Mistrovství Evropy v rychlobruslení mužů

Mistrovství Evropy v rychlobruslení mužů pořádá Mezinárodní bruslařská unie od roku 1893 s výjimkou válečných let. V letech 1891, 1892 a 1946 se konaly neoficiální šampionáty. Do roku 1989 se mužské mistrovství konalo nezávisle na ženském, od roku 1990 se pořádají společné šampionáty. Závodilo se v klasickém víceboji.

Od roku 2017 došlo ke změně formátu soutěže. V roce 2017 byl kromě klasického víceboje vůbec poprvé v rámci ME pořádán i sprinterský víceboj. Vícebojařské soutěže se na ME od tohoto roku konají vždy v lichých letech. V sudých letech, počínaje rokem 2018, jsou na programu ME závody na jednotlivých tratích.

HistorieEditovat

TratěEditovat

  • V letech 1891 a 1892 se závodilo ve víceboji na třech tratích: ⅓ míle (536 m) – 1 míle (1609 m) – 3 míle (4828 m).
  • V letech 1893–1895 se závodilo ve víceboji na třech tratích: 500 m – 1500 m – 5000 m.
  • V letech 1896–1935 se závodilo ve víceboji na čtyřech tratích: 500 m – 1500 m – 5000 m – 10 000 m (tzv. velký čtyřboj).
  • V letech 1936–1947 se závodilo ve víceboji na čtyřech tratích: 500 m – 1500 m – 3000 m – 5000 m (tzv. malý čtyřboj).
  • V letech 1948–2016 se závodilo ve víceboji na čtyřech tratích: 500 m – 1500 m – 5000 m – 10 000 m (tzv. velký čtyřboj).
    • Výjimkou byl šampionát v Lahti 1967, kde kvůli extrémně silnému mrazu nahradili pořadatelé závod na 10 km závodem na 3 km, aby závodníci nebyli tak dlouhý čas ve velmi nízkých teplotách. Velký čtyřboj tak byl nahrazen malým čtyřbojem.

Od roku 2017 se závodí

  • v lichých letech ve víceboji
    • na čtyřech tratích: 500 m – 1500 m – 5000 m – 10 000 m (tzv. velký čtyřboj).
    • na čtyřech tratích: 500 m – 1000 m – 500 m – 1000 m (tzv. sprinterský čtyřboj).
  • v sudých letech na jednotlivých tratích: 500 m, 1000 m, 1500 m, 5000 m, závod s hromadným startem, týmový sprint, stíhací závod družstev.

HodnoceníEditovat

  • V letech 1891 a 1892 se mistrem Evropy stal bruslař, který vyhrál všechny tři závody. Pokud toho nikdo nedosáhl, nebyl titul nikomu udělen. Druhé a třetí místo se neudělovalo.
  • V letech 1893–1907 se mistrem Evropy stal bruslař, který vyhrál většinu závodů. V letech 1893–1895 tak nebyl titul nikomu udělen, pokud žádný bruslař nevyhrál alespoň dva závody (z celkových tří tratí), v letech 1896–1907 nebyl titul nikomu udělen, pokud žádný bruslař nevyhrál alespoň tři závody (z celkových čtyř tratí). Druhé a třetí místo se neudělovalo.
  • V letech 1908–1925 byl používán bodovací systém (1 bod za první místo v závodě, 2 body za druhé místo, atd.). Celkový součet seřazený od nejmenšího počtu bodů vytvořil celkové pořadí bruslařů. Pravidlo, že závodník, který vyhraje nejméně tři závody, se automaticky stane mistrem Evropy stále platilo a mohlo tak přebít počet bodů.
  • V letech 1926–1927 byl použit bodovací systém, kdy z každého závodu měl bruslař procentuální body vypočítané z jeho dosaženého času a tehdejšího evropského rekordu. Seřazení dle počtu bodů od nejmenšího a pravidlo tří vyhraných závodů platilo jako v minulých letech.
  • Od roku 1928 je ve víceboji používán bodovací systém samalog.

