Pralesnička Lamasova

druh pralesničky

Pralesnička Lamasova (Ranitomeya lamasi), též pralesnička jihoperuánská[2] je druh pralesničky z rodu Ranitomeya. Žije v amazonských deštných pralesích na severu Bolívie (departement Pando), západě Brazílie (stát Acre) a východním Peru (departementy Madre de Dios a Ucayali).

Jak číst taxoboxPralesnička Lamasova
alternativní popis obrázku chybí
Samec (vlevo) a samice pralesničky Lamasovy
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaobojživelníci (Amphibia)
Řádžáby (Anura)
Čeleďpralesničkovití (Dendrobatidae)
PodčeleďDendrobatinae
RodRanitomeya
Binomické jméno
Ranitomeya lamasi
(Aichinger, 1991)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jed editovat

Jako většina pralesniček rodu Ranitomeya, pralesnička Lamasova je středně jedovatý druh pralesničky. Její kůže produkuje sekrety s pumiliotoxiny, které mohou způsobit bolest a mírné svalové křeči, pokud není pralesnička držena opatrně. Příznaky mohou být těžší, když je pralesnička snězena, ale oproti druhům patřícím do rodů Phyllobates a Oophaga pralesnička Lamasova má poměrně mírné pumiliotoxiny typu C, a to ve velmi malém množství na svou velikost.

Pralesnička Lamasova jako všechny pralesničky v zajetí ztrácí jed. Důvod ztráty jedu je obvykle kvůli odstraněni jedovatého hmyzu z potravy. Vědci zjistili, že pralesničky rodu Phyllobates získávají svůj jed z jedovatých brouků z čeledi bradavičníkovitých. Jelikož je pralesnička Lamasova daleko méně jedovatá než pralesničky rodu Phyllobates, zdroj jejich jedu není z bradavičníkovitých brouků, ale z jiného, zatím neznámého hmyzu.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sira poison dart frog na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. ONDREJ.ZICHA(AT)GMAIL.COM, Ondřej Zicha;. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2017-12-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat