Norbertina Kinská

česko-rakouská zdravotnice, spisovatelka

Norbertina (Nora) hraběnka Kinská z Vchynic a Tetova (německy Norbertine "Nora" Gräfin Kinsky von Wchinitz und Tettau, vdaná hraběnka Wilcz(e)ková (18. prosince 1888 Vídeň[2]26. března 1923 Vítkovice[3][4]) byla rakouská zdravotní sestra Červeného kříže, původem z českého šlechtického rodu Kinských.

Norbertina Kinská
Hraběnka Norbertina Kinská z Vchynic a Tetova
Hraběnka Norbertina Kinská z Vchynic a Tetova
Narození 18. prosince 1888
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 26. března 1923 (ve věku 34 let)
Vítkovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Manžel(ka) Ferdinand Maria von Wilczek
Děti Georgina von Wilczek
Rodiče Zdenko Kinský
Příbuzní Zdenko Radslav Kinský (sourozenec)
Hans Adam II.[1], Mikuláš Lichtenštejnský, Nora Lichtenštejnská, Václav z Lichtenštejna[1] a Filip z Lichtenštejna[1] (vnuci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rodový erb Kinských

V době první světové války v Rusku založila lazaret a působila zde před a během Ruské revoluce.[5]

ŽivotEditovat

Nora Kinská byla šestým z devíti dětí Oktaviána Zdenka hraběte Kinského (1844–1932) a jeho manželky Georginy Ernestiny Festeticsové z Tolny (1856–1934)[6]. Vyrůstala na zámku Karlova Koruna. „Byla příliš zvědavá na život za zdmi zámku na to, aby se vdala za některého z mnoha ctitelů“ a po vypuknutí první světové války roku 1914 založila lazaret.[5]

Poté, co se nuzné podmínky a vysoká úmrtnost v ruských válečných zajateckých táborech staly zcela zjevnými, iniciovala ruská panovnická rodina okolo cara Mikuláše II. vznik skupin tzv. „cestujících zdravotních sester“, aby kontrolovaly dodržování Haagské dohody. Mezi nimi odcestovala roku 1916 jako sestra Červeného kříže i sedmadvacetiletá Nora Kinská v doprovodu ruského důstojníka na Sibiř, aby poukázala na „porušování lidských práv a pokusila se zmírnit utrpení vojáků“. Jeden z prvních záznamů do jejího deníku zněl:[5]

Nalezla jsem pět invalidů, z nich tři byli jednoocí. Jen tři muži byli zajatci. Ti byli k mé radosti propuštěni.[5]

Při své cestě navštívila hraběnka Nora 16 zajateckých a 15 pracovních táborů, kde pomáhala někdy v nejprimitivnějších podmínkách při operacích a dalších lékařských zákrocích. Setkala se s tisíci rakousko-uherských a německých válečných zajatců,[5] mezi nimiž byli např.:

Rodinný životEditovat

Uprostřed zmatků Ruské revoluce se Norbertině podařil dramatický únik a v létě roku 1918 se vrátila zpět do vlasti. Zde se vdala za hraběte Ferdinanda Wilczka, kterého se jí podařilo osvobodit ze zajateckého tábora a který s ní v přestrojení z Ruska též uprchnul.[4] Roku 1921 se jim ve Štýrském Hradci narodila dcera Georgina, pozdější kněžna lichtenštejnská (manželka knížete Františka Josefa II. a matka současného panujícího knížete Hanse Adama II.)

Nora Kinská zemřela v roce 1923 v porodnici ve Vítkovicích[4] při porodu druhého dítěte[5]. Ani dítě porod nepřežilo.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nora Kinsky na německé Wikipedii.

  1. a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. Matriční záznam o narození a křtu: Nora Kinsky, Matricula online, Vídeň IX, Rossau, ID 01-25, matrika N (Taufbuch) 1888–1900, fol. 93, snímek 96
  3. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu: Norberta Wilczek roz. Kinská, Zemský archiv v Opavě, sig. MO VII 28, farnost Vítkovice, matrika Z 1922–1930, pag. 59
  4. a b c Tragický konec. Lidové noviny. 29. 3. 1923, s. 5. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g h i j k l m 3sat/ORF: Die Gräfin und die Russische Revolution, televizní dokument režisérky Moniky Czerninové na Österreichischer Rundfunk z roku 2007.
  6. http://genealogy.links.org/links-cgi/readged?/home/ben/camilla-genealogy/current+c-kinsky52905+2-2-0-1-0

LiteraturaEditovat