Murska Sobota

město ve Slovinsku

Murska Sobota (maďarsky Muraszombat, německy Olsnitz, zámuřsky Mürska Sobouta) je město ve stejnojmenné městské občině na východě Slovinska, nedaleko hranic s Maďarskem, v historickém regionu Zámuří, nyní statistický Pomurský region. Střední nadmořská výška města je 190 m. Žilo zde 20 266 obyvatel (stav k září 2003) a město se tak řadí přibližně na desáté místo ve Slovinsku. Murska Sobota se rozkládá na rovinatém levém břehu řeky Mury, přímo jím protéká říčka Ledava.

Murska Sobota
Muraszombat
Zámek Murska Sobota
Zámek Murska Sobota
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška190 m n. m.
Časové pásmo+1
StátSlovinskoSlovinsko Slovinsko
RegionPomurský region
občinaMěstská občina Murska Sobota
Administrativní dělení5 městských částí
Murska Sobota
Murska Sobota
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha14,5 km²
Počet obyvatel12 047 (2002[1])
Hustota zalidnění832 obyv./km²
Etnické složeníSlovinci, Maďaři
Náboženské složeníkatolictví
Správa
Statusměsto
StarostaAnton Štihec
Vznik1348
Oficiální webwww.murska-sobota.si
Adresa obecního úřaduMestna občina Murska Sobota
Kardoševa 2,
9000 Murska Sobota
statistický regionZámuřský statistický region
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Stejně jako v případě dalších měst, která na území bývalých Uher obsahují dny v týdnu (např. Dunajská Streda, Subotica, Plavecký Štvrtok) i zde sobota v názvu města odkazuje na den, kdy se pravidelně konaly trhy. Přídomek Murska potom zdůrazňuje řeku Muru tak, aby bylo město odlišeno od některých dalších sídel v bývalých Uhrách, kde se rovněž konaly trhy v předposlední den týdne.

Město je poprvé zmíněno jako Murazombatha v listině ze 16. července 1348 v maďarském jazyce. V tento den obec slaví obecní svátek. Městská práva udělil Murské Sobotě císař Ferdinand II. V tomto dokumentu, který je německy psaný, se místo nazývá Olchincz.

HistorieEditovat

Oblast současné Murské Soboty byla osídlena již v dávnověku. V blízkosti samotného města bylo nalezeno pohřebiště z doby 3500 let př. n. l. Jiné archeologické průzkumy odhalily pozůstatky hrobů z doby Římské říše a v blízkosti Murské Soboty rovněž existovala z přelomu 2. a 3. století našeho letopočtu také římská víla.

Oblast byla osídlena Slovany v raném středověku, v 11. století byla připojena k uherskému království.

První písemná zmínka z roku 1297 připomíná kostel v obci s názvem Belmura. Středověké město se začalo rozvíjet intenzivněji co do své plochy v závěru 19. století, kdy byly postaveny nové veřejné budovy, banka, měšťanské domy a další. Postavena byla budova spořitelny, knihovna, tiskárna a nemocnice.

 
Murska Sobota po druhé světové válce.

Až do konce první světové války bylo město součástí Uher (v rámci něj potom župy Vas), poté připadlo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, v rámci něhož bylo nejsevernějším městem. I když zde došlo ke změně hranic, bylo obyvatelstvo smíšené a do značné části stále maďarské. Za druhé světové války Maďarsko zabralo Murskou Sobotu zpět (stejně jako celé Zámuří). Po převratu v Maďarsku v roce 1944 byla do transportů nahnána místní židovská komunita. Po roce 1945 bylo město vráceno Jugoslávii. V souvislosti s rozvojem průmyslu byla v Murské Sobotě postavena panelová sídliště, a to v samotném centru města. Vzniklo zcela nové náměstí (Kulturní náměstí – slovinsky Trg kulture), které doplnila řada nových kulturních institucí, např. regionální knihovna nebo galerie apod.

Od roku 1991 je součástí nezávislého Slovinska.

Městské částíEditovat

  • Centrum
  • Ledava
  • Park
  • Partizan
  • Turopolje

Kultura a zajímavostiEditovat

 
Domy v Murské Sobotě.

Místní zámek byl poprvé připomínán v roce 1255 a postupem času byl z podoby středověkého hradu přebudován jako výstavní rezidence. Dlouhou dobu patřil rodu Szaparyů. Od roku 1955 v něm sídlí regionální muzeum (slovinsky Pokrajinski muzej). Hrad je obklopen rozsáhlým parkem.

Ve středu města se přímo v blízkosti hlavního náměstí nachází také evangelický kostel. Kostel svatého Mikuláše byl postaven ve svých nejstarších částech již ve 13. století.

Jižně od Murské Soboty se nachází koupaliště v lokalitě zatopeného dolu (Soboška Kamenščica).

ZdravotnictvíEditovat

V samotné Murské Sobotě se nenachází nemocnice, ta je umístěna v nedaleké obci Rakičan. Obsluhuje ale město Murskou Sobotu.

DopravaEditovat

Jižně od města města vede dálnice A5Mariboru do Lendavy a dále do Maďarska. Z města Ljutomer vede do Murské Soboty také železniční trať místního významu.

Známé osobnostiEditovat

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat