František Wesselényi
František Wesselényi[1] z Hadadu (slovensky Vešeléni; historickým pravopisem i Wesselini; v moderní maďarštině Wesselényi Ferenc; 1605, Slovenská Ľupča – 27. března 1667 tamtéž) byl uherský podžupan, vojenský kapitán Horního Uherska a palatin Uherského království. Byl jedním vůdců „Wesselényiho“ protihabsburského spiknutí.
| František Wesselényi | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1605 Teplice |
| Úmrtí | 23. března 1667 (ve věku 61–62 let) Slovenská Ľupča |
| Povolání | uherský palatin a voják |
| Choť | Žofie Bošňáková Anna Marie Széchyová z Rimavské Seči |
| Děti | Adam Wesselényi |
| Rodiče | Štěpán Vešeléni |
| Příbuzní | Mikuláš Wesselényi (sourozenec) |
| Funkce | uherský palatin (1655–1667) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Narodil se roku 1605 v obci Slovenská Ľupča jako syn Štěpána Wesselényiho, který sloužil jako dvorní rada císaře Ferdinanda II. a jeho manželky Kateřiny, rod. Deršfiové. Měl bratra Mikuláše Wesselényiho, který vstoupil do řádu jezuitu a stal se filosofem.
Byl příslušníkem šlechtického rodu pocházejícího z Novohradu. Studoval na jezuitské Královské univerzitě v Trnavě, kde konvertoval na katolickou víru.
Sloužil v protiturecké armádě barona Tomáše Bosniaka z Veľkého Bielu a Šuran, svého tchána. V roce 1644 jej Ferdinand III. povýšil do hraběcího stavu a jmenoval do funkce kapitána Fiľakovského hradu, kde nahradil svého tchána. Kromě toho František rovněž podpořil uherskými oddíly polského krále Vladislava IV. v boji proti Rusům a Tatarům, za což byl odměněn polským panstvím a občanstvím.
V roce 1647 byl v hodnosti generála jmenován do funkce hlavního kapitána Horních Uher, a v této hodnosti se účastnl bojů třicetileté války proti Švédům a později proti sedmihradskému knížeti Jiřímu I. Rákóczimu.
v roce 1655 se stal palatinem, 1660 županem Gemerské a poté i Pešťské župy. V roce 1662 byl vyznamenán španělským Řádem zlatého rouna, roku 1664 byl povýšen do hraběcího stavu s predikátem z Hadad.
Byl vojenským velitelem v boji proti Turkům i Švédům a jejich spojencům. Stál v čele uherských magnátů při vystoupení proti Habsburkům (podle něj bylo nazváno Wesselényiho spiknutí). Zemřel však dříve, než mohl své záměry realizovat a dříve než byla činnost skupiny odhalena.
Pochován je v Muráni.
Manželství a rodina editovat
František Wesselényi byl třikrát ženatý:
- první manželka - ?
- Žofie Bošňáková (2. června 1609, Šurany - 28. dubna 1644), s níž měl dva syny
- Adam (1630-1656)
- Ladislav (* 1633)
- Anna Marie Széchyová (1610 - 18. července 1679, Kőszeg)
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku František Vešeléni na slovenské Wikipedii.
- ↑ KOVÁČ, Dušan. Dějiny Slovenska. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 434 s. ISBN 978-80-7422-099-9. S. 69.
Literatura editovat
- Kdo byl kdo v historii Banské Bystrice 1255–2000
- Kočiš, J.: Žofie Bošňáková a Teplička nad Váhom, Nitra 1998, 3. vydání: str. 12, 15, 17–21
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Wesselényi na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Pavel Pálffy z Erdödu |
.svg){kind=small}
|
Palatin Uhrerského království 1655–1667 (v letech 1668–1680 byl úřad neobsazen) |
|
Nástupce: (od roku 1681) Pavel I. Esterházy |
