Otevřít hlavní menu

Pecínov (Struhařov)

část obce Struhařov v okrese Benešov

Pecínov je osada se zaniklou tvrzí, část obce Struhařov v okrese Benešov. Nachází se asi 2,5 km na jihozápad od Struhařova na silnici č. 111. V roce 2009 zde byly evidovány tři adresy.[2] Pecínov leží v katastrálním území Skalice u Benešova o výměře 3,79 km².[3]

Pecínov
Příjezd do osady
Příjezd do osady
Základní informace
Charakter sídla osada
Počet obyvatel 9 (2011)[1] (e)
Domů 3 (2009)
Lokalita
PSČ 256 01
Obec Struhařov
Okres Benešov
Historická země Čechy
Katastrální území Skalice u Benešova (3,79 km²)
Zeměpisné souřadnice
Pecínov
Pecínov
Další údaje
Kód části obce 415669
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

U silnice Líšno–Budkov se u dvora Pecínov se nacházejí dva památné duby letní.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1391.[4]

Na tvrzi v 16. století krátce sídlila sekta Pikardů (snad Valdenských).[5] August Sedláček ve svém díle Hrady, zámky a tvrze Království českého[6] [díl č. 15, str. 128] k Pecínovu uvádí:

 
Pecínov, špýchar a celkový pohled od Budkova, před r. 1911[7]

"Nade dvorem Peclinovem (vl. Pecínovem) v osadě Benešovské stála tvrz, jejíž zbytky v druhé polovici 19. s[toletí], rozebrány. Rum se vozil na popluží a z kamení vystavěn domek v Budkově. Při tom vykopány nůžky, kladivo, kleště, drátěná košile z kroužkův hustě spletených, kusá přilbice a kachel.

Peclinov patřil roku 1391 k Bedřichovicům n. Zdislavovým a prodán tehdá Martinovi Skřečkovi z Pětichvost a Kolmanovi faráři v Rovném. Po smrti Kolmanově byly pře o odúmrť. Petr ze Smilkova zapsal r. 1407 dluh 20 kop Sudce z Peclinova a to na dvoře a vsi Peclinově. Tato byla dcera n. Fryduše, jenž zůstavil syny Ctibora Špalka, Fryduše a dcery Anku a Sudku. Fryduš kněz řádu bratří menších obral sestry své na tvrzi a vypudil je. Když pak zemřel, Ctibor (asi r. 1411) tvrz velkým nákladem pro sebe, matku a sestry získal. R. 1437 provolána odúmrť po dotčeném Petrovi. Vesel ze Lhoty odpíraje hájil své právo na polovici tvrze postoupením od Sudky, na druhou polovici táhl se Petr z Peclinova. Ona dostala se Janovi Skaředkovi z Ostrova, tato pak Benešovi Libuňovi z Dubé. Týž Beneš prodal r. 1440 dvůr v Sedlečku Ctiborovi Maceškovi z Peclinova.

V Peclinově sedél v letech 1443–1445 Ondřej z Dubé, panského stavu; kromě toho připomínají se jako bojovníci na straně Poděbradské 1448–1456 Jaroš a (r. 1468) Hrnek z Peclinova. Statek Ondřejův snad vyženil Milota z Chřenovic, neb týž věnoval Dorotě z Dubé, manželce své na Peclinově a později ji převedl i s věnem na Kamberk. Milota prodal totiž tvrz, dvůr a ves Peclinov Martě z Leskovce, a tato (1489) Janovi Škvorovi z Myslice. Za potomkův tohoto, kteří tu hospodařili jako svobodníci, snad tvrz zpustla. V pozdějších zápisech, se připomíná toliko dvůr, který zakoupen pro pana z Rožemberka a později patřil k Léštnu."

Původní tvrz stávala nad vyschlým rybníkem nalevo od směru příjezdu od Struhařova, dnes po ní není památky. Hospodářský dvůr s hřebčínem zůstal zachován, v 18. století[8] byl barokně přestavěn a zásobal rakouskou armádu koňmi. Po únorovém převratu na statku hospodařilo JZD Struhařov. Po revoluci přešel do soukromých rukou, do roku 1999 byl dvůr zrekonstruován a ruiny původního ovčína nahrazeny historizující chalupou sloužící jako palírna. Byl zde založen jezdecký klub a pořádány soutěže Zlatá podkova. V roce 2007 dvůr upadl do konkurzu.[9] Dnes objekt slouží jako hotelový rekreační komplex spojený s chovem fríských koní.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 82. 
  5. VLASÁK, Antonín. Biblioteka místních dějepisův, svazek III. - okres Benešovský. 1.. vyd. Praha: Fr. A. Urbánek, 1874. 162 s. 
  6. AUGUST SEDLÁČEK. Hrady, zámky a tvrze Království českého,díl 15, Kouřimsko, Vltavsko a J-Z Boleslavsko. [s.l.]: Šolc a Šimáček 348 s. Dostupné online. 
  7. PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století (Díl 35. - Politický okres Benešovský). Praha: Česká akademie, 1911. S. 208. 
  8. VLASÁK, Antonín. Biblioteka místních dějepisův - svazek III.: okres Benešovský. 1.. vyd. Praha: Fr. A. Urbánek, 1874. 162 s. S. 48-49. 
  9. Horův areál jde do dražby. Euro.cz. 2011-04-15. Dostupné online [cit. 2017-01-22]. (česky) 

Externí odkazyEditovat