Otevřít hlavní menu

Poniklá

obec v okrese Semily v Libereckém kraji

Obec Poniklá se nachází v okrese Semily v Libereckém kraji. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.

Poniklá
Vlakové nádraží
Vlakové nádraží
Znak obce PonikláVlajka obce Poniklá
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0514 577405
Kraj (NUTS 3) Liberecký (CZ051)
Okres (LAU 1) Semily (CZ0514)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Jilemnice
Historická země Čechy
Katastrální výměra 13,76 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 112 (2019)[1]
Nadmořská výška 490 m n. m.
PSČ 512 42
Zákl. sídelní jednotky 5
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Poniklá 65
51242 Poniklá
Starosta Ing. Tomáš Hájek
Oficiální web: www.ponikla.cz
Email: obec@ponikla.cz
Poniklá
Poniklá
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Členění obceEditovat

Obec Poniklá se skládá ze dvou katastrálních území a několika částí obce:[2]

  • k. ú. Poniklá: se rozkládá od východního (levého) břehu Jizery až po udolí Roudnického potoka a zahrnuje části Poniklá, Horní Doly, Mladkov, Nová Ves a Zabyly
  • k. ú. Přívlaka: pokrývá západní (pravý) břeh Jizery a zahrnuje části Přívlaka, Jilem a Kopanina

HistorieEditovat

Část obce se rozkládá v údolí řeky Jizery (390 m n. m.), poslední obydlí najdete v 700 m n. m. Pro název obce jsou dvě možná etymologická vysvětlení: buď podle byliny koniklec horský (staročeský název "poniklec"), která ve středověku rostla na okolních stráních, nebo podle menšího potoka, který se místy zcela ztrácí a opět se objevuje na jiném místě, "poniká" (příčinou tohoto úkazu jsou krasové útvary, které byly objeveny na přelomu století při těžbě kamene na výstavbu železniční tratě).

První dochované záznamy o "Ponyklé" jsou z roku 1354, další z roku 1360 uvádějí název „Ponikli“. Základem existence zdejších obyvatel bývalo hlavně hospodaření na horských kamenitých políčkách. Již v 16. století patřila Poniklá k významným vývozcům plátna, a to podle ungeltních register z roku 1697. Podruzi pracovali v té době na lánových statcích, zpracovávali len, tkali plátna. Ve druhé polovině 19. století končí období domácího tkalcovství a nastupuje tovární velkovýroba. Také v Poniklé zahajuje v roce 1896 provoz přádelna, která se až do svého uzavření v roce 1996 stala největším závodem v obci. V historii vesnice je však i údobí, kdy se vesničané živili dolováním železné rudy a tuhy. Proto se do znaku obce dostal homický rumpál s okovem. Velkou tradici má v Poniklé výroba skleněných vánočních ozdob. Dodnes se zde foukají skleněné perle různých tvarů a velikostí, z nichž se ozdoby sestavují.

Při pohledu z kopců, které obklopují Poniklou ze všech stran vynikne okolní zeleň. Nejznámější je prastará lípa u statku Tomášových s obvodem kmene 665 cm a památný dub ve středu obce nebo veliký kaštan nedaleko kostela. Vzhledem k podhorské oblasti je rovněž zajímavý častý výskyt exotických dřevin.

PamětihodnostiEditovat

  • barokní kostel svatého Jakuba Většího - byl vysvěcen roku 1682. Je jedním z nejstarších kostelů v okolí. Před sto lety byla v kostele provedena nová malba malířem Nejedlým z Nového Bydžova. Její původní krása byla obnovena v roce 1996 restaurátorskou školou z Litomyšle.
  • Socha svatého Jana Nepomuckého u kostela - vytvořená neznámým venkovským sochařem
  • Krejčův statek - Tato jedna z největších hospodářských usedlostí z roku 1833 má patrovou komoru s bohatě vyřezávanou lomenicí a pavláčkou. Hlavní lomenice tzv. lomnického typu na čelní straně je jednou z posledních v Podkrkonoší.

Přírodní zajímavostiEditovat

Na loukách a mezích v Poniklé i v okolí najdete bohatou podhorskou květenu, mnoho léčivých bylin. Rostou tu i jinde málo obvyklé druhy - bledule jarní, světlík lékařský, třezalka tečkovaná, toten lékařský, tužebník jilmový, prvosenka jarní. Voní zde polštáře mateřídoušky obecné.

Divadlo v PonikléEditovat

Již od roku 1835 se na území Poniklé hraje amatérské divadlo. V roce 1864 byla založena divadelní společnost, která sehrála první hru Pometetlář. V roce 1901 je oficiálně a podle všech pravidel ustanovena Vzdělávací ochotnická jednota J.J. Kolár, pojmenovaná podle Josefa Jiřího Kolára. Mezi světovými válkami patřil spolek k nejvýznamnějším a nejčinorodějším souborům na Jilemnicku, po zákazu během války obnovil svoji činnost v roce 1945. Po několika přestávkách soubor soustavně působí od roku 1997 pod hlavičkou Sokola pod názvem Divadelní spolek J.J. Kollar při T.J. Sokol Poniklá.[3]

StarostovéEditovat

  • Michael Jan Tomíček (1789-1800)
  • Květa Kavánová (1990-1998)
  • Ing. Jan Holubec (1998–2002)
  • Květa Kavánová (2002–2006)
  • Ing. Miloslava Gembická (2006–2010)
  • Ing. Tomáš Hájek – od 2010

Známí rodáciEditovat

  • Jaroslav Skrbek - Akademický malíř, který se zde narodil a prožil rané dětství, proslul jako grafik a průkopník českého leptu
  • Karel Tomíček (1814–1903) - český politik, spolupracovník Františka Ladislava Riegra
  • Prof. Zdeněk Reiniš - mezinárodně uznávaný odborník v oboru angiologie, je považován za zakladatele preventivní kardiologie v Československu.
  • Jindřich Jindříšek (1857—1924, Praha) — obchodník s hudebními nástroji, jeden z organizátorů protirakouského odboje mezi Čechy žijícími v Rusku.
  • Jiří Václav Tuláček (1813-1867, Poniklá) — ponikelský Achilles, hrdina prusko-rakouské války, písmák a lidový myslitel

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Katastrální mapa ČR ČÚZK
  3. http://kolar.ponikla.cz/?page=historie

Externí odkazyEditovat