Wikipedie

Kamberk

obec v okrese Benešov ve Středočeském kraji
O kopci u města Osečná v Ralské pahorkatině pojednává článek Kamberk (Ralská pahorkatina).

Kamberk (německy Kamberg, latinsky Camburg) je obec ležící v okrese Benešov ve Středočeském kraji u hranice Jihočeského kraje v tzv. Blanické brázdě, kterou protéká řeka Blanice. Nadmořská výška obce je 398 m. Obec se rozkládá asi 14 km jižně od města Vlašim. Žije zde 168[1] obyvatel. Ke konci života zde v č.p. 32 žil Lubomír Kostelka.

Kamberk
Znak obce Kamberk
znak
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecVlašim
Obec s rozšířenou působnostíVlašim
(správní obvod)
OkresBenešov
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°35′50″ s. š., 14°50′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel168 (2024)[1]
Rozloha11,35 km²[2]
Katastrální územíKamberk
Nadmořská výška398 m n. m.
PSČ257 06
Počet domů141 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.1
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduKamberk 71
257 06 Louňovice pod Blaníkem
oukamberk@quick.cz
StarostkaIng. Alena Jenšíková
Oficiální web: www.kamberk.cz
Kamberk
Kamberk
Další údaje
Kód obce531031
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha

editovat

Okolí je kopcovité, částečně zalesněné, v obci je na řece Blanici rybník o rozloze 12 ha. V okolí jsou další dva rybníky obnovené počátkem devadesátých let 20. století. Nazývají se Podhorník a Kalač.

Ke Kamberku patří ještě dvě vesnice:

  • Předbořice (404 metrů nad mořem). První písemná zmínka je z roku 1420. Název pochází pravděpodobně od místního označení „před borovým“ (lesem).
  • Hrajovice (440 metrů nad mořem). První písemná zmínka je z roku 1420. Název pochází snad od osobního jména Hrajka nebo Hrejka, ves lidí Hrajových. Ve vesnici je na návsi starobylý kaštan.

Historie

editovat

Kamberk byl s největší pravděpodobností založen ve druhé polovině 13. století jako horní městečko nedaleko zdejších zlatých dolů. První písemná zpráva o osadě Karrenberg pochází z roku 1282. Prvním držitelem Kamberka byl Sezima z Landštejna, který Kamberk držel v letech 1261–1293. V roce 1337 byly zdejší doly zastaveny králem Janem Lucemburským zemskému hejtmanovi Petru z Rožmberka.[4] Mezi lety 1396 až 1397 vlastnil obec hornický podnikatel, královský mincmistr a pražský měšťan Jan Rotlev.[5]

Během středověku se majitelé Kamberka střídali. K významnějším patřil Albrecht Rendl z Úšavy, který vymohl městečku v roce 1512 právo pořádat výroční trhy. Od roku 1628 se stali majiteli Kamberka páni ze Schwendy a od roku 1700 pánové z Künburku.

Znakem Kamberka je zlaté šestipaprskové kolo na červeném štítě, který je lemován zlatým okrajem. Kamberk měl dvě pečetě: První pečeť má průměr 54 mm, v jejím středu je znamení kola se šesti paprsky. Druhá pečeť má průměr 32 mm a v jejím středu je rovněž znamení kola se šesti paprsky.

V letech 1949–1991 se obec jmenovala Zlaté Hory.[6]

Současnost

editovat

Obyvatelé se živí převážně zemědělstvím (velká farma a. s. Podblanicko), v obci jsou i drobné řemeslné provozovny, obchod a hospoda. V obci je k dispozici sportovní hřiště a stadion. Dále bychom v obci našli knihovnu, kostel a hřbitov.

Územněsprávní začlenění

editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Tábor, soudní okres Mladá Vožice[7]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Mladá Vožice
  • 1868 země česká, politický okres Tábor, soudní okres Mladá Vožice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Tábor, soudní okres Mladá Vožice[8]
  • 1942 země česká, Oberlandrat České Budějovice, politický okres Tábor, soudní okres Mladá Vožice[9]
  • 1945 země česká, správní okres Tábor, soudní okres Mladá Vožice[10]
  • 1949 (Zlaté Hory) Pražský kraj, okres Benešov[11]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim

Rok 1932

editovat

V městysi Kamberk (620 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] 2 hostince, 2 koláři, 3 kováři, 2 krejčí, 2 mlýny, obuvník, pekař, 3 řezníci, rolník, 2 sedláři, 3 obchody se smíšeným zbožím,, Spořitelní a záložní spolek pro farní osadu Kamberskou, trafika, 2 truhláři, 2 zámečníci.

Přírodní poměry

editovat

Jihovýchodně od vesnice leží přírodní památka Hadce u Hrnčíř.

Pamětihodnosti

editovat
  • Kostel sv. Martina poprvé doložený roku 1352. V roce 1720 se v místní kronice uvádí, že kostel vyhořel. Na jeho místě byl postaven jednolodní kostel, který stojí v obci dodnes.
  • Bývalá tvrz, založená v polovině 13. století pány z Landštejna. Od 15. století je udávána jako zpustlá, posléze byla obnovena a stála až do roku 1785, kdy byla přestavěna na faru. Dodnes jsou zde patrné pozůstatky v zadním traktu objektu.
  • Hřbitovní kaple
  • Budova bývalé školy a budova kampeličky

V obci je také pomník padlým v období první světové války, most z dvacátých let 20. století a na silnici směrem k Mladé Vožici, a alej stoletých lip zasazených roku 1910 paní Růženou Zachařovou a jejími spolužačkami.

Doprava

editovat

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/125 Kolín – Vlašim – Kamberk – Mladá Vožice.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, České Budějovice, Kolín, Louňovice pod Blaníkem, Praha, Mladá Vožice, Tábor, Vlašim.
  • Cyklistika – Obcí vede cyklotrasa č. 1177 Tábor – Mladá Vožice – Kamberk – Louňovice pod Blaníkem.
  • Pěší turistika – Obcí vedou turistické trasy: červeně značená trasa Benešov – Louňovice pod Blaníkem – Kamberk – Mladá Vožice a zeleně značená trasa Odlochovice – Roudný – Kamberk.

Fotografie

editovat
  •  
    Budova bývalé školy
  •  
    Kostel
  •  
    Budova staré kampeličky

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ LEGO, František. Zlaté doly v Roudném u Blaníka. Historické rozhledy. Poučné čtení pro mládež Českoslovanskou. 1901, roč. IV, s. 152–155. Dostupné online. 
  5. ↑ CÁDER, Radovan. Kamberk - Kraj Blanických rytířů [online]. [cit. 2010-04-10]. Dostupné online. 
  6. ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
  7. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  8. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  9. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  11. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  12. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 526. (česky a německy)

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kamberk&oldid=24026271“