Otevřít hlavní menu

Moták lužní

druh ptáka

Moták lužní (Circus pygargus) je středně velký dravec z čeledi jestřábovitých.

Jak číst taxoboxMoták lužní
alternativní popis obrázku chybí
Moták lužní (vpředu samec, vpravo samice, v pozadí mladý pták)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád dravci (Accipitriformes)
Čeleď jestřábovití (Accipitridae)
Rod moták (Circus)
Binomické jméno
Circus pygargus
(Linnaeus, 1758)
Rozšíření motáka lužního
Rozšíření motáka lužního
      hnízdiště
      migrace
      zimoviště
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

 
Dospělý samec motáka lužního v letu

Menší než káně lesní (délka těla 39–50 cm, rozpětí křídel 96–116 cm). Od podobného motáka pilicha se ve všech šatech liší delšími a užšími křídly. Samec se liší tmavými proužky na loketních letkách, viditelnými zespodu i shora. Rozlišování samic a mladých ptáků je obtížnější.[2]

RozšířeníEditovat

Má evropsko-turkestánský typ rozšíření, sahající od Pyrenejského poloostrova východně po střední Sibiř.[3] Je tažný, zimuje v Africe. Jeho stavy silně kolísají a od 19. století se vesměs snižují, zmenšuje se také areál výskytu.[4] Hnízdí v otevřené krajině (rašeliniště, vřesoviště, pole).[5]

Výskyt v ČeskuEditovat

V České republice hnízdí pravidelně teprve od 40. let 20. století. Přestože jeho početnost od té doby roste, stále patří mezi vzácné druhy. Hnízdí roztroušeně v různých oblastech Čech, ve větším počtu na jižní Moravě, Olomoucku a ve Slezsku. V letech 20012003 byla jeho početnost odhadována na 80-120 párů (ve srovnání s 5-10 páry v letech 19731977).[6]

HnízděníEditovat

Ihned po návratu na hnízdiště předvádějí oba ptáci složité svatební lety. Většinou jsou monogamní, ale jsou známy i případy bigamie. Hnízdo je na zemi. Ročně mívá 1 snůšku po 4-5 (2-6) šedavě bílých, občas řídce rezavě nebo světle hnědě skvrnitých vejcích o rozměrech 41,7 x 32,5 mm. Jejich inkubace trvá 27-30 dní, mláďata dosahují vzletnosti nejdříve ve věku 28 dnů. Inkubaci vajec i většinu hnízdní péče obstarává výhradně samice, kterou samec krmí a které také předává potravu pro mláďata.[4]

PotravaEditovat

V potravě převládají drobní hlodavci, ale požírá i ptáky, obojživelníky, plazy a hmyz.[4]

ReferenceEditovat

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-09]
  2. SVENSSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2.. vyd. Praha: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7. 
  3. CEPÁK, J. a kol. Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Aventinum, 2008. ISBN 978-80-86858-87-6. 
  4. a b c HUDEC, K. a kol. Fauna ČR. Ptáci 2. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7. 
  5. SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 86. 
  6. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. 

Externí odkazyEditovat