Hexakarbonyl molybdenu

chemická sloučenina
(přesměrováno z Mo(CO)6)

Hexakarbonyl molybdenu je chemická sloučenina se vzorcem Mo(CO)6. Jedná se, podobně jako u hexakabonylů chromu a wolframu, o těkavou, na vzduchu stálou, pevnou látku obsahující kov v oxidačním čísle 0.

Hexakarbonyl molybdenu
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Model molekuly
Model molekuly
Obecné
Systematický názevhexakarbonyl molybdenu
Funkční vzorecMo(CO)6
Sumární vzorecMoC6O6
Vzhledrůžové krystaly
Identifikace
Registrační číslo CAS13939-06-5
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)237-713-3
PubChem98885
ChEBI30508
SMILESO=C=[Mo](=C=O)(=C=O)(=C=O)(=C=O)=C=O
InChIInChI=1S/6CO.Mo/c6*1-2;
Vlastnosti
Molární hmotnost264,02 g/mol
Teplota tání150 °C (423 K)
Teplota varu156 °C (429 K)
Hustota1,96 g/cm3
Rozpustnost ve voděnerozpustný
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
rozpustný v benzenu a diethyletheru
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−989,1 kJ/mol
Standardní molární spalná entalpie ΔH°sp−2123,4 kJ/mol
Bezpečnost
GHS06 – toxické látky
GHS06
H-větyH300 H310 H315 H319 H330 H413
P-větyP261 P271 P280 P304+340+311 P405 P501
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Struktura a vlastnosti

editovat

Mo(CO)6oktaedrickou geometrii vytvořenou šesti CO ligandy navázanými na atom Mo.

Mo(CO)6 se připravuje redukcí chloridů nebo oxidů molybdenu oxidem uhelnatým, díky jeho nízké ceně ale není nutná příprava v laboratoři.[1] Na vzduchu je stálý a v nepolárních organických rozpouštědlech jen málo rozpustný.

Výskyt

editovat

Mo(CO)6 byl nalezen na skládkách a v odpadních vodách, kde se vyskytují redukční anaerobní podmínky, napomáhající jeho tvorbě.[2]

Využití ve výzkumu

editovat

Hexakarbonyl molybdenu je často používán ve výzkumu.[3] Jeden nebo více CO ligandů lze nahradit jinými a vytvořit tak další komplexy.[4] Mo(CO)6, [Mo(CO)3(MeCN)3] a obdobné sloučeniny se používají jako katalyzátoryorganické syntéze, například při metatezích alkynů a Pausonových–Khandových reakcích.

Mo(CO)6 reaguje s 2,2′-bipyridinem za vzniku Mo(CO)4(bipy). Ultrafialovou fotolýzou roztoku Mo(CO)6tetrahydrofuranu vzniká Mo(CO)5(THF).

[Mo(CO)4(piperidin)2]

editovat

Tepelnou reakcí Mo(CO)6piperidinem vzniká komplex Mo(CO)4(piperidin)2. Piperidinové ligandy jsou zde nestálé, což umožňuje navázání jiných ligandů za mírných podmínek; například reakcí s trifenylfosfinem ve vroucím dichlormethanu (teplota varu kolem 40 °C) se vytváří cis-[Mo(CO)4(PPh3)2]. Tento cis- komplex se v toluenu izomerizuje na trans-[Mo(CO)4(PPh3)2].[5]

[Mo(CO)3(MeCN)3]

editovat

Mo(CO)6 lze také přeměnit na tris(acetonitril)ový komplex; ten se dá použít jako zdroj Mo(CO)3, kde například reakcí s allylchloridem vzniká [MoCl(allyl)(CO)2(MeCN)2], zatímco za přítomnosti KTp se tvoří anion [MoTp(CO)3] a reakcí s cyklopentadienidem sodným [MoCp(CO)3]. Tyto anionty reagují s řadou různých elektrofilů.[6] Podobným zdrojem Mo(CO)3 je trikarbonyl cykloheptatrienmolybdenu.

Zdroj atomů Mo

editovat

Hexakarbonyl molybdenu se používá při depozici indukované paprskem elektronů, protože se snadno odpařuje a následně paprskem elektronů rozkládá za uvolnění atomů molybdenu.[7]

Bezpečnost

editovat

Stejně jako ostatní karbonyly kovů je Mo(CO)6 nebezpečný jakožto těkavý zdroj kovu a oxidu uhelnatého.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Molybdenum hexacarbonyl na anglické Wikipedii.

  1. GREENWOOD, N. N.; EARNSHAW, A. Chemie prvků. 1. vyd. Praha: Informatorium, 1993. 1635 s. ISBN 80-85427-38-9. S. 1281–1283. 
  2. J. Feldmann. Determination of Ni(CO)4, Fe(CO)5, Mo(CO)6, and W(CO)6 in Sewage Gas by Using Cryotrapping Gas Chromatography Inductively Coupled Plasma Mass Spectrometry. Journal of Environmental Monitoring. 1999, s. 33–37. DOI 10.1039/a807277i. PMID 11529076. 
  3. J. W. Faller; K. M. Brummond; B. Mitasev. Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis. New York: John Wiley & Sons, 2006. ISBN 0471936235. DOI 10.1002/047084289X.rh004.pub2. Kapitola Hexacarbonylmolybdenum. 
  4. THE SYNTHESIS & SPECTROSCOPIC CHARACTERISATION OF METAL CARBONYL COMPLEXES [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-03-09. 
  5. D. J. Darensbourg; R. L. Kump. A Convenient Synthesis of cis-Mo(CO)4L2 Derivatives (L = Group 5a Ligand) and a Qualitative Study of Their Thermal Reactivity toward Ligand Dissociation. Inorganic Chemistry. 1978. DOI 10.1021/ic50187a062. 
  6. C. Elschenbroich; A. Salzer. Organometallics: A Concise Introduction. [s.l.]: Wiley-VCH, 1992. ISBN 3-527-28165-7. 
  7. S. J. Randolph; J. D. Fowlkes; P. D. Rack. Focused, Nanoscale Electron-Beam-Induced Deposition and Etching. Critical Reviews of Solid State and Materials Sciences. 2006, s. 55–89. DOI 10.1080/10408430600930438. Bibcode 2006CRSSM..31...55R. 

Literatura

editovat
  • MARRADI, M. Synlett Spotlight 119: Molybdenum Hexacarbonyl [Mo(CO)6]. Synlett. 2005, s. 1195–1196. Dostupné online. DOI 10.1055/s-2005-865206. 
  • FELDMANN, J.; CULLEN, W. R. Occurrence of Volatile Transition Metal Compounds in Landfill Gas: Synthesis of Molybdenum and Tungsten Carbonyls in the Environment. Environ. Sci. Technol.. 1997, s. 2125–2129. DOI 10.1021/es960952y. Bibcode 1997EnST...31.2125F. 
  • FELDMANN, J.; GRÜMPING, R.; HIRNER, A. V. Determination of Volatile Metal and Metalloid Compounds in Gases from Domestic Waste Deposits with GC/ICP-MS. Fresenius' J. Anal. Chem.. 1994, s. 228–234. Dostupné online. DOI 10.1007/BF00322474. S2CID 95405500. 

Externí odkazy

editovat