Nístějka
Nístějka je přírodní památka na pravém břehu řeky Jizery, nedaleko malé osady Hradsko v okrese Semily. Chráněné území se nachází na skalním ostrohu se zříceninou hradu Nístějka a okolních suťových lesích s bohatou květenou. Celková rozloha chráněného území činí 2,7 hektaru a je v péči Krajského úřadu Libereckého kraje.[2]
 Nístějka | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 22. listopadu 1996 |
| Nadm. výška | 420–480 m n. m. |
| Rozloha | 2,70 ha[1] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Semily |
| Umístění | Vysoké nad Jizerou |
| Souřadnice | 50°40′31,08″ s. š., 15°26′45,96″ v. d. |
  Nístějka | |
| Další informace | |
| Kód | 1927 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Přírodní rezervace byla vyhlášena na podzim roku 1996 s cílem ochránit rostlinu lopuštík skloněný,[3] ovšem historie tohoto místa sahá mnohem dále.
První písemná zmínka o hradu Nístějce pochází z roku 1369 kdy zde panoval šlechtic Jindřich z Valdštejna řečený Nístějka. V té době se v okolí města Vysoké dařilo sklářství. Např. 2,5 km vzdálená ves Sklenařice, nese památku na sklářství v názvu. Roku 1459 na Nístějce působil Jiří z Poděbrad. Poslední zmínka o Nístějce se datuje do roku 1543, kdy zde působil Zikmund Smiřický ze Smiřic,
V letech 1954, 1958, 1972 a 2006 zde probíhaly archeologické výzkumy, díky kterým víme, že hrad vyhořel a dále nebyl obýván. Za nějakou dobu po požáru se stal součástí vedlejšího panství hradu Návarova.[4]
Přírodní poměry editovat
Přírodní památka Nístějka leží v nadmořské výšce 420 - 480 m. Spadá pod katastrální území města Vysoké nad Jizerou,[2] vzdáleného přibližně čtyři kilometry. Pod skalním ostrohem se zříceninou Nístějky se nachází osada Hradsko.
Přírodní památka leží na Hradském výběžku, z jedné strany je ohraničena řekou Jizerou, z druhé strany ji pak nepravidelně lemuje Farský potok, který ústí do Jizery právě pod úpatím Hradského výběžku.[5] Řeka Jizera zde také vytyčuje hranice Krkonošskému národnímu parku, Nístějka do něho však nespadá, pouze s ním sousedí.[5]
Geologie editovat
Přírodní památka se nachází v geologické jednotce Český masív, v jeho nejsevernější jednotce Lugikum. Geologickou strukturu tvoří metamorfované horniny Krkonošsko-Jizerského plutonu (žuly, ruly) a Krkonošsko-Jizerského krystalinika (svory, ruly, žuly)
Geomorfologie editovat
Krkonoše a jejich blízké okolí jsou hornatý region s vysokými vrcholy a hlubokými údolími. Reliéf tvořen údolími a propadlinami je výsledkem působení pevninských ledovců v posledním glaciálu.
Pedologie editovat
V této oblasti jsou nejvíce zastoupeny podzolové půdy, typické pro horské oblasti. Přítomnost žul a rul vede ke kyselosti půd a jejich snížené schopnosti zadržovat vodu, což v kombinaci s vyššími srážkami této oblasti, má za důsledek nízký obsah půdních živin.
Flóra editovat
Oblast je velmi bohatá na květenu, nachází se zde přes 200 druhů cévnatých rostlin.
Většinu území přírodní památky Nístějka zaujímá suťový les, ve kterém byli časem původní horské bučiny nahrazeny kulturními smrčinami s největším podílem smrku ztepilého. Ve stromovém patře můžeme dále najít jedli bělokorou, modřín opadavý, buk lesní, javor klen, břízu bělokorou a jeřáb ptačí.
Zbytky původních bučin indikuje občasný výskyt věsenky nachové, pstročku dvoulistého a lýkovce jedovatého, který je ve volné přírodě řazen mezi ohrožené druhy.
Ze zástupců běžně rozšířených mechorostů zde nalezneme například rokyt cypřišovitý a ploník obecný, z lišejníku dutohlávku sobí a z kapraďorostů kapraď samec nebo kapraď osténkatou.
Dále v této lokalitě můžeme nalézt lopuštík skloněný, měsíčnici vytrvalou, kopytník evropský, samorostlík klasnatý, řeřišnice křivolaká a sleziník červený - kriticky ohrožená rostlina, na území ČR se vyskytuje pouze na 10 lokalitách.[6]
Fauna editovat
Oblast je obklopena lesy, tudíž se zde vyskytují větší savci typičtí pro tuto oblast jako je srnec obecný, prase divoké, liška obecná a jelen evropský.
