Otevřít hlavní menu

Nová Véska (Staré Město)

část obce Staré Město v okrese Bruntál

Nová Véska (německy Neudörfel)[1] je vesnice, která je částí obce Staré Město v okrese Bruntál, v kraji Moravskoslezském. Nachází se přibližně 2 kilometry severozápadně od centra obce a 5 kilometrů severozápadně od Bruntálu.

Nová Véska
Smírčí kříže Nová Véska
Smírčí kříže Nová Véska
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 60 (2001)
Domů 27 (2010)
Lokalita
PSČ 793 33
Obec Staré Město
Okres Bruntál
Historická země Slezsko
Katastrální území Malá Véska (5,16 km²)
Zeměpisné souřadnice
Nová Véska
Nová Véska
Další údaje
Kód části obce 13323
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

NázevEditovat

Česky Nová Véska, dříve také Nová Ves, v letech 1950 až 1993 přejmenovaná na Malou Vésku.[2][3] Německy Neudörfel bei Freudenthal, Neudörfl, ve středověku též Newerderfel.

Historie obceEditovat

Správní příslušnost k vesnici Staré Město je, stejně jako v cca 3 km vzdálené centrální vsi, předpokladem původně slovanského osídlení Bruntálu. (Název „Staré Město“ je tedy synonymem původního místa osídlení). První písemná zmínka o samostatné obci pochází z roku 1405. Další významná událost je zmíněna v dělení majetku Opavského, přináležící Mikuláši II. Bruntálští z Vrbna, kde si majitelé a držící panství vedou krutě v dále doloženém sporu. Roku 1557 totiž ukládá Jan starší Bruntálský z Vrbna († 1559) krutou robotu, znamenající uložení pomocných prací při dopravě materiálu při opravě bruntálského hradu. Přestože se obyvatelé města i přilehlých vesnic odvolali k opavskému sněmu, spor dopadl v jejich neprospěch. Práce místních byla po staletí zajištěna těžbou břidlice, výdělek byl dle kronikářů dobrý. Nepřehlédnutelný je vliv zemědělství. Období 1552-1556, 1585 je i zde časem morové pohromy. Existují dochované zprávy o hamru Otto Weisse z 15. stol. Rok 1621 připadá obec i panství Řádu německých rytířů, 1625 byl dále časem násilného pokaličťování. V roce 1642 přicházejí Švédové, zdržují se do roku 1644, opětovně přicházejí v roce 1645, obyvatelé jsou nuceni nosit zabavené obilí na zádech až do Bruntálu, 1713 je v blízké Světlé doložen útok takového hejna kobylek, které spasou celou úrodu a způsobí hlad. Dějiny zmiňují hladomory, zimy tak silné, že se musejí lidé prokopávat tunely, léta tak krutá, že vysychají koryta řek. Směrem k obci Rudná stával větrný mlýn, jehož základy jsou ještě dobře patrné při původní cestě u Černého potoka (50°1′27″ s. š., 17°23′59″ v. d.). V 90 letech min. století se pokoušela skupina nadšenců o jeho obnovu, což však skončilo nezdarem.

Po roce 1945–1946 dochází k odsunu původního německého obyvatelstva. Obrat v degradaci a ve stávajícím pojetí obce, zaměřující se především na zemědělství v podhorské oblasti nastává až po roce 1989, kdy začínají volné obecní pozemky skupovat obyvatelé, kteří dojíždějí za prací do nedalekého Bruntálu a zároveň užívají klidu vesnice. Tímto dochází k rychlé změně struktury, počtu obyvatel, životního stylu, vztahu k obci, který dosídlenému českému obyvatelstvu dříve výrazně chyběl.

V blízkosti autobusové zastávky se nachází dva unikátní smírčí kříže (50°0′50″ s. š., 17°24′39″ v. d.). Kříže byly umístěny na své původní místo po jejich znovunalezení při regulaci Černého potoka v roce 1976.

Závěr svého života zde prožila sólistka Operního divadla Oldřicha Ctibora Jarmila Mayerová (1925–2009).[4]

Pověst o smírčích křížích v Nové VésceEditovat

Na svatodušní pondělí (letnice) se vraceli dva bratři, synové šafáře, ze sečení trávy. Noc před tím trávili oba dva na tancovačce a oba se vášnivě zamilovali do stejného děvčete. Mladší bratr navrhl, že se ten starší lásky může vzdát, protože bude zákonným dědicem a najde si lepší, než prosté děvče. Starší, popudlivý bratr to ostře odmítl, mezi bratry došlo k sporu, během kterého použili ostrých kos. Z tohoto souboje, hnaného žárlivostí, byli oba zraněni tak těžce, že oba zemřeli po několika hodinách. Na trvalou památku této smutné události byli z pískovce zhotoveny dva smírčí kříže, které zde stojí dodnes.

Vývoj počtu obyvatelEditovat

Počet obyvatel Nové Vésky podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[5]:

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 252 279 252 240 200 202 225[p 1] 90 92 60 39 38 60
  1. z toho: 0 Čechoslováků, 219 Němců; 222 řím. kat., 2 evang.

V Nové Vésce je evidováno 27 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty).[6] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 22 domů, z toho 17 trvale obydlených.

Geologický významEditovat

Obec patří ke geologicky významnému andělskohorskému břidlicovému souvrství, typickým rychlým střídáním jemno až hrubozrnných drobových poloh mocných až 100 m s výrazně gradačně zvrstvenými rytmity a laminity. Dobře patrná jsou povrchová těžiště břidlice v okolí.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 774. 
  2. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  3. Sdělení ministerstva vnitra č. 1/1993 Ú.v.ČR, přehled změn v územní organizaci, v názvech obcí a jejich částí s účinností od 1. dubna 1992 do 15. dubna 1993.
  4. Zesnulí v krnovském a bruntálském regionu. Deník [online]. 2009-05-09 [cit. 2015-08-24]. Dostupné online. 
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 710-711.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 18.  Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1082-1083. 
  6. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat