Čechův most
Čechův most je po proudu řeky jedenáctý most přes Vltavu v Praze. Spojuje náměstí Curieových na pravém břehu s nábřežím Edvarda Beneše na břehu levém. Je 169 m dlouhý (tedy nejkratší z pražských vltavských mostů) a 16 m široký. Je to jediná takto velká ozdobená mostní konstrukce v Česku z období secese a patří mezi chráněné technické památky.[1] Po mostě je vedena dvojkolejná tramvajová trať.
| Čechův most | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Kontinent | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Hlavní město Praha |
| Město | Praha |
| Číslo mostu | V-013 |
| Doprava | pěší, tramvajová a automobilová |
| Přes | Vltava |
| Architekt | Jan Koula |
| Projektant | Jiří Soukup, Václav Trča, František Mencl |
| Otevřen | 1908 |
| Souřadnice | 50°5′34,88″ s. š., 14°25′1,41″ v. d. |
| Parametry | |
| Typ | silniční |
| Materiál | ocel |
| Délka | 169 m |
| Šířka | 16 m (10 vozovka) m |
| Pilíře | 3 |
| Max. rozpětí | 53,1 m |
| Další data | |
| Kód památky | 40875/1-1740 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stavební vývoj editovat
Byl vybudován v letech 1905 až 1908 a dnes se jedná o jediný ocelový obloukový most v Praze. Návrh architekta Jana Kouly rozpracovali Ing. Jiří Soukup, Václav Trča a František Mencl. Přes náměstí Curieových navazuje na Pařížskou ulici, vzniklou v rámci asanace Židovského města; podle původních plánů měl být součástí velkorysého dopravního řešení: Můstek – Staroměstské náměstí – Pařížská ulice – průkop či tunel letenskou strání.
Vltava je v těchto místech úzká a její prudký tok omezuje počet pilířů. Z toho plyne značná plochost a rozpětí oblouků, a tedy také použitý materiál. Most má jednostranné stoupání 2 % a rozpětí oblouků od pravého břehu roste (47,8 + 53,1 + 59,2 m). Z těchto důvodů je každé z celkem 24 klenbových žeber jinak dimenzováno. Šířka mostu je 16 m (z toho vozovka 10 m).
Přímo pod mostem vede hlavní kanalizační sběrač. Betonové pilíře s tuhou výztuží z profilových želez jsou založeny na kesonech. Stavba pilířů byla slavnostně skončena položením závěrného kamene císařem Františkem Josefem I. dne 17. dubna 1907. Chodníky byly vydlážděny tříbarevnou mozaikou s obrazci šachovnic a rybiček. Na vozovku byla položena speciální 13 cm vysoká špalíčková dlažba z tvrdého australského dřeva zvaného Jarrah. Dokončený most byl předán veřejnosti 6. června 1908.
Umělecká výzdoba editovat
.jpg)
Výzdoba mostu je pozoruhodná svým rozsahem, obsahem i kvalitou provedení. Bronzové odlitky prováděla První pražská slévárna Václava Maška v Praze-Karlíně v Královské (nyní Sokolovské) ulici 22.[2]
- Čtyři bronzové postavy okřídlených žen s rozkvetlou ratolestí v ruce, nazývané Géniové, Níké či Viktoria zhotovil sochař Antonín Popp. Jsou více než 3 metry vysoké a drží pozlacené ratolesti. Stojí na prosklených železných lucernách na vrcholech žulových sloupů ve výšce 17,5 metru.
- Na zhlavích dvou mostních pilířů ve směru proti vodě stojí na kamenné volutě dvě bronzové sochy žen světlonošek, každá drží dv rukou dvě pochodně (autoři Ludvík Herzl a Karel Opatrný).
- Na zhlavích dvou mostních pilířů po vodě je v žulové kartuši vsazen bronzový znak Prahy, po stranách ho doprovází dvojice bronzových trojhlavých saní, jsou to lernské hydry s hadími/dračími hlavami, ženskými prsy, rybími ploutvemi a ocasem. Pod znakem je vsazen reliéf s hlavou gorgony, věnčenou klubkem hadů. Autorː Ludvík Wurzel. Do pochodní světlonošek i hlav draků byl původně zaveden plyn a z plynových hořáků šlehaly plameny. Pilíře byly vyzdobeny bronzovými a žulovými festony. Okraje mostních oblouků byly pro slavnostní příležitosti osvětleny dvěma sty žárovkami.[3]
- Dvanáct kandelábrů osvětlení má válcové sokly s reliéfy dvou beraních hlav a znakem Prahy a nad nimi antikizující vlys s postavami mužů nesoucích nádoby s vodou. Uprostřed je každý kandelábr ověnčen košem na květiny (nyní prázdným), nad ním a pod ním jsou prstence z kruhů, jimiž se při slavnostech provlékaly girlandy a festony. Dvojici lamp na každém kandelábru drží dvě ryby v tlamě. Na vrcholu je lyra a pozlacené slunce s vlnitými paprsky.
- Zábradlí mostu má železné pruty stáčené do spirály a tepané výplně s kruhovými medailony. Na jejich reliéfech je z vnější strany ženská hlava z profilu (Ludvík Wurzel, Vilém Amort, Gustav Zoula?), původně tam měly být personifikace řemesel, souvisejících s vodou. Kovotepecké práce provedl Karel Klusáček.
Galerie Čechova mostu editovat
-
Jan Koulaː Soutěžní návrh na průkop letenského svahu (1906-9) -
Jan Koulaː Návrh na průkop letenského svahu -
Viktoria a Světlonoška ve slévárně Václava Maška, Karlín, 1908 -
Hydry ve slévárně, Karlín 1908 -
Městský znak, hydry a hlava gorgony -
Beraní hlava na kandelábru
.jpg)
.jpg)
Změny pojmenování editovat
- 1908–1940: Most Svatopluka Čecha (Svatopluk Čech)
- 1940–1945: Mendelův most (Gregor Mendel)
- od 1945: Čechův most
Oživení mostu editovat
Stavitelé mostu původně počítali s tím, že stavba bude disponovat efektovými systémy: z tlam hyder měla tryskat voda a do pochodní světlonošů měl být zaveden svítiplyn a měly z nich šlehat plameny.[4] Záměr nebyl dokončen, neboť císař František Josef I. požadoval co nejkratší termín zprovoznění mostu. Plány k této efektové technologii se nedochovaly.[4] Na jaře 2022 zahájili pracovníci firmy Technologie hlavního města Prahy (THMP) vizuální (kamerový) průzkum vnitřku soch za účelem rekognoskace instalace vodních a plynových rozvodů.[4]
Průzkum provedený v dubnu 2022 potvrdil, že světlonošky mají vnitřky obou rukou připraveny pro vedení plynu a sochy obsahují ve svých vrchních partiích (v oblasti ramen) zachovalé rozvody plynu.[5] Sochy hyder rozvody vody neobsahují, ale jejich vnitřní partie jsou přístupné a průchozí (i v užších místech jejich hlav), takže dodatečná instalace bude možná. Počítá se s vytvořením plánu restaurátorských prací, studií proveditelnosti a jednání s památkáři. Dokončení efektových systémů mostu je odhadováno na rok 2025.[5]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Čechův most. In: Ústřední seznam nemovitých kulturních památek ČR [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze [cit. 2016-02-13]. Dostupné online.
- ↑ Mašek, Václavː Ukázka některých prací firmy V. Mašek, První pražská umělecká slévárna v Praze-Karlíně. Praha : [s.n.], 1903, 1 strana textu a 72 fotografií s popiskami
- ↑ VLČEK Pavel a kolektivː Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov. Academia Praha 1996, ISBN 80-200-0563-3. s. 130–131
- ↑ a b c PEŠKA, Marek. Světlonoši rozzáří most, hydry pochrlí vodu. Zprovoznění nové atrakce je ale v nedohlednu [online]. web: Metro cz, 2022-04-13 [cit. 2022-05-11]. Dostupné online.
- ↑ a b PEŠKA, Marek. Světlonoši a hydra. Atrakce bude. deník Metro (Praha). 09. 05. 2022, čís. 88, s. 3. Pondělí 9. května 2022.
Literatura editovat
- Jan Fischer, Ondřej Fischer: Pražské mosty. Praha: Academia, 1985, s. 78–86.
- Čechův most. In: Ústřední seznam nemovitých kulturních památek ČR [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze [cit. 2016-02-13]. Dostupné online.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čechův most na Wikimedia Commons - Článek na Encyklopedii mostů Archivováno 9. 4. 2020 na Wayback Machine.
- Čechův most (Praha virtuální)
