Wikipedie

Pavel IV. Pálffy z Erdödu

uherský palatin

Pavel (IV.) Pálffy z Erdödu (maďarsky Erdődi gróf Pálffy Pál; 1580 Prešpurk (Bratislava) nebo 19. ledna 1592[2] hrad Červený Kameň / Bibersburg[3] – 6. listopadu[4] 1653 Prešpurk (Bratislava)) byl uherský šlechtic, od roku 1649 zastával úřad uherského palatina.

Pavel IV. Pálffy z Erdödu
Narození19. ledna 1592
Bratislava
Úmrtí26. listopadu 1653 (ve věku 61 let)
Bratislava
Povoláníkomorník, soudce a politik
Politická stranapolitik před vznikem politických stran
ChoťMarie Františka Khuenová z Belasi
DětiJan IV. Karel Pálffy z Erdődu
Jan III. Antonín Pálffy z Erdödu[1]
RodičeMikuláš II. Pálfy z Erdődu[1] a Marie Magdalena Fuggerová[1]
RodPálffyové z Erdődu
PříbuzníFrantišek I. Pálffy z Erdödu (vnuk)
Funkceuherský palatin (1649–1653)
tajný rada
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Pavel Pálffy se narodil jako třetí syn polního maršála Mikuláše Pálffyho z Erdödu a jeho manželky Marie Magdaleny Fuggerové, dcery svobodného pána Markuse Fuggera z Augsburgu a jeho manželky hraběnky Sybily z Ebersteinu.[5]

V roce 1625 byl Pálffy zvolen předsedou Uherské dvorské kanceláře. V roce 1630 byl státními úřady pověřen dozorem nad Bratislavským hradem, který předtím roce 1593 vyhořel. [6] Dne 6. února 1646 byl Pálffy jmenován hlavním zemským soudcem (Judex Curiae).

Pavel Pálffy z Erdödu byl dědičný pán v Bibersburgu, hrabě z Plassensteinu (Plavecké Podhradie), rytíř řádu zlaté ostruhy, od roku 1650 také rytíř řádu zlatého rouna. Zastával úřad skutečného tajného rady a nejvyššího komorníka. Po smrti svých dvou starších bratrů, Štěpána a Jana, v roce 1646 se stal vrchním županem Prešpurské župy a v roce 1635 dědičným hejtmanem královského hradu bratislavského královského hradu a nakonec palatinem a královským místodržitelem v Uhrách. [5]

Manželství a rodina editovat

Dne 26. července 1629 se oženil s Marií Františkou hraběnkou z Khuenovou z Belasy. Z manželství se narodili dva synové a jedna dcera:

Pavla lze považovat za zakladatele rozkvětu rodu Pálffyů. Se získáním úřadu dědičného titulu nejvyššího župana a purkrabího (zámecký hrabě/Schlossgraf)[8], bylo umožněno i nabytí panství. Díky seniorátu získal Pavel bratislavské Podhradí. Na Žitném ostrově vlastnil několik měst a významná panství Plavecké Podhradie, Malacky, Bojnice a Děvín a v Dolním Rakousku panství Marchegg.

Pavel IV. Pálffy z Erdödu zemřel 25. listopadu 1653 v Bratislavě a byl pohřben do rodové hrobky Pálffyů v tamní katedrále sv. Martina, kterou nechala zřídit jeho matka.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paul Pálffy na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b c Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. ↑ Údaje dle Anny Fundárkové (viz Literatura)
  3. ↑ Dle jiných biografických údajů se narodil v roce 1589.
  4. ↑ V některých životopisech je uvedeno datum úmrtí 26. listopadu 1653.
  5. ↑ a b Taschenbuch für vaterländische Geschichte Band 1, Seite 61 ff.
  6. ↑ V roce 1593 Bratislavský hrad vyhořel a v roce 1609 věž hradu zasáhl blesk a zapálil. Po této události a po několika obléháních z časů Bocskayova a Bethlenova povstání utrpěl hrad mnoho škod. Poté hrad chátral a do 20. let 17. století byl zcela v troskách. (cit. dle Portische, sv. I., s. 74f; viz Literatura)
  7. ↑ První manželství bylo bezdětné, z druhého se narodila dcera Marie Barbora (1695–1769), provdaná za Václava z Valdštejna.
  8. ↑ Titul zámecký hrabě (Schlossgraf) se stal dědičným a byl udělován nejstaršímu z rodu Pálffyů až do zrušení v roce 1918. Po první světové válce byly zrušeno používání šlechtických titulů zvláštním zákonem a společně s tím také úřad Schlossgraf von Preßburg. (cit. dle Portische, sv. I., s. 74f)

Literatura editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pavel_IV._Pálffy_z_Erdödu&oldid=21946604“