Otevřít hlavní menu

Ondrej Plachý

slovenský novinář a spisovatel

Ondrej Plachý, pseudonym A. P. Honoribus (18. ledna 1755, Čabradský Vrbovok - 7. srpna 1810, Nové Mesto nad Váhom) byl slovenský evangelický farář, vzdělanec, spisovatel, novinář a vydavatel.

Ondrej Plachý
Narození 18. ledna 1755
Čabradský Vrbovok
Úmrtí 7. srpna 1810 (ve věku 55 let)
Nové Mesto nad Váhom
Povolání spisovatel a novinář
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

ŽivotopisEditovat

Pocházel ze zemanské rodiny z Čabradský Vrbovok u Krupiny a vzdělání získával v Ipeľský Kosihe a Chrastincích u rodičů, později navštěvoval školy v Sudici, Malých Zlievcích, Rimavské Sobotě. V letech 1771-1777 studoval teologii na lyceu v Bratislavě a v letech 1777-1779 na univerzitě v Jeně. Vysvěcen byl v roce 1782. Po absolvování působil jistý čas jako vychovatel, později jako zástupce rektora banskoštiavnického gymnázia. Poté byl evangelickým farářem v Kostelných Moravcích, později dvacet let v Martině, kde žil ve velké bídě. Roku 1791 byl delegovaný člen sněmu Leopolda II. v Budíně a v Pešti. Od roku 1804 byl farářem v Novém Městě nad Váhom, kde i o šest let později zemřel.

TvorbaEditovat

Jako spisovatel byl velmi plodný. Je známo 23 jeho literárních a vědeckých prací, z nichž bylo 8 slovenských a ostatní latinské. Psal básně, překlady básní, historické studie, práce pedagogické, církevní agendy a mnohá další díla. V roce 1785 založil v Banské Bystrici učenou společnost Erudita societas slavica, která vydávala měsíčník Staré noviny literního umění. Jeho příspěvky zde i celková ideová linie Starých novin je poznamenána tzv. teistickým racionalismem i populární idealistickou filozofií předkantovskou, která vycházela z Leibnize a Christiana Wolffa. Plachý byl v tomto časopise odpůrcem francouzského materialismu, zejména ateisty Julien Geoffreye de la Metrieho i starověkého filozofa Epikura, přičemž zůstal na metafyzických pozicích (Epikurove zoufalství. Krivda nesmrtelné duše lidské, Atheizmus populární vyložený ...). Ve svých etických úvahách se důsledně stavěl za náboženskou toleranci, rovnoprávnost a spolupráci všech lidí bez ohledu na národní, rasové a sociální rozdíly. S tím korespondují i ​​časté snahy redakce časopisu po propagaci náboženské snášenlivosti v rakouské monarchii.

DíloEditovat

PoezieEditovat

Náboženské spisy a kázáníEditovat

Historické práceEditovat

  • 1789Agenda ecclesiastica Slavonica... (Banská Bystrica)
  • 1791Ad synodum aug. et helv. conf quae Budae et Pesthini celebratur
  • 1791Nullitas discriminis in articulos fidei de sacra... (Bratislava)
  • 1791Piis manibus Josephi II....
  • 1791Život blahoslavené památky doktora Martina Luthera... (Banská Bystrica)
  • 1810Onomasticon... Josephi e comitibus Erdődy... (Bratislava)
  • 1798Nauková osnova ev. a. v. škôl turčianskeho seniorátu... (rukopis)

PřekladyEditovat

  • 1790 – K. CH. Sturm: Kochání s bohem... , I. a II. diel

Externí odkazyEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ondrej Plachý na slovenské Wikipedii.