Jiří I. Rákóczi

uherský šlechtic

Jiří I. Rákóczi (8. června 159311. října 1648) byl sedmihradský kníže a vůdce uherské opozice.[3]

Jiří I. Rákóczi
George I (György) Rákóczi (1593-1648) - Rembrandt van Rijn & Jan Gillisz. van Vliet.jpg
Narození8. června 1593
Szerencs
Úmrtí11. října 1648 (ve věku 55 let)
Sárospatak
Místo pohřbeníKatedrála svatého Michaela v Alba Iulia
Povoláníspisovatel
Manžel(ka)Zuzana Lórántffy
DětiJiří II. Rákóczi
RodičeZikmund I. Rákóczi Anna Gerendi
RodRákócziové
PříbuzníErzsébet Rákóczi, Pál Rákóczi a Zsigmond Rákóczi (sourozenci)
Francis I Rákóczi[1][2] (vnuk)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Byl synem Zikmunda I. Rákócziho. Jeho manželkou byla Zuzana Lórántffy (16001660), která byla dcerou potockého magnáta Michala Lórántffy ze Serke.[4] Jiřího mladší bratr Zikmund II. Rákóczi si vzal Zuzaninu sestru Marii. Úmrtím mladších manželů připadl celý potocký statek Sárospatak Jiřímu a Zuzaně, kteří si zde vybudovali proslulé letní sídlo a zároveň pečovali o rozkvět reformované školy jako protiváhy školám jezuitským. Kníže sám byl protestant a snažil se organizovat domácí reformovanou církev podle anglikánského vzoru.[5] Společně měli syna Jiřiho II. Rákócziho.

Sedmihradský knížeEditovat

V době povstání Gabriela Betlena získal titul hlavního hornouherského kapitána a později se stal velitelem jednoho z Bethlenových sborů. Po smrti Gabriela Bethlena se vlády v Sedmihradsku ujala jeho manželka Kateřina Brandenburská a jeho mladší bratr Štěpán Bethlen. Mezi Jiřím I. Rakóczim a protistranou došlo k bojům o moc. Jiří I. Rákoczi si najal vojsko a získal podporu Turků, a tak ho sněm 26. listopadu 1630 zasedající v Segešváru zvolil za sedmihradského knížete.[6] V roce 1632 potlačil povstání rolníků, kteří z jeho popudu povstali proti uherskému palatinovi Mikuláši Esterházymu, který byl přívržencem císaře Ferdinanda II. Štýrského. V roce 1636 potlačil vzpouru Štěpána Bethlena a sedmihradských stavů. Byl nejbohatším protestantským šlechticem celých Uher. Měl dost finančních prostředků, které mu umožňovaly vydržovat si větší vojsko. Jiří I. se velkou měrou podílel na budování sedmihradského a uherského dělostřelectva. Tuto vojenskou sílu hodlal využít v boji proti císaři Ferdinandovi III. Habsburskému.[6] Jiří I. vystupoval jako ochránce uherských protestantů v době třicetileté války. Vedl tajná jednání s Francií a Švédskem, na nichž naznačil, že by byl ochoten vytáhnout do války proti Habsburkům za sumu 150 000 tolarů ročně.[7] Když roku 1645 vpadla švédská vojska do Čech a na Moravu a v ohrožení byla i Vídeň, vytáhlo Rákócziho vojsko proti císařským jednotkám a připojilo se ke švédské armádě obléhající Brno. Současně jednal Jiří I. Rákoczi s císařem o míru. Ferdinand III. byl ochoten k ústupkům. Uzavřením míru s císařem bylo dosaženo územních ústupků především v Tokaji a náboženskou toleranci v Uhrách. Podpisem míru dne 16. prosince 1645 v Linci dosáhl uznání dědičné držby sedmi uherských komitátů a náboženské svobody v Uhrách.[7] Zemřel v roce 1648.

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Rodovid. Dostupné online. [cit. 2019-07-28]
  2. WikiTree. Dostupné online. [cit. 2019-07-28]
  3. Rákóczi Jiří I., *8.6.1593 - †11.10.1648, vévoda sedmihradský - CoJeCo.cz - Vaše encyklopedie. cojeco.cz [online]. [cit. 2020-02-18]. Dostupné online. 
  4. Zuzana Lórántffy | J.A. Komenský - život, dílo, odkaz. komensky.trenck.cz [online]. [cit. 2020-02-18]. Dostupné online. 
  5. Jiří I. Rákóczi | J.A. Komenský - život, dílo, odkaz. komensky.trenck.cz [online]. [cit. 2020-02-18]. Dostupné online. 
  6. a b J. Rákocziho – Historia regni Hungariae [online]. [cit. 2020-02-18]. Dostupné online. (česky) 
  7. a b Rákoczi, Jiří I. : Maďarsko (HUN). https://www.valka.cz [online]. [cit. 2020-02-18]. Dostupné online. (česky)