MedailistéEditovat

VícebojEditovat

Klasický vícebojEditovat

Neoficiální šampionáty
Rok Místo Zlato Stříbro Bronz
1891 Hamburk neuděleno neuděleno neuděleno
1892 Vídeň neuděleno neuděleno neuděleno
1946 Trondheim   Göthe Hedlund   Aage Johansen   Nikolaj Petrov

V letech 1936–1948 se mistrovství Evropy mohli zúčastnit i neevropští závodníci, kteří byli členy evropských bruslařských klubů.

Oficiální šampionáty
Rok Místo Zlato Stříbro Bronz
1893 Berlín   Rudolf Ericson neuděleno neuděleno
1894 Hamar neuděleno neuděleno neuděleno
1895 Budapešť   Alfred Næss neuděleno neuděleno
1896 Hamburk   Julius Seyler neuděleno neuděleno
1897 Amsterdam   Julius Seyler neuděleno neuděleno
1898 Helsingfors   Gustaf Estlander[p. 1] neuděleno neuděleno
1899 Davos   Peder Østlund neuděleno neuděleno
1900 Csorbató   Peder Østlund neuděleno neuděleno
1901 Trondhjem   Rudolf Gundersen neuděleno neuděleno
1902 Davos   Johan Schwartz neuděleno neuděleno
1903 Kristiania neuděleno neuděleno neuděleno
1904 Davos   Rudolf Gundersen neuděleno neuděleno
1905 Stockholm neuděleno neuděleno neuděleno
1906 Davos   Rudolf Gundersen neuděleno neuděleno
1907 Davos   Moje Öholm neuděleno neuděleno
1908 Klagenfurt   Moje Öholm   Oscar Mathisen   Thomas Bohrer
1909 Budapešť   Oscar Mathisen   Thomas Bohrer   Moje Öholm
1910 Viipuri   Nikolaj Strunnikov   Magnus Johansen   Oscar Mathisen
1911 Hamar   Nikolaj Strunnikov   Thomas Bohrer   Otto Andersson
1912 Stockholm   Oscar Mathisen   Gunnar Strömstén[p. 2]   Martin Sæterhaug
1913 Petrohrad   Vasilij Ippolitov   Oscar Mathisen   Nikita Najďonov
1914 Berlín   Oscar Mathisen   Vasilij Ippolitov   Bjarne Frang
1915 Mistrovství Evropy se nekonalo kvůli první světové válce
1916
1917
1918
1919
1920
1921
1922 Helsingfors   Clas Thunberg   Ole Olsen   Asser Wallenius
1923 Hamar   Harald Strøm   Clas Thunberg   Roald Larsen
1924 Kristiania   Roald Larsen   Clas Thunberg   Oskar Olsen
1925 Svatý Mořic   Otto Polacsek   Roald Larsen   Oskar Olsen
1926 Chamonix   Julius Skutnabb   Otto Polacsek   Uuno Pietilä
1927 Stockholm   Bernt Evensen   Clas Thunberg   Ivar Ballangrud
1928 Oslo   Clas Thunberg   Bernt Evensen   Roald Larsen
1929 Davos   Ivar Ballangrud   Clas Thunberg   Roald Larsen
1930 Trondheim   Ivar Ballangrud   Michael Staksrud   Thorstein Stenbek
1931 Stockholm   Clas Thunberg   Ossi Blomqvist   Dolph van der Scheer
1932 Davos   Clas Thunberg   Ossi Blomqvist   Rudolf Riedl
1933 Viipuri   Ivar Ballangrud   Birger Wasenius   Kalle Paananen
1934 Hamar   Michael Staksrud   Max Stiepl   Karl Wazulek