Z řad obojživelníků se poblíž Farského potoka může vyskytovat čolek horský, čolek obecný, mlok skvrnitý, ropucha obecná a skokan hnědý.
Na březích Jizery můžeme spatřit ledňáčka říčního, silně ohrožený druh. Na území ČR hnízdí pouze 300–700 párů. Dále skorce vodního a konipase horského. V lesích lze spatřit lejska malého a holuba doupňáka.[6]
Ochrana přírody editovat
Přírodní památka Nístějka spadá v IUCN do kategorie IV – Místo výskytu druhu.
Prvotním předmětem ochrany tohoto území byl zjištěný výskyt silně ohroženého lopuštíku skloněného. Zachování ekosystému acidofilních bučin a přirozenou funkčnost zdejších lesních a vodních biotopů v okolí řeky Jizery a Farského potoka, jelikož to jsou místa výskytu ledňáčka říčního, čolka horského a mloka skvrnitého.
Plán péče byl schválen na roky 2015 - 2023.[6]
Přístup editovat
K přírodní památce se můžeme dostat několika způsoby. Lze využít silnici silnice I/14, kde zhruba na půli cesty mezi městem Jablonec nad Jizerou a Poniklá přijedeme k silničnímu mostu přes řeku Jizeru. Nachází se zde malé parkoviště a první informačně vzdělávací tabule.
Nejbližší autobusová zastávka Jablonec nad Jizerou, Hradsko nebo Jablonec nad Jizerou, Horní Dušnice, Maříkov, obě jsou od mostu vzdáleny cca 700m. A nejbližší železniční zastávky jsou Jablonec nad Jizerou-Hradsko a Poniklá na trati Martinice v Krkonoších – Rokytnice nad Jizerou.[5]
V případě pěšího výletu lze vyrazit z náměstí ve Vysokém nad Jizerou po žluté turistické trase zvané Vysocký okruh, který je dlouhý 10 km, s výškovým převýšením 270m. Tento okruh vede přes Vysocký Park básníků, zbytky zdění Farského mlýna, horní část obce Poniklá, Nístějku, Dykovu skálu a Marinkův kříž zpátky na Vysocké náměstí. Okruh lze projet i na horském kole.[3]
Celá oblast přírodní památky je volně přístupná, na samotnou zříceninu Nístějka však platí vstup na vlastní nebezpečí.
U rozcestníku Nístějka - zřícenina hradu jsou umístěny dvě vzdělávací cedule s historií a půdorysem hradu. Tyto dvě cedule jsou financovány od městského úřadu ve Vysokém nad Jizerou a Pila Tříč. Další vzdělávací tabule, od Libereckého kraje, s informacemi o přírodní památce Nístějka jako celku.
Výlet lze zakončit návštěvou Vlastivědného muzea ve Vysokém nad Jizerou, kde má díky archeologickým výzkumům hrad Nístějka svoji expozici.[7]
Fotogalerie editovat
-
Skály v chráněném území -
Skalní ostroh -
Pozůstatky hradu -
Informační tabule u mostu v Hradsku -
Skalní masív uprostřed zříceniny -
Les v chráněném území -
Zbytky velké věže -
Pohled z vrchu do věže -
Chráněná rostlina sleziník červený -
Chráněná rostlina sleziník červený -
Bývalá cisterna na vodu na hradě Nístějka
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ a b PP Nístějka [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2018-02-15]. Dostupné online.
- ↑ a b Zřícenina Nístějka – Jablonec nad Jizerou. www.region-krkonose.cz [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
- ↑ ŠPRÁCHAL, Přemysl. Nístějka: zřícenina hradu východně od Vysokého nad Jizerou. Ilustrace Rostislav Vojkovský. 1. vyd. Hukvaldy - Dobrá: Miroslav Bitter - PUTUJME, 2012. 19 s. ISBN 978-80-87712-46-7. S. 4–10.
- ↑ a b c Přírodní památka Nístějka [online]. Seznam - mapy.cz [cit. 2018-02-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c Zřícenina Nístějka – Jablonec nad Jizerou. zivotni-prostredi.kraj-lbc.cz [online]. Liberecký kraj [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Vlastivědné muzeum Vysoké nad Jizerou. info.vysokenadjizerou.cz [online]. 2023-06-15 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nístějka na Wikimedia Commons - Přírodní památka Nístějka
