Nikolaj Michajlovič Romanov

ruský velkokníže

Velkokníže Nikolaj Michajlovič (rusky Николай Михайлович; 14.jul./ 26. dubna 1859greg., Petrohrad24. ledna 1919)[1][pozn. 1] byl nejstarším synem velkoknížete Michaila Nikolajeviče a vnukem Mikuláše I.

Nikolaj Michajlovič Romanov
Narození14.jul. / 26. dubna 1859greg.
Carskoje Selo
Úmrtí24. ledna 1919 (ve věku 59 let) nebo 29. ledna 1919 (ve věku 59 let)
Petropavlovská pevnost
DynastieHolstein‑Gottorp‑Romanov
OtecMichail Nikolajevič Romanov
MatkaCecilie Bádenská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vzdělanec a významný historik mnohostranně přispěl k poznání ruské historie v době panování cara Alexandra I.. Práce publikované rusky a francouzsky zahrnují diplomatické dokumenty cara a Napoleona, životopis carova blízkého přítele Pavla Stroganova a biografické studie Alexandra I. a jeho manželky Jelizavety Alexejevny.

Jako liberálně smýšlející navrhoval uspořádání, které sám nazýval autoritářským republikánstvím. Neúnavně usiloval o reformu shora, ale kvůli jeho proreformním postojům jej vlastní rodina vnímala jako podivína. Uznání současníků se mu dostalo spíše v zahraničí, stal se členem Francouzské akademie, obdržel čestný doktorát historie a filozofie na Univerzitě v Berlíně, čestný doktorát historie na Moskevské univerzitě, stal se předsedou Ruské historické společnosti, Pomologické společnosti a Ruské geografické společnosti.

V závěrečné fázi panování Mikuláše II. upadl v nemilost především proto, že carevna Alexandra Fjodorovna jej nesnášela kvůli jeho liberálním postojům. Při zhoršující se situaci v Rusku se usilovně snažil přimět panovníka k reformám a dokonce byl účasten diskusí o palácovém převratu. Po pádu monarchie byl poslán do vyhnanství ve Vologdě. Později jej bolševici uvěznili v Petrohradě a spolu s bratrem Georgijem a bratranci Dmitrijem Konstantinovičem a Pavlem Alexandrovičem zastřelili u Petropavlovské pevnosti.

Rehabilitován byl v roce 1999.[1]

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Petr III. Ruský
 
 
Pavel I. Ruský
 
 
 
 
 
 
Kateřina II. Veliká
 
 
Mikuláš I. Pavlovič
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Evžen Württemberský
 
 
Žofie Dorota Württemberská
 
 
 
 
 
 
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
 
 
Michail Nikolajevič
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém II.
 
 
Fridrich Vilém III.
 
 
 
 
 
 
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Alexandra Fjodorovna
 
 
 
 
 
 
Karel II. Meklenbursko-Střelický
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Frederika Karolina Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
Alexej Michajlovič
 
 
 
 
 
Fridrich Bádensko-Durlašský
 
 
Karel Fridrich Bádenský
 
 
 
 
 
 
Amálie Nasavsko-Dietzská
 
 
Leopold I. Bádenský
 
 
 
 
 
 
Ludvík Jindřich Geyer z Geyersbergu
 
 
Luisa Karolína z Hochbergu
 
 
 
 
 
 
Maxmiliána Kristiána ze Sponecku
 
 
Olga Fjodorovna
 
 
 
 
 
 
Gustav III. Švédský
 
 
Gustav IV. Adolf
 
 
 
 
 
 
Žofie Magdalena Dánská
 
 
Žofie Vilemína Švédská
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Bádenský
 
 
Frederika Dorotea Bádenská
 
 
 
 
 
 
Amálie Hesensko-Darmstadtská
 

Poznámky

editovat
  1. Datum úmrtí není zcela bezpečně určeno, uvádí se noc ze 23. na 24. ledna či 29./30. ledna.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grand Duke Nicholas Mikhailovich of Russia na anglické Wikipedii.

  1. a b Цамутали, А. Н. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2022-01-12]. Heslo НИКОЛА́Й МИХА́ЙЛОВИЧ. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-22. (rusky) 


Externí odkazy

editovat