1935 Helsinky   Karl Wazulek   Bernt Evensen   Birger Wasenius
1936 Oslo   Ivar Ballangrud   Charles Mathiesen   Harry Haraldsen
1937 Davos   Michael Staksrud   Hans Engnestangen   Birger Wasenius
1938 Oslo   Charles Mathiesen   Harry Haraldsen   Ivar Ballangrud
1939 Riga   Alfons Bērziņš   Charles Mathiesen   Aage Johansen
1940 Mistrovství Evropy se nekonalo kvůli druhé světové válce
1941
1942
1943
1944
1945
1946
1947 Stockholm   Åke Seyffarth   Göthe Hedlund   Sverre Farstad
1948 Hamar   Reidar Liaklev   Göthe Hedlund   Odd Lundberg
1949 Davos   Sverre Farstad   Hjalmar Andersen   Kornél Pajor
1950 Helsinky   Hjalmar Andersen   Reidar Liaklev   Sverre Haugli
1951 Oslo   Hjalmar Andersen   Wim van der Voort   Henry Wahl
1952 Östersund   Hjalmar Andersen   Kees Broekman   Kornél Pajor[p. 3]
1953 Hamar   Kees Broekman   Wim van der Voort   Ivar Martinsen
1954 Davos   Boris Šilkov   Hjalmar Andersen   Sigvard Ericsson
1955 Falun   Sigvard Ericsson   Oleg Gončarenko   Dmitrij Sakuněnko
1956 Helsinky   Jevgenij Grišin   Knut Johannesen   Sigvard Ericsson
1957 Oslo   Oleg Gončarenko   Knut Johannesen   Roald Aas
1958 Eskilstuna   Oleg Gončarenko   Vladimir Šilykovskij   Knut Johannesen
1959 Göteborg   Knut Johannesen   Juhani Järvinen   Toivo Salonen
1960 Oslo   Knut Johannesen   Boris Stenin   Roald Aas
1961 Helsinky   Viktor Kosičkin   Henk van der Grift   André Kouprianoff
1962 Oslo   Robert Merkulov   André Kouprianoff   Boris Stenin
1963 Göteborg   Nils Aaness   Knut Johannesen   Per Ivar Moe
1964 Oslo   Ants Antson   Jurij Jumašev   Per Ivar Moe
1965 Göteborg   Eduard Matusevič   Per Ivar Moe   Viktor Kosičkin
1966 Deventer   Ard Schenk   Kees Verkerk   Valerij Kaplan
1967 Lahti   Kees Verkerk   Valerij Kaplan   Eduard Matusevič
1968 Oslo   Fred Anton Maier   Eduard Matusevič   Magne Thomassen
1969 Inzell   Dag Fornæss   Kees Verkerk   Göran Claeson
1970 Innsbruck   Ard Schenk   Dag Fornæss   Göran Claeson
1971 Heerenveen   Dag Fornæss   Ard Schenk   Kees Verkerk
1972 Davos   Ard Schenk   Roar Grønvold   Jan Bols
1973 Grenoble   Göran Claeson   Hans van Helden   Harm Kuipers
1974 Eskilstuna   Göran Claeson   Amund Sjøbrend   Hans van Helden
1975 Heerenveen   Sten Stensen   Harm Kuipers   Piet Kleine
1976 Oslo   Kay Stenshjemmet   Sten Stensen   Jan Egil Storholt
1977 Larvik   Jan Egil Storholt   Kay Stenshjemmet   Amund Sjøbrend
1978 Oslo   Sergej Marčuk   Sten Stensen   Jan Egil Storholt
1979 Deventer   Jan Egil Storholt   Kay Stenshjemmet   Sergej Marčuk
1980 Trondheim   Kay Stenshjemmet   Jan Egil Storholt   Tom Erik Oxholm
1981 Deventer   Amund Sjøbrend   Hilbert van der Duim   Kay Stenshjemmet
1982 Oslo   Tomas Gustafson   Rolf Falk-Larssen   Hilbert van der Duim
1983 Haag   Hilbert van der Duim   Yep Kramer   Bjørn Arne Nyland
1984 Larvik   Hilbert van der Duim   Rolf Falk-Larssen   Frits Schalij
1985 Eskilstuna   Hein Vergeer   Frits Schalij   Oleg Božjev
1986 Oslo   Hein Vergeer   Alexandr Mozin   Tomas Gustafson
1987 Trondheim   Nikolaj Guljajev   Michael Hadschieff   Hein Vergeer
1988 Haag   Tomas Gustafson   Leo Visser   Gerard Kemkers
1989 Göteborg   Leo Visser   Gerard Kemkers   Geir Karlstad
1990 Heerenveen   Bart Veldkamp   Tomas Gustafson   Leo Visser
1991 Sarajevo   Johann Olav Koss   Leo Visser   Bart Veldkamp
1992 Heerenveen   Falko Zandstra   Johann Olav Koss   Rintje Ritsma
1993 Heerenveen   Falko Zandstra   Johann Olav Koss   Rintje Ritsma
1994 Hamar   Rintje Ritsma   Johann Olav Koss   Falko Zandstra
1995 Heerenveen   Rintje Ritsma   Falko Zandstra   Roberto Sighel
1996 Heerenveen   Rintje Ritsma   Ids Postma   Martin Hersman
1997 Heerenveen   Ids Postma   Rintje Ritsma   Falko Zandstra
1998 Helsinky   Rintje Ritsma   Roberto Sighel   Vadim Sajutin
1999 Heerenveen   Rintje Ritsma   Roberto Sighel   Dmitrij Šepel
2000 Hamar   Rintje Ritsma   Eskil Ervik   Ids Postma
2001 Baselga di Piné   Dmitrij Šepel   Bart Veldkamp[p. 4]   Ids Postma
2002 Erfurt   Jochem Uytdehaage   Carl Verheijen   Dmitrij Šepel
2003 Heerenveen   Gianni Romme   Rintje Ritsma   Mark Tuitert
2004 Heerenveen   Mark Tuitert   Carl Verheijen   Jochem Uytdehaage
2005 Heerenveen   Jochem Uytdehaage   Sven Kramer   Carl Verheijen
2006 Hamar   Enrico Fabris   Eskil Ervik   Håvard Bøkko
2007 Klobenstein   Sven Kramer   Enrico Fabris   Carl Verheijen
2008 Kolomna   Sven Kramer   Håvard Bøkko   Enrico Fabris
2009 Heerenveen   Sven Kramer   Håvard Bøkko   Wouter olde Heuvel
2010 Hamar   Sven Kramer   Enrico Fabris   Ivan Skobrev
2011 Klobenstein   Ivan Skobrev   Jan Blokhuijsen   Koen Verweij
2012 Budapešť   Sven Kramer   Jan Blokhuijsen   Håvard Bøkko
2013 Heerenveen   Sven Kramer   Jan Blokhuijsen   Håvard Bøkko
2014 Hamar   Jan Blokhuijsen   Koen Verweij   Håvard Bøkko
2015 Čeljabinsk   Sven Kramer   Koen Verweij   Denis Juskov
2016 Minsk   Sven Kramer   Bart Swings   Jan Blokhuijsen
Od roku 2017 se Mistrovství Evropy ve víceboji koná v lichých letech.
2017 Heerenveen   Sven Kramer   Jan Blokhuijsen   Bart Swings
2019 Klobenstein   Sven Kramer   Patrick Roest   Sverre Lunde Pedersen
2021 Heerenveen

