Acre (stát)

brazilský stát

Acre je spolkový stát v Brazílii. Nachází se v nejzápadnější části jejího území, v Amazonii a náleží do Severního regionu. Jeho název je odvozen od stejnojmenné řeky, která jeho územím protéká.

Acre
Vista parcial Rio Branco AC1.jpg
Acre – znak
znak
Acre – vlajka
vlajka
Geografie
Acre in Brazil.svg
Hlavní městoRio Branco
Souřadnice
Rozloha152,581,388 km²
Časové pásmo-5
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel686,652
Hustota zalidněníParametr "hustota" (nyní s hodnotou "4,5") šablony "Infobox - region" je zastaralý. Více informací po kliknutí.4,5 obyv./km²
Jazykbrazilská portugalština, indiánské jazyky
Národnostní složeníBrazilci, Indiáni
NáboženstvíŘímskokatolické
Správa regionu
Nadřazený celekBrazílie
Druh celkubrazilský spolkový stát
Vznik1962
GuvernérGladson Cameli
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2BR-AC
Oficiální webwww.ac.gov.br
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charakter státuEditovat

 
Acre

Acre hraničí na jihu s Peru, na jihovýchodě s bolivijským departementem Pando, na severu s brazilským státem Amazonas a má krátkou hranici i s dalším státem, Rondônia. Jeho hlavní a největší město je Rio Branco, ležící v jihovýchodní části země. Většina území státu je zalesněná tropickými pralesy, v nichž žijí stále ještě domorodí obyvatelé. Acre je velmi známé také tím, že vyváží kaučuk. Na ploše o rozloze 152 522 km² tu žije celkem 686 652 obyvatel. Se vzdálenou, východní částí země je Río Branco spojeno jedinou silnicí, železniční tratě tu neexistují. Území je převážně rovinaté, pouze na západě, u peruánské hranice, se nachází pohoří Serra do Divisor, které je národním parkem. Jeho nejvyšší vrchol dosahuje 609 metrů nad mořem.

HistorieEditovat

Letecký průzkum odhalil v okolí města Xapuri geoglyfy vypovídající o existenci vyspělé předkolumbovské civilizace.[1] V 19. století bylo Acre součástí Bolívie, postupně zde však početně převládli brazilští sběrači kaučuku. Ti vyvolali v roce 1899 povstání a vyhlásili samostatnou Republiku Acre. Následovala série ozbrojených střetnutí, kterou ukončila 17. listopadu 1903 Petrópoliská smlouva, v níž se Bolivijci území vzdali výměnou za menší kus země v povodí řeky Madeira a finanční kompenzaci.[2] V roce 1904 bylo Acre připojeno k Brazílii a 15. června 1962 se stalo dvacátým druhým státem Brazílie. V roce 1986 stanula na postu guvernéra Iolanda Flemingová jako první žena v brazilské historii.[3] V roce 2008 došlo k úpravě hranice se státem Amazonas, po které se Acre rozrostlo o 11 583 km². Drancování místního přírodního bohatství způsobilo vzrůst silného environmentalistického hnutí, jehož představiteli byli Chico Mendes a Marina Silva.[4]

MěstaEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam obcí spolkového státu Acre.

Stát Acre je rozdělen do 22 obcí. Největší města státu s počtem obyvatel k 1. červnu 2004:

DemografieEditovat

  • V roce 2007 zde žilo 664 000 obyvatel. Hustota osídlení byla 4,5 obyv./km².
  • V roce 2014 zde žilo 790 101 obyvatel.
  • Podíl městského obyvatelstva 69,6 %.
  • Průměrný roční přírůstek obyvatel 3,3 % (1991 - 2000).
  • 441 000 obyvatel (66,5%) tvoří míšenci evropanů, afričanů a původních indiánů,tzv. pardo.
  • 172 000 (26%) jsou běloši.
  • 45 000 (6,8 %) jsou černoši.
  • 4 000 (0,7 %) jsou asiaté a původní indiáni.

HospodářstvíEditovat

Podíl odvětví na HDP:

  • služby 66 %
  • průmysl 28,1 %
  • zemědělství 5,9 %

Vývoz:

  • dřevo 85,6 %
  • maso (drůbeží) 4,7 %
  • výrobky ze dřeva 1,7 %

Podíl Acre na ekonomice Brazílie je 0,2 %.

ReferenceEditovat

  1. ROMERO, Simon. Once Hidden by Forest, Carvings in Land Attest to Amazon’s Lost World. The New York Times [online]. 2021-01-14 [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 
  2. MCMILLAN, Joseph. Acre (Brazil) [online]. [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 
  3. MELO, Ray. IOLANDA: Os trezentos dias que fizeram história. ac24horas.com [online]. 2015-06-28 [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 
  4. KURCZY, Stephen. Marina Silva and the Uncertain Legacy of Chico Mendes. Americas Quarterly [online]. 2014-10-03 [cit. 2121-07-16]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat