Řád zlaté ostruhy

papežský rytířský řád

Řád zlaté ostruhy (latinsky Ordo Militiae Auratae) je druhý nejvyšší papežský rytířský řád, udělovaný za výjimečné zvýšení slávy církve.[1]

Řád zlaté ostruhy
Ordine dello Speron d'Oro
Uděluje

Svatý stolec
Typ rytířský řád
Založeno 1905 (obnoveno)
Způsobilost křesťanské hlavy států
Uděluje se za zvýšení slávy církve
Zakladatel Pius X. (obnovitel)
Hlava řádu František
Třídy rytíř
Ostatní vyznamenání
Vyšší Nejvyšší řád Kristův
Nižší Řád Pia IX.

Jedná se o nejstarší papežský řád, který má svůj původ ve 14. století jako sdružení rytířů Militia Aurata a byl spojen s titulem palácového hraběte lateránského paláce čili apoštolským palatinátem, a tím pádem jeho udělení bylo spojeno s dědičným šlechtictvím. Postupem doby papežové udělili právo udělovat tento řád Sforzům (1539), kolegiu abreviátorů a biskupům – asistentům trůnu (1557) a došlo k masovému udělování a poklesu prestiže. Tato situace vyústila v jeho sloučení s Řádem svatého Silvestra roku 1841.

Roku 1905 byl řád obnoven papežem Piem X., a to v jedné třídě – rytíř, s tím, že nejvyšší počet žijících členů je 100. Je udělován papežským motu proprio za zásluhy a již s ním není spojeno dědičné šlechtictví.

Papežská bula z roku 1966 jeho udělení omezila na křesťanské panovníky a hlavy států.

Poslední rytíř řádu Jan Lucemburský zemřel v roce 2019 a od té doby řád nemá žádného žijícího nositele. Řádovými rytíři byli například Raffael Santi, Tizian, Giorgio Vasari, Giacomo Casanova a Wolfgang Amadeus Mozart (ve věku 14 let).

Odkazy editovat

Reference editovat

Literatura editovat

Externí odkazy editovat