Lopuštík skloněný

druh rostliny

Lopuštík skloněný (Hackelia deflexa) je nenápadná, modře kvetoucí bylina převážně výše položených kamenitých míst se zásaditým podložím. Tento druh rodu lopuštík, který byl v minulosti zařazován do rodu strošek (Lappula), se v přírodě České republiky vyskytuje na omezeném počtu lokalit a je počítán mezi rostlinné druhy ohrožení vyhynutím.

Jak číst taxoboxLopuštík skloněný
alternativní popis obrázku chybí
Lopuštík skloněný (Hackelia deflexa)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbrutnákotvaré (Boraginales)
Čeleďbrutnákovité (Boraginaceae)
Rodlopuštík (Hackelia)
Binomické jméno
Hackelia deflexa
(Wahlenb.) Opiz, 1838
Synonyma
  • Lappula deflexa
  • strošek skloněný
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozšíření

editovat

Druh je cirkumpolárně rozšířen téměř po celé Evropě, kde roste hlavně v horách (Pyreneje, Alpy, Karpaty) a v severní části Asie, ze západní Sibiře až po Dálný východ. Obvykle se však vyskytuje jen ostrůvkovitě. V Severní Americe je zastoupen poddruhem americana. V Česku roste převážně v mezofytiku, nejvíce v Českém středohoří a Moravském krasu, do oreofytika proniká jen v Hrubém Jeseníku.[1][2][3][4]

Ekologie

editovat

Je obecně opovažován za rostlinu mokrých sutí a zřícenin, roste na úpatí zastíněných a vlhkých skalních stěn, ve skalních výklencích i na kamenitých polích s dostatkem humusu. Je obvyklým doprovodem zřícených i obývaných starobylých hradů (např. Nístějka a Návarov v severních Čechách).

Většinou roste v podhorském či horském pásmu a je vázán na vápenatý podklad. Je diagnostickým druhem nepočetného nitrofilního společenstva rostoucího ve speciálních mikroklimatických podmínkách pod skalními převisy. Rostlina vykvétá v červenci a srpnu.[5][6][7]

Jednoletádvouletá, štětinatě chlupatá bylina s 2 až 60 cm vysokou lodyhou která je tuhá, přímá a větví se nejčastěji až v horní části. Listy má dlouhé 20 až 80 a široké 6 až 12 mm, jejich čepele jsou čárkovité nebo podlouhle kopinaté. Listová růžice je poměrně řídká a je tvořena řapíkatými listy, které brzy zasychají. Lodyžní listy jsou přisedlé, střídavé a směrem vzhůru se zmenšují.

Drobné, oboupohlavné, aktinomorfní květy nejsou větší než 5 mm a vyrůstají v mnohokvětém vijanulisteny. Jsou pětičetné a mají krátké stopky, které se při zrání plodů prodlužují a sklánějí. Kalich je vytrvalý a jeho kopinaté cípy asi 1,5 mm dlouhé jsou přitlačené ke koruně, v době plodu se dvojnásobně zvětšují a nazpět odstávají. Nálevkovitá koruna o průměru asi 5 mm je světle modře zbarvená (ojediněle je bílá) a má krátkou trubku v ústí uzavřenou žlutými šupinkami pakorunky. V květu je pět krátkých tyčinekprašníky, ze semeníku vyrůstá jedná čnělkabliznou; pyl nutný k opylení přenáší hmyz.

Plod je poltivý a je tvořen čtyřmi tupě trojhrannými, zploštělými, hruškovitými tvrdkami připojenými ke krátkému čtyřhrannému lůžku. Jsou asi 4 mm dlouhé, hnědé, jemně zrnité a porostlé chlupy se záchytnými háčky, kterými se přichycují k srsti zvířat. Lopuštík skloněný se rozmnožuje výhradně semeny (tvrdkami). Ploidie druhu je 2n = 24.[1][2][5][6][8]

Ohrožení

editovat

V "Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin" z roku 2000 byl lopuštík skloněný zařazen mezi kriticky ohrožené druhy (C1), v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" z roku 2012 je přeřazen mezi druhy silně ohrožené (C2b).[3][9][10]

Reference

editovat
  1. a b DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Lopuštík skloněný [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 15.04.2009 [cit. 2016-10-31]. Dostupné online. 
  2. a b Databáze C1 rostlin: Hackelia deflexa [online]. Informační systém ochrany přírody, AOPK ČR, Praha [cit. 2016-10-31]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. a b DANČÁK, Martin; DUCHOSLAV, Martin. Flóra a vegetace Národní přírodní rezervace Špraněk [online]. Časopis slezského zemského muzea, Opava, rev. 2006 [cit. 2016-10-31]. Dostupné online. 
  4. HASSLER, M. Catalogue of Life 2016: Hackelia deflexa [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2016 [cit. 2016-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky) 
  5. a b BERTOVÁ, Lydia; GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/1: Hakélia zohnutá [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1993 [cit. 2016-10-31]. S. 158–162. Dostupné online. ISBN 80-224-0349-0. (slovensky) [nedostupný zdroj]
  6. a b Lopuštík skloněný [online]. Městský úřad, Jablonec nad Jizerou [cit. 2016-10-31]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  7. Finland Nature and Species: Hackelia deflexa [online]. Luonto Porti Nature Gate, Helsinki, FI [cit. 2016-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. CHAYKA, Katy. Minnesota Wildflowers: Hackelia deflexa [online]. Minnesota Environment and Natural Resources Trust Fund [cit. 2016-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2001 [cit. 2016-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-16. ISBN 80-86064-52-2. 
  10. GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 31.10.2016]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat