Líšno (zámek)

zámek v osadě Líšno

Zámek Líšno jse nachází v osadě Líšno, která je částí města Bystřice u Benešova ve středních Čechách. Dnešní podoba je výsledkem romantické přestavby hradu s původním názvem Leštno.

Líšno
Jižní průčelí
Jižní průčelí
Základní informace
Sloh romantická architektura
Další majitelé Václav z Dubé (do 1424)
Zdeněk Konopišťský ze Šternberka (1450–1467)
Řád služebníků Mariiných (1781–1785)
Čeněk Daněk (1872–1893)
Současný majitel TTP invest (od 2016)
Poloha
Adresa Líšno, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 31348/2-95 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ArchitekturaEditovat

Hrad sestával z paláce na východní straně a vedlejšího stavení s kaplí na protilehlé straně nádvoří. Hrad byl z jihu chráněn rybníkem, na ostatních stranách hlubokými příkopy. Hradní branou chráněnou věží zvanou Branice, která se nedochovala, se vstupovalo do hradu přes příkop po zvedacím mostě, z parkánu do nádvoří vedla další brána. Při přestavbě na zámek byl hradní příkop zasypán, západní křídlo bylo znovu vystavěno a k hradební zdi byla přistavěna zvenčí spojovací budova s oblými věžičkami v bocích. Zachován zůstal hradní palác, přilehlá věž byla zvýšena a pokryta sedlovou střechou. K zámku přiléhá romantický park.[1]

HistorieEditovat

Hrad Leštno založil asi v roce 1367 Beneš z Dubé, syn Ondřeje z Dubé. Jeho syn, Václav z Dubé, zpočátku vystupoval proti husitům. Proto byl hrad v roce 1420 obléhán husitským vojskem. Když husité po dosaženém příměří odtáhli, držel Václav hrad až do roku 1424. Poté, až do roku 1443, tu sídlil Jan Sádlo ze Smilkova. V polovině 15. století získal hrad Zdeněk Konopišťský ze Šternberka († 1476), stoupenec Jiřího z Poděbrad. Zdeněk pomáhal Jiřímu proti Strakonické jednotě a roku 1450 dobyl se svými vojsky hrad Kostelec (dnes Zbořený Kostelec). Zdeněk ale v roce 1465 krále Jiřího zradil. Proto v roce 1467 královské vojsko oblehlo všechny Zdeňkovy hrady – Líšno, Konopiště a Český Šternberk. Hrad Líšno byl dobyt a Jiří z Poděbrad ustanovil novým pánem jednoho ze svých synů, Hynka z Münsterberka.[1]

 
Hrad Líšno, kresba Johanna Venuta z roku 1818

V roce 1478 nový panovník Vladislav Jagellonský předal hrad Petrovi II. Holickému ze Šternberka († 1514). Ten začal s opravami hradu. Po jeho smrti v roce 1514 opravy dokončil až jeho syn Jan. Po roce 1589 pak převzala panství Dorota, dcera Otakara ze Šternberka. Hrad byl stále v držení rodu Šternberků. Když Dorota roku 1633 zemřela, majetek zdědily její děti z předchozích manželství, dva synové a dvě dcery. Jedna z dcer, Anna Albertina, se se svými sourozenci o tento majetek začala soudit. Soudní spor vyhrála a tak Lišno získala její dcera z prvního manželství Dorota z Illova. Za třicetileté války hrad velmi zpustl.[1]

Při dělení panství v roce 1667 hrad získal syn Anny Albertiny z třetího manželství, Petr Vilém z Říčan. Jeho syn Karel Šebestián ale Líšno roku 1712 prodal Marii Renatě ze Satzenhofenu, ta roku 1744 Lucii z Kokořova a ta pak roku 1781 prodala neudržovaný hrad s panstvím klášteru servitů v Praze u sv. Michala. V roce 1785 byl řád servitů zrušen a hrad připadl náboženskému fondu. Vystřídali se další dva majitelé a hrad dále chátral, až ho v roce 1872 ho koupil pražský průmyslník Čeněk Daněk. Ten v letech 1873–1884 nechal hrad od základů přestavět na přepychový zámek v romantickém stylu a kolem něho vybudovat honosný park.[1]

 
vstupní brána na nádvoří

Jeho vnuk Oskar Danek von Esse za 2. světové války přijal německé občanství a kolaboroval s nacisty, po válce přišel o veškerý majetek a zámek přešel do vlastnictví státu. [2] Již v roce 1945 zde byla zřízena ústřední škola Československého červeného kříže. ČSČK (později Český červený kříž) provozoval zámek asi do roku 2000; pro špatný stav byl pak uzavřen a od roku 2011 nabízen k prodeji, ale zámecký park zůstal volně přístupný.[3] Od roku 2015 je zámek i park v soukromém vlastnictví: probíhá rekonstrukce a společnost prostory nabízí k pronájmu na firemní večírky, oslavy, svatby nebo filmové natáčení.[4]

ReferenceEditovat

  1. a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Praha: Svoboda, 1985. S. 190-191. 
  2. ČESKÁ TELEVIZE. Dva, kteří mizí v zapomnění. Ze jmen Kolben a Daněk zůstává sotva zkratka ČKD [online]. [cit. 2020-09-26]. Dostupné online. 
  3. Zámek Líšno | Databáze domů s historií. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2020-09-26]. Dostupné online. 
  4. Zámek Líšno. www.zameklisno.cz [online]. [cit. 2020-09-26]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazyEditovat