Otevřít hlavní menu

Mravenčák

přírodní památka v Česku

Mravenčák je neovulkanický vrch a přírodní památka v severní části Doupovských hor. Nachází se na pravém břehu řeky Ohře jižně od Klášterce nad Ohříokrese Chomutov. Důvodem k vyhlášení přírodní památky byla ochrana skalnatého vrcholku s teplomilnou stepní květenou.

Mravenčák
Pohled od řeky Ohře
Pohled od řeky Ohře

Vrchol 531 m n. m.
Prominence 93 m ↓ jižní sedlo
Izolace 0,6 km → Černý vrch
Poloha
Státy Česko Česko
Pohoří Doupovské hory / Jehličenská vrchovina / Martinovská hornatina
Souřadnice
Mravenčák
Mravenčák
Hornina leucitický tefrit
Povodí Ohře
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Mravenčák
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Plošina na vrcholu skály
Plošina na vrcholu skály
Základní informace
Vyhlášení 22. listopadu 1990
Vyhlásil Okresní národní výbor Chomutov
Nadm. výška 490–531 m n. m.
Rozloha 1,5 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Chomutov
Umístění Lestkov u Klášterce nad Ohří
Další informace
Kód 1507
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

HistorieEditovat

Vrch je v historických pramenech označován mimo jiné také jako Hackelberg, Häckelberg, Hekberg, Kegelberg nebo Mravenečník.[1] Kopec býval v minulosti odlesněn a hospodářsky využíván. Dokladem lidské činnosti jsou pozůstatky louček a staré ovocné stromy v lese.[1] Chráněné území na vrcholové části kopce bylo vyhlášeno 22. listopadu 1990 okresním národním výboremChomutově s evidenčním číslem 1507.[2]

Přírodní poměryEditovat

Kopec se nachází na severním okraji Doupovských hor. Vznikl ve třetihorách průnikem magmatu skrz horniny krystalinika zastoupené ortorulami a migmatity. Samotné těleso vrchu je tvořené leucitickým tefritem. Horniny vystupují na povrch na jihozápadním úbočí v podobě tři až šest metrů vysoké skalní stěny,[3] ve které se střídají polohy pevného tefritu s polohami tufů. Skalní výchoz bývá nazýván jako Jakubova skála nebo Čertův zub. Na jeho úpatí se hromadí zvětraliny, na které níže ve svahu navazují sutě pokryté tenkou a skeletovitou vrstvou půdy.[1]

Kuželovitý suk s nadmořskou výškou 531 metrů geomorfologicky spadá do celku Doupovské hory, okrsku Jehličenská vrchovina a podokrsku Martinovská hornatina.[4]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se Mravenčák nachází v mírně teplé oblasti MT2 s průměrnou roční teplotou 7,5 °C a ročním úhrnem srážek 600–650 milimetrů. Půdní pokryv tvoří eutrofní kambizemě.[1]

Přírodní památkaEditovat

Předmětem ochrany je skalnatý vrcholek s kolmou stěnou s teplomilnou stepní květenou. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.[2] Území v nadmořské výšce 490–531 metrů s celkovou rozlohou 1,5 hektaru je přibližně z jedné poloviny tvořené lesními pozemky (0,72 hektaru) a na zbývající část připadají ostatní skalnaté plochy (0,78 hektaru).[1]

FlóraEditovat

Botanicky nejcennější částí přírodní památky je skalní bradlo na jihozápadním úbočí, na němž roste koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica). Ve smíšeném lese patří k silně ohroženým rostlinám huseník chudokvětý (Arabis pauciflora) a malá populace kakostu rozkladitého (Geranium divaricatum) ve světlomilné doubravě ve východní části chráněného území. Cenný je také smíšený les s křovinným lemem, který se na území přírodní památky blíží přirozeným lesům. V lese mimo chráněné území však převažuje modřín opadavý (Larix decidua) a smrk ztepilý (Picea abies).[1] Vzhledem ke špatně dostupnému terénu plní les v přírodní památce ochranou funkci půdy na strmých svazích, a není hospodářsky využíván.[3]

K dalším významným druhům rostlin na lokalitě patří bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), tařice skalní (Aurinia saxatilis) a kavyl Ivanův (Stipa joannis).[3]

OhroženíEditovat

Rostlinná společenstva v chráněném území jsou ohrožována šířením plevelných rostlin z okolních lesů, rozrýváním půd divokými prasaty, rozděláváním ohně a poškozováním rostlin turisty a také zarůstáním náletovými křovinami.[1]

PřístupEditovat

Po jižním a západním úbočí vrchu vede lesní cesta, po které je vyznačená červená turistická trasa z Klášterce nad Ohří ke zřícenině hradu Egerberk a dále přes Úhošť do Kadaně.[5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g ONDRÁČEK, Čestmír. Plán péče o přírodní památku Mravenčák pro období 2008–2017 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2012-12-06 [cit. 2019-04-26]. Dostupné online. 
  2. a b PP Mravenčák [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-04-26]. Dostupné online. 
  3. a b c Chráněná území ČR. Ústecko. Příprava vydání Peter Mackovčin. Svazek I.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 352 s. ISBN 80-86064-37-9. Kapitola Mravenčák, s. 94. 
  4. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech = Geomorphological regionalization of the relief of Bohemia. Praha: Kartografie, 2006. 80 s. ISBN 80-7011-913-6. (česky, anglicky) 
  5. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2019-04-26]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat