Otevřít hlavní menu

Blanice (přítok Sázavy)

řeka, přítok Sázavy

Blanice, označovaná též jako Vlašimská Blanice, je řeka protékající převážně Středočeským krajem. Je to levostranný, celkově druhý největší přítok řeky Sázavy. Její celková délka činí 66,0 km.[1] Plocha povodí měří 543,7 km².[2]

Blanice (Vlašimská)
Řeka u ústí
Řeka u ústí
Základní informace
Délka toku 66,0 km
Plocha povodí 543,7 km²
Průměrný průtok Radonice 2,25 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-09-03-022
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Jihočeský kraj - Mladá Vožice, Středočeský kraj - Louňovice pod Blaníkem, Vlašim)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Sázava
Povodí Blanice
Povodí Blanice
Geodata
OpenStreetMap OSM, WMF
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh tokuEditovat

Pramen řeky leží v nadmořské výšce 695 m na severním svahu vrchu Batkovy (Mladovožická pahorkatina), asi 10 km severovýchodně od Tábora. Po celé své délce teče převážně severním směrem. Protéká Mladou Vožicí, Louňovicemi pod Blaníkem, Vlašimí a Libží, kde na svém 7,9 říčním kilometru přijímá zleva svůj největší přítok říčku Chotýšanku, která výrazně posiluje její tok. Vlévá se zleva do Sázavy na jejím říčním kilometru 78,6 u Soběšína v nadmořské výšce 304 m. Zhruba 2,5 km pod tímto soutokem se na levém břehu Sázavy vypíná hrad Český Šternberk.

Větší přítokyEditovat

 
Hustota říční sítě
 
Blanice u Louňovic

Celkově největším přítokem Blanice je říčka Chotýšanka, jejíž délka činí 37,1 km.[1] Průměrná hustota říční sítě činí 1,24 km/km2.[3] Celkově se v povodí Blanice nachází 521 vodních toků v délce do jednoho kilometru a 159 vodních toků v délce 1 až 10 km.[1] Potoky dlouhé 10 až 20 km jsou v povodí celkem tři.[1] V délce 20 až 40 km se v povodí řeky nalézá jeden vodní tok.[1]

  • Mindlovka (hčp 1-09-03-023) je levostranný přítok, který pramení severně od Hlasiva v nadmořské výšce okolo 555 m. V nejhornější části směřuje potok na východ. Po několika stech metrech se obrací k jihu. V mělkém údolí mezi Hlasivem a Starou Vožicí napájí Hospodský rybník. Od hráze rybníka proudí regulovaným korytem mezi poli nejprve na jihovýchod, níže po proudu se stáčí více na východ. Na dolním toku severozápadně od Dolních Hrachovic zadržuje vody potoka Hrachovický rybník. Od Hrachovického rybníka teče Mindlovka krátce okrajem lesa na severovýchod, podtéká silnici II/137 a po dalším krátkém úseku se vlévá do řeky Blanice na jejím 60,3 říčním kilometru v nadmořské výšce okolo 490 m.[4] Délka toku činí 4,7 km.[4] Plocha povodí měří 7,0 km².[2]
  • Koutecký potok (hčp 1-09-03-025) je pravostranný přítok na 54,5 říčním kilometru,[5] který pramení mezi Nahořany a Radostovicemi v nadmořské výšce okolo 615 m. Na horním toku protéká zalesněnou krajinou západním až severozápadním směrem. Po opuštění lesa teče převážně na severozápad. Protéká Horními Kouty, Dolními Kouty a Janovem. Od Janova pokračuje k Mladé Vožici, kde spolu s řekou Blanicí napájí Podhradní rybník. Délka Kouteckého potoka činí 5,0 km.[5] Plocha povodí měří 8,4 km².[2]
  • Novoveský potok, zleva, ř. km 53,3[6]
  • Noskovský potok (hčp 1-09-03-035) je levostranný přítok Blanice, který pramení mezi Oldřichovem a Moravčí v nadmořské výšce okolo 495 m. Po celé své délce teče převážně jihovýchodním směrem. Mezi prvním a druhým říčním kilometrem protéká Noskovem, kde zadržují jeho vody dva místní rybníky. Do Blanice se vlévá severně od Mladé Vožice na 52,3 říčním kilometru[7] v nadmořské výšce okolo 420 m. Délka Noskovského potoka činí 5,2 km.[7] Plocha povodí měří 7,1 km².[2]
  • Bělečský potok (nazývaný též Novodvorský potok), zprava, ř. km 50,5[7]
  • Slupský potok, zleva, ř. km 47,6[8]
  • Hrnčířský potok (hčp 1-09-03-043) je pravostranný přítok pramenící v lesích jihozápadně od Řísnice v nadmořské výšce okolo 600 m. Po celé své délce teče převážně severozápadním směrem. Krátce po opuštění lesa podtéká silnici II/137 v údolí mezi Vilicemi a Daměnicemi. Odtud dále pokračuje k osadě Hrnčíře, kterou protéká. Po dalších dvou kilometrech, jižně od Kamberku, se Hrnčířský potok vlévá do řeky Blanice na jejím 43,5 říčním kilometru[5] v nadmořské výšce okolo 400 m. Délka toku činí 6,3 km.[5] Plocha povodí měří 9,1 km².[2]
  • Pravětický potok (hčp 1-09-03-047) je pravostranný přítok, který pramení u Daměnic v nadmořské výšce okolo 525 m. Od Daměnic směřuje na severozápad k Pravěticím, kde napájí místní rybník. Odtud proudí úzkou nivou mezi poli k Hrajovicím, u nichž vtéká z jihu na území CHKO Blaník. Od Hrajovic se Pravětický potok klikatí na sever k Bělčí hoře. Pod Bělčí horou (463 m n. m.) se obrací na západ až severozápad a po několika stech metrech se vlévá do řeky Blanice na 38,2 říčním kilometru[9] v nadmořské výšce okolo 385 m. Délka Pravětického potoka činí 7,7 km.[9] Plocha povodí měří 14,3 km².[2]
  • Strašický potok, zleva, ř. km 36,6[7]
  • Brodec, zprava, ř. km 31,1[10]
  • Částrovický potok (hčp 1-09-03-059) je pravostranný přítok Blanice, který pramení v Částrovicích (obec Vracovice) v nadmořské výšce okolo 530 m. Západně od Částrovic vtéká na území CHKO Blaník. Zde se podél jeho toku rozprostírá přírodní památka Částrovické rybníky. Odtud potok směřuje na severozápad k obci Kondrac, u níž napájí soustavu rybníků. V obci opouští území chráněné krajinné oblasti a teče podél její severní hranice západním směrem. Na dolním toku mezi prvním a druhým říčním kilometrem se potok obrací na severozápad a tímto směrem proudí až ke svému ústí. Do Blanice se vlévá jihozápadně od osady Dub na 26,9 říčním kilometru[9] v nadmořské výšce okolo 360 m. Délka Částrovického potoka činí 6,9 km.[9] Plocha povodí měří 12,9 km².[2]
  • Polánecký potok, zleva, ř. km 22,4[9]
  • Orlina (hčp 1-09-03-065) je pravostranný přítok pramenící západně od Boliny v nadmořské výšce okolo 490 m. Na horním toku teče západním směrem. Napájí rybníky Šebíř, Močidlo a Skalkov. Na středním toku protéká Orlina Jinošovským údolím podél okraje lesa na severozápad. V této části zadržuje vody potoka řada rybníků, které se nazývají Galilejský rybník, Vápenský rybník, U Drůbežárny, Utopenec a Orlinská nádrž. Na dolním toku se potok stáčí více na sever, teče zalesněným údolím při jihozápadním okraji Vlašimi až ke svému ústí u zámeckého parku. Do Blanice se vlévá na 20,0 říčním kilometru[11] v nadmořské výšce okolo 345 m. Délka Orliny činí 6,0 km.[11] Plocha povodí měří 7,5 km².[2]
  • Borecký potok (hčp 1-09-03-071) je pravostranný přítok pramenící mezi Pavlovicemi, Řimovicemi a Rataji v nadmořské výšce okolo 435 m. Na horním a středním toku teče západním směrem, na dolním toku směřuje na severozápad. Do Blanice se vlévá na severovýchodním okraji Vlašimi na 16,7 říčním kilometru[12] v nadmořské výšce okolo 340 m. Délka Boreckého potoka činí 3,6 km.[12] Plocha povodí měří 6,0 km².[2]
  • Chotýšanka, zleva, ř. km 7,9[13]

RybníkyEditovat

Vodní nádrže v povodí Blanice podle rozlohy:[14]

název vodní nádrže vodní tok rozloha (ha) celkový objem (tis. m³) retenční objem (tis. m³)  
Smikov Chotýšanka 23,2 555,0 126,0
Dolejší rybník Chotýšanka 12,6 178,0 62,0
Zlatohorský rybník Blanice 11,2 180,0 55,0
Strašík Strašický potok 9,2 185,0 54,5  
Popovický rybník Chotýšanka 7,6 93,0 38,5  
Roháč Chotýšanka 7,4 118,0 39,0  
Papírník Chotýšanka 7,0 88,0 36,5  
Královna bezejmenný přítok Chotýšanky 5,8 52,0 32,0
Býkovický rybník Býkovický potok (přítok Blanice) 4,9 38,0 27,0
Křivánek Chotýšanka 4,6 50,0 19,5  
Pičínský rybník Chotýšanka 4,5 63,0 30,0  
Slupský rybník Slupský potok 4,3 50,0 21,0
Cihelský rybník Slupský potok 4,2 50,0 21,0
Vražedný rybník bezejmenný přítok Chotýšanky 4,1 64,0 24,5
Velký vilický rybník Vilický potok (přítok Blanice) 4,0 45,0 17,5
Pilský rybník Chotýšanka 4,0 35,0 17,5

Vodní režimEditovat

 
Řeka pod Louňovicemi
 
Soutok Blanice a Sázavy u Soběšína

Blanice a její přítoky nejsou příliš vodné. Nejvodnějšími měsíci na dolním toku jsou únor a březen. Nejméně vody má řeka v červenci a v září.[15] Průměrný průtok Blanice nedaleko ústíRadonicích činí 2,25 m³/s.[16]

Hlásné profily:[17][18][16]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Mladá Vožice 51,80 28,58 km² 0,22 m³/s 27,2 m³/s
Louňovice p/Blan. 37,20 211,33 km² 0,91 m³/s 76,4 m³/s
Radonice 1,98 541,86 km² 2,25 m³/s 130,0 m³/s

M-denní průtoky u ústí:[19]

M [dní] Q30 Q60 Q90 Q120 Q150 Q180 Q210 Q240 Q270 Q300 Q330 Q355 Q364
Q [m³/s] 5,92 4,15 3,23 2,62 2,18 1,82 1,53 1,27 1,04 0,83 0,60 0,37 0,20

N-leté průtoky v Mladé Vožici:[17]

N-leté průtoky Q1 Q5 Q10 Q50 Q100
Q [m³/s] 6,4 12,6 15,7 23,5 27,2

N-leté průtoky v Louňovicích pod Blaníkem:[18]

N-leté průtoky Q1 Q5 Q10 Q50 Q100
Q [m³/s] 17,6 35,0 43,6 65,8 76,4

N-leté průtoky v Radonicích:[16]

N-leté průtoky Q1 Q5 Q10 Q50 Q100
Q [m³/s] 31,1 60,7 75,2 112,0 130,0

VyužitíEditovat

Úsek v délce 42 km je splavný pro vodáky. Blanice je sice malá a nenáročná říčka nicméně protéká nádhernou krajinou. Za příznivého vodního stavu je splavný úsek od Kamberku. Koryto má úzké a často je zarostlé stromy a keři, proto se některými krátkými úseky téměř není možné prodrat. Údolí je široké, lučinaté, místy lesnaté, málo osídlené. Jediné větší město na řece je Vlašim. Cestu znepříjemňuje a zpomaluje velké množství jezů, většinou nesjízdných, ale se snadným přenášením. Dolní úsek je krajinově nejhezčí. Zalesněné údolí se svírá, prohlubuje a řeka volně proudí ke svému ústí.

Vodácká obtížnost řeky je ZW až WW1.

Radonicích je umístěn vodočet spravovaný Českým hydrometeorologickým ústavem.

HistorieEditovat

Spodní úsek pod Libží v minulosti sloužil k plavení vorů.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e Základní charakteristiky toku Blanice a jeho povodí [online]. [cit. 2014-10-02]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2015-06-24]. Dostupné online. 
  3. HEIS VÚV T. G. M. – Hustota říční sítě Blanice [online]. [cit. 2014-10-02]. Dostupné online. 
  4. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 465) [online]. [cit. 2012-08-03]. Dostupné online. 
  5. a b c d HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 459) [online]. [cit. 2012-08-03]. Dostupné online. 
  6. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 459) [online]. [cit. 2012-07-24]. Dostupné online. 
  7. a b c d HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 461) [online]. [cit. 2015-06-27]. Dostupné online. 
  8. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 462) [online]. [cit. 2012-07-24]. Dostupné online. 
  9. a b c d e HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 460) [online]. [cit. 2012-08-03]. Dostupné online. 
  10. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 464) [online]. [cit. 2012-07-24]. Dostupné online. 
  11. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 468) [online]. [cit. 2015-07-01]. Dostupné online. 
  12. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 469) [online]. [cit. 2012-07-24]. Dostupné online. 
  13. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 471) [online]. [cit. 2012-07-24]. Dostupné online. 
  14. Povodí Vltavy – Seznam vodních nádrží [online]. [cit. 2015-07-03]. Dostupné online. 
  15. Povodí Vltavy – Studie proveditelnosti zprůchodnění migračních překážek na vodních tocích v povodí Vltavy [online]. [cit. 2012-08-02]. Dostupné online. 
  16. a b c Evidenční list operativního profilu stanice Radonice I [online]. [cit. 2015-06-02]. Dostupné online. 
  17. a b Evidenční list hlásného profilu stanice Mladá Vožice [online]. [cit. 2015-06-02]. Dostupné online. 
  18. a b Evidenční list hlásného profilu stanice Louňovice pod Blaníkem [online]. [cit. 2015-06-02]. Dostupné online. 
  19. Hydrologická charakteristika vodních útvarů [online]. [cit. 2015-06-02]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat