Wikipedie

Nezajištěná jízda vlaku u Martinic

mimořádná událost na železnici ze dne 19. února 2019

Nezajištěná jízda vlaku u Martinic byla mimořádná událost v železniční dopravě, ke které došlo v dopoledních hodinách 19. února 2019.

Nezajištěná jízda vlaku u Martinic
Typ motorového vozu, jenž se účastnil události
Typ motorového vozu, jenž se účastnil události
Čas 9.13
Datum 19. února 2019
Místo Martinice
Souřadnice 49°22′2″ s. š., 16°1′38″ v. d.
Stát ČeskoČesko Česko
Provozovatel České dráhy (dopravce)
Správa železniční dopravní cesty (provozovatel dráhy)
Typ nehody ujetí vlaku
Příčina neodborná manipulace
Vlaky Osobní vlak 24948
Počet cestujících 11
Úmrtí 0
Zranění 0
Škoda 0
Částečný průběh trati
Legenda

Popis místa nehody editovat

K události došlo na jednokolejné neelektrifikované trati číslo 252 spojující železniční stanice Křižanov a Studenec, která je vedena skrz Velké Meziříčí. Vybudována byla jako přeložka původní tratě postavené Rakouskou společností státní dráhy (StEG) a otevřené 12. června 1886. Provoz na přeložce byl zahájen 20. prosince 1953.[1] K mimořádné události došlo v úseku mezi Martinicemi a Velkým Meziříčím, kde má trať v tomto směru táhlé klesání.[2]

Mimořádná událost editovat

V úterý 19. února 2019 jel po trati osobní vlak číslo 24948,[3] který představoval motorový vůz Regio-Shuttle RS1 české řady 841 (konkrétně vůz čísla 841 002-9) vyrobený společností Stadler Rail.[4] Vlakem tehdy cestovalo vedle strojvedoucího dalších jedenáct lidí.[2] Spoj v čase 8.44 vyjel ze stanice Velké Meziříčí a směřoval do Křižanova. Po několika minutách jízdy najednou vlivem samovolné činnosti tzv. střadačové brzdy (parkovací brzda na prvním podvozku)[5] došlo k následnému zastavení vlaku. Po vypnutí a zapnutí této brzdy se vlak opětovně rozjel,[4] nicméně po ujetých osmdesáti metrech se závada opakovala a vlak v širé krajině v kilometráži 28,196 zastavil.[6] Následně strojvedoucí z vlaku vystoupil a šel zvenčí obhlédnout situaci na motorovém voze.[2] Nevhodnou manipulací na brzdovém systému zvenku vozidla došlo k zavření dveří a vůz se začal samovolně rozjíždět proti původnímu směru jízdy, tedy zpět do Velkého Meziříčí, přičemž jeho strojvedoucí zůstal stát venku v kolejišti.[5] Na vzniklou situaci strojvedoucí okamžitě zareagoval telefonátem výpravčímu sloužícímu na velkomeziříčské železniční stanici, jemuž sdělil, co se stalo, a výpravčí ve stanici připravil vše k tomu, aby vlak vjel na zdejší první kolej, kde by mohl být mechanicky zastaven.[5] S ohledem na nízkou rychlost vozidla nehrozilo jeho vykolejení ani srážka s jiným vlakem. Navíc jeho pasažéři, díky zavřeným dveřím, nemohli z vlaku během nezajištěné jízdy vypadnout.[5]

Mezi cestujícími, když pochopili k čemu došlo, vypukl zmatek a panika.[5] Náhodou vlakem cestovala i dcera výpravčího z Křižanova.[7] Strojvedoucímu, jenž zůstal na trati, mezitím volal její otec a tázal se, co se přihodilo, že s vlakem v předepsaný čas nedorazil.[8] Železničář mu obratem popsal situaci a současně mu sdělil, že ve vlaku jede jeho dcera. Požádal ho proto, aby jí zavolal a poprosil ji, zda by se pokusila o zastavení vlaku aktivací magnetické brzdy.[8] Zároveň mu do telefonu sdělil postup vykonání tohoto úkonu.[8] Výpravčí proto dceři zavolal a poradil jí, ať zkusí zatáhnout za záchrannou brzdu.[7] Jenže ta nefungovala,[2] nicméně alespoň se zaktivovala elektromagnetická kolejnicová brzda a začala vlak přibrzďovat.[7] Otec poslal dceru do kabiny, aby zatáhla za brzdu tam, ale ani to vlak nezastavilo.[7] Tímto způsobem vlak jel po dobu 14 minut a urazil přitom čtyřkilometrovou trasu,[7] během níž projel jedním tunelem a překonal šest vysokých mostů.[2] Celou ji absolvoval bez zapnutého motoru.[9] Takto vlak dojel až do železniční stanice Velké Meziříčí. V tu chvíli již jel nízkou rychlostí („krokem“).[10] Zastavil na první staniční koleji, kde ho tamní výpravčí zajistil zarážkami proti dalšímu pohybu.[10] Všech jedenáct cestujících z vlaku vystoupilo a postupně opustilo prostor stanice. Svědeckou výpověď podala Drážní inspekci pouze dcera křižanovského výpravčího.[11]

