stala Vesnicí roku 2014. V obci se nacházejí tři obchody zajišťující prodej potravin, pekařství, drogerie, průmyslové zboží a textil. Též se zde nachází chovatelské a zahrádkářské potřeby. V obci působí i několik kadeřnic, stolařů, truhlářů a dalších řemesel. Služby v obci se neustále rozvíjejí. V obecní knihovně a na obecním úřadě je k dispozici veřejný internet.

V poslední době[kdy?] obec prochází nenápadnou, ale rozsáhlou revitalizací. Prostory kolem fotbalového hřiště, kanalizace, chodníky, cesty, budova základní školy. Rekonstrukce sokolovny a vybudování umělé plochy s osvětlením za ním, které využívá škola, ale i veřejnost. Rekonstrukce budovy Svazarmu a hasičského domu. V neposlední řadě revitalizace budovy obecního úřadu. Obec má dobudovanou vodovodní síť, plynofikaci, kabelovou televizi s vysokorychlostním internetem a kanalizaci s čističkou odpadních vod.

Pamětihodnosti editovat

Galerie editovat

Významné osobnosti editovat

  • Ladislav Baletka – historik a archivář
  • Jan Maniš – obecní evangelický kazatel. Na obranu svobody vyznání se vydal do Vídně, ale vrátil se s nepořízenou. Žil pak v utajení, ovšem v roce 1779 se vydal znovu za císařem do Těšína, který zde byl na kongresu. Znovu musel uprchnout, zanedlouho byl dopaden a i po zapření svého příjmení v něm byl poznán Jan Maniš. Poté byl odvezen do Brna, byl vězněn a vyslýchán, a když se otevřeně přihlásil k evangelickému vyznání, byl odsouzen k tříměsíční práci v okovech. Jednou týdně se také musel ukazovat na tržišti pod pranýřem s česko-německým nápisem „Přestupník ustanovení zemských“. Po uplynutí trestu byl spolu s rodinou vyhoštěn do Sedmihradska, děti mu byly následně odebrány a předány na katolické převychování, majetek zkonfiskován a dán katolickému hospodáři. Z Uher se již nevrátil. I když byl Maniš tvrdý zastánce reformace a celé jeho snažení sice po dobu jeho života nebylo vyslyšeno, po smrti byl roku 1781 byl vydán Toleranční patent a poté také výstavěn Manišův pomník v části obce Kobelné, který byl umístěn tam, kde dřív stával Manišův statek.

Kultura a umění editovat

V obci se před nedávnem obnovila tradice a po dlouhé době se začaly konat jarmarky. V okolí je vyhlášená soutěž Gulášový král, které se pravidelně zúčastňují soutěžící a diváci i ze zahraničí (především ze Slovenska). Spolu s touto akcí se pravidelně koná pochod (jsou vždy dvě trasy), jehož trasa začíná u Základní školy v Ratiboři a končí u Hasičského domu. Během ní mají účastníci možnost poznat některé krásy Valašské přírody.

Nachází se zde sbor farní sbor Českobratrské církve evangelické v Ratiboři.

A v roce 2017 zde bylo po dlouhých letech obnovené ochotnické divadlo, které v současnosti reprízuje velmi úspěšnou komediální satiru z prostředí obecního zastupitelstva - „Zase ti tupitelé“.

Spolky a organizace editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Soutěž Vesnice roku 2019 má své finalisty, http://www.vesniceroku.cz, 31. 7. 2019
  5. Statistika Ministerstva vnitra ČR
  6. Vyhláška č. 3/1950 Sb. „název místní části Semetína, patřící dříve k obci Ratiboři, stává se úředním názvem části obce Vsetína, k níž byla tato místní část připojena.“

Literatura editovat

  • Ratiboř - Valašská dědina – publikace vydaná v roce 2006 k 700. výročí vzniku Ratiboře 1306-2006
  • kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno - Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4

Související články editovat

Externí odkazy editovat