Muslimské dobytí Persie

Muslimské dobytí Persie
	konflikt: Islámská expanze
	Mapa oblasti na počátku muslimské invaze
Trvání	633–654
Místo	Mezopotámie, Kavkaz, Persie, Chorásán
Výsledek	rozhodné vítězství chalífátu
Změny území	zánik Sásánovské říše, anexe Persie muslimskými Araby vzestup několika dynastií v Tabaristánu;
Strany
Rášidský chalífát	Sásánovská říše se svými vazaly Kavkazská Albánie (633–636); křesťanští Arabové (633–637); lokální íránská a parthská šlechta; Heftalité (651–654); podpora:; Byzantská říše
Velitelé
Abú Bakr (do r. 634); Umar ibn al-Chattáb †; Uthmán ibn Affán; muslimští vojevůdci	král Jazdkart III. †; perští generálové; král Javanšír císař Herakleios
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Muslimské dobytí Persie, také známé jako arabská invaze do Íránu, byl proces dobytí Sásánovské říše (zvané též novoperská) sjednocenými arabskými kmeny, které vyvrcholilo v roce 651. Mnozí historici to považují za symbolický přelom epoch – konec pozdní antiky a začátek raného středověku. Pád staré Persie též znamenal mohutný ústup jednoho z významných starověkých náboženství – zoroastrismu a naopak učinil z jiného náboženství, islámu, imperiální a geopolitickou sílu.

Dobytí bylo podmíněno souběhem vzestupu islámu a hluboké krize v Sásánovské říši, krize politické, sociální, ekonomické i vojenské. Kdysi světová velmoc vyčerpala své lidské a materiální zdroje v desetiletích bojů proti Byzantské říši. Porážka v bitvě u Ninive roku 627 se stala bodem obratu i ve vnitropolitické situaci. Král Husrav II. byl v roce 628 svržen a popraven. Jeho syn Kavád II. sice rychle podepsal mír s Byzantinci, ale krizi politickou se zastavit nepodařilo. Na trůně se vystřídalo deset vládců během čtyř let. Nakonec mezi různými frakcemi propukla občanská válka.

Toho využili Arabové a v roce 633 na území Sásánovců poprvé zaútočili. Invaze vedená generálem Chálid ibn al-Valídem ještě úspěšná nebyla. Druhá invaze začala v roce 636 pod vedením Sad ibn Abi Wakkase. Jeho klíčové vítězství v bitvě u Al-Kadisijje vzalo Sásánovcům natrvalo kontrolu nad západem Íránu. Hranici mezi nově založeným chalífátem, tzv. rašídovským, a starou říší vytvořilo pohoří Zagros, přírodní překážka. Ta však nechránila napořád. Druhý chalífa, Umar ibn al-Chattáb, zahájil třetí invazi v roce 642. Roku 651 byla říše Sásánovců zcela dobyta, s překvapující snadností, a začleněna do chalífátu.

Vláda islámu nebyla dlouho pevná. Mnoho měst se bouřilo a obyvatelstvo nejednou i zabilo arabského guvernéra nebo zaútočilo na arabské posádky ve městě. Nakonec však byl politický odpor zlomen. Prosazování islámu bylo postupné, vyhlazování zoroastrismu však nemilosrdné. Jediný ústupek Arabové udělali v oblasti kulturní, když netlačili tolik na prosazení arabštiny. Perština tak přežila a definuje íránskou kulturu dodnes.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Muslim conquest of Persia na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Muslimské dobytí Persie na Wikimedia Commons