František Wesselényi

uherský hrabě a podžupan, vůdce protihabsburského spiknutí

František Wesselényi[1] z Hadadu (slovensky Vešeléni; historickým pravopisem i Wesselini; v moderní maďarštině Wesselényi Ferenc; 1605, Slovenská Ľupča27. března 1667 tamtéž) byl uherský podžupan, vojenský kapitán Horního Uherska a palatin Uherského království. Byl jedním vůdců „Wesselényiho“ protihabsburského spiknutí.

František Wesselényi
Wesselényi Ferenc Widemann.jpg
Narození1605
Teplice
Úmrtí23. března 1667 (ve věku 61–62 let)
Slovenská Ľupča
Povoláníuherský palatin a voják
ChoťŽofia Bošňáková
Mária Széchy
DětiAdam Wesselényi
RodičeStephan Wesselényi
PříbuzníMikuláš Wesselényi (sourozenec)
Funkceuherský palatin
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

 
Erb rodu Wesselényiů

Narodil se roku 1605 v obci Slovenská Ľupča jako syn Štěpána Wesselényiho, který sloužil jako dvorní rada císaře Ferdinanda II. a jeho manželky Kateřiny, rod. Deršfiové. Měl bratra Mikuláše Wesselényiho, který vstoupil do řádu jezuitu a stal se filosofem.

Byl příslušníkem šlechtického rodu pocházejícího z Novohradu. Studoval na jezuitské Královské univerzitě v Trnavě, kde konvertoval na katolickou víru.

Sloužil v protiturecké armádě barona Tomáše Bosniaka z Veľkého Bielu a Šuran, svého tchána. V roce 1644 jej Ferdinand III. povýšil do hraběcího stavu a jmenoval do funkce kapitána Fiľakovského hradu, kde nahradil svého tchána. Kromě toho František rovněž podpořil uherskými oddíly polského krále Vladislava IV. v boji proti Rusům a Tatarům, za což byl odměněn polským panstvím a občanstvím.

V roce 1647 byl v hodnosti generála jmenován do funkce hlavního kapitána Horních Uher, a v této hodnosti se účastnl bojů třicetileté války proti Švédům a později proti sedmihradskému knížeti Jiřímu I. Rákóczimu.

v roce 1655 se stal palatinem, 1660 županem Gemerské a poté i Pešťské župy. V roce 1662 byl vyznamenán španělským Řádem zlatého rouna, roku 1664 byl povýšen do hraběcího stavu s predikátem z Hadad.

Byl vojenským velitelem v boji proti Turkům i Švédům a jejich spojencům. Stál v čele uherských magnátů při vystoupení proti Habsburkům (podle něj bylo nazváno Wesselényiho spiknutí). Zemřel však dříve, než mohl své záměry realizovat a dříve než byla činnost skupiny odhalena.

Pochován je v Muráni.

Manželství a rodinaEditovat

František Wesselényi byl třikrát ženatý:

  1. první manželka - ?
  2. Žofie Bošňáková (2. června 1609, Šurany - 28. dubna 1644), s níž měl dva syny
    1. Adam (1630-1656)
    2. Ladislav (* 1633)
  3. Anna Marie Széchyová (1610 - 18. července 1679, Kőszeg)

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku František Vešeléni na slovenské Wikipedii.

  1. KOVÁČ, Dušan. Dějiny Slovenska. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 434 s. ISBN 978-80-7422-099-9. S. 69. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Pavel Pálffy z Erdödu
  Palatin Uhrerského království
16551667
(v letech 1668–1680 byl úřad neobsazen)
  Nástupce:
(od roku 1681) Pavel I. Esterházy