Vyšetřování editovat

České dráhy, provozovatel vlaku, následně přeložili strojvedoucího na jinou činnost v depu.[2] Událost začala zkoumala jak Policie České republiky, tak Drážní inspekce.[2] Vyšetřování policie nakonec neseznalo spáchání trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti a řešení v této věci tak ukončila.[12] Inspekce příčinu události spatřovala v nedodržení technologických postupů strojvedoucím vlaku při odstraňování poruchy střadačové brzdy.[13]

Filmové zpracování události editovat

Na motivy události natočil režisér Jiří Havelka film Mimořádná událost. [14]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ SEKERKA, Pavel. Popis trati 252 Křižanov – Studenec – Česká republika [online]. Praha: ŽelPage.cz [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g VOKÁČ, Martin. Na Vysočině ujel strojvedoucímu vlak s lidmi, zastavil za šest kilometrů. iDNES.cz [online]. 2019-02-22 [cit. 2020-01-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ Závěrečná zpráva o výsledcích šetření mimořádné události. 1. vyd. Praha: Drážní inspekce České republiky, 2019. 42 s. Dostupné online. Kapitola Shrnutí, s. 3. 
  4. ↑ a b Závěrečná zpráva o výsledcích šetření mimořádné události. 1. vyd. Praha: Drážní inspekce České republiky, 2019. 42 s. Dostupné online. Kapitola Popis průběhu mimořádné události a místa vzniku, včetně činnosti integrovaného záchranného systému a záchranné služby, s. 12. 
  5. ↑ a b c d e HORÁČEK, Aleš; ČTK. Strojvedoucímu ujel vlak s lidmi, trestný čin podle policie nespáchal. iDNES.cz [online]. 2019-04-17 [cit. 2020-01-26]. Dostupné online. 
  6. ↑ Závěrečná zpráva o výsledcích šetření mimořádné události. 1. vyd. Praha: Drážní inspekce České republiky, 2019. 42 s. Dostupné online. Kapitola Popis průběhu mimořádné události a místa vzniku, včetně činnosti integrovaného záchranného systému a záchranné služby, s. 13. 
  7. ↑ a b c d e SALICHOV, Jan. Vlak s lidmi, který ujel strojvedoucímu, brzdila dcera výpravčího. iDNES.cz [online]. 2020-01-24 [cit. 2020-01-26]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c Závěrečná zpráva o výsledcích šetření mimořádné události. 1. vyd. Praha: Drážní inspekce České republiky, 2019. 42 s. Dostupné online. Kapitola Zaměstnanci provozovatele dráhy a dopravce včetně osob ve smluvním vztahu, s. 18. 
  9. ↑ Vlak jel bez strojvedoucího šest kilometrů a zdolal mosty i tunel. Nikdo se nezranil [online]. Praha: Česká televize, rev. 2019-02-22 [cit. 2020-01-26]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Závěrečná zpráva o výsledcích šetření mimořádné události. 1. vyd. Praha: Drážní inspekce České republiky, 2019. 42 s. Dostupné online. Kapitola Popis průběhu mimořádné události a místa vzniku, včetně činnosti integrovaného záchranného systému a záchranné služby, s. 11. 
  11. ↑ Závěrečná zpráva o výsledcích šetření mimořádné události. 1. vyd. Praha: Drážní inspekce České republiky, 2019. 42 s. Dostupné online. Kapitola Jiní svědci, s. 20. 
  12. ↑ ČTK. Ujel mu vlak, trestný čin však nespáchal. Strojvedoucího z Vysočiny bude řešit Drážní úřad. iROZHLAS [online]. Praha: Český rozhlas, 2019-04-17 [cit. 2020-01-26]. Dostupné online. 
  13. ↑ Závěrečná zpráva o výsledcích šetření mimořádné události. 1. vyd. Praha: Drážní inspekce České republiky, 2019. 42 s. Dostupné online. Kapitola Shrnutí, s. 4. 
  14. ↑ ROHÁČKOVÁ, Kristina. Bizár na trati. Havelkova Mimořádná událost staví konflikt na splašeném vlaku a vepřovém řízku. iROZHLAS [online]. Praha: Český rozhlas, 2022-02-03 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • Závěrečná zpráva o výsledcích šetření mimořádné události. 1. vyd. Praha: Drážní inspekce České republiky, 2019. 42 s. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nezajištěná_jízda_vlaku_u_Martinic&oldid=23450128“