Sprinterský vícebojEditovat

Rok Místo Zlato Stříbro Bronz
2017 Heerenveen   Kai Verbij   Kjeld Nuis   Nico Ihle
2019 Klobenstein   Kai Verbij   Håvard Holmefjord Lorentzen   Henrik Fagerli Rukke
2021 Heerenveen

Jednotlivé tratěEditovat

500 mEditovat

Rok Místo Zlato Stříbro Bronz
2018 Kolomna   Ronald Mulder   Mika Poutala   Pavel Kuližnikov
2020 Heerenveen   Pavel Kuližnikov   Dai Dai Ntab   Ruslan Murašov

1000 mEditovat

Rok Místo Zlato Stříbro Bronz
2018 Kolomna   Pavel Kuližnikov   Denis Juskov   Nico Ihle
2020 Heerenveen   Pavel Kuližnikov   Thomas Krol   Kai Verbij

1500 mEditovat

Rok Místo Zlato Stříbro Bronz
2018 Kolomna   Denis Juskov   Thomas Krol   Koen Verweij
2020 Heerenveen   Thomas Krol   Denis Juskov   Patrick Roest

5000 mEditovat

Rok Místo Zlato Stříbro Bronz
2018 Kolomna   Nicola Tumolero   Alexandr Rumjancev   Marcel Bosker
2020 Heerenveen   Patrick Roest   Sven Kramer   Denis Juskov

Závod s hromadným startemEditovat

Rok Místo Zlato Stříbro Bronz
2018 Kolomna   Jan Blokhuijsen   Andrea Giovannini   Ruslan Zacharov
2020 Heerenveen   Bart Swings   Arjan Stroetinga   Danila Semerikov

Týmový sprintEditovat

Rok Místo Zlato Stříbro Bronz
2018 Kolomna Rusko  Rusko
Ruslan Murašov, Pavel Kuližnikov, Denis Juskov
Finsko  Finsko
Harri Levo, Pekka Koskela, Mika Poutala
Polsko  Polsko
Artur Nogal, Piotr Michalski, Sebastian Kłosiński
2020 Heerenveen Rusko  Rusko
Ruslan Murašov, Viktor Muštakov, Pavel Kuližnikov
Norsko  Norsko
Bjørn Magnussen, Håvard Holmefjord Lorentzen, Odin By Farstad
Švýcarsko  Švýcarsko
Oliver Grob, Christian Oberbichler, Livio Wenger

Stíhací závod družstevEditovat

Rok Místo Zlato Stříbro Bronz
2018 Kolomna Nizozemsko  Nizozemsko
Jan Blokhuijsen, Marcel Bosker, Simon Schouten
Rusko  Rusko
Danila Semerikov, Sergej Grjazcov, Alexandr Rumjancev
Polsko  Polsko
Jan Szymański, Adrian Wielgat, Zbigniew Bródka
2020 Heerenveen Nizozemsko  Nizozemsko
Sven Kramer, Marcel Bosker, Patrick Roest
Rusko  Rusko
Alexandr Rumjancev, Denis Juskov, Danila Semerikov
Norsko  Norsko
Håvard Bøkko, Sverre Lunde Pedersen, Hallgeir Engebråten

Medailové pořadí závodníkůEditovat

V tabulce jsou uvedeny pouze závodníci, kteří získali nejméně 2 zlaté medaile. V tabulce nejsou započítány neoficiální šampionáty z let 1891, 1892 a 1946.

Klasický víceboj
Pořadí Jméno Zlato Stříbro Bronz Celkem
1.   Sven Kramer 10 1 0 11
2.   Rintje Ritsma 6 2 2 10
3.   Clas Thunberg 4 4 0 8
4.   Ivar Ballangrud 4 0 2 6
5.   Oscar Mathisen 3 2 1 6
6.   Hjalmar Andersen 3 2 0 5
7.   Ard Schenk 3 1 0 4
8.   Rudolf Gundersen 3 0 0 3
9.   Knut Johannesen 2 3 1 6
10.   Kay Stenshjemmet 2 2 1 5
11.   Jan Egil Storholt 2 1 2 5
  Falko Zandstra 2 1 2 5
13.   Hilbert van der Duim 2 1 1 4
  Tomas Gustafson 2 1 1 4
15.   Dag Fornæss 2 1 0 3
  Oleg Gončarenko 2 1 0 3
17.   Michael Staksrud 2 1 0 3
18.   Göran Claeson 2 0 2 4
19.   Moje Öholm 2 0 1 3
  Hein Vergeer 2 0 1 3
  Jochem Uytdehaage 2 0 1 3
22.   Peder Østlund 2 0 0 2
  Julius Seyler 2 0 0 2
  Nikolaj Strunnikov 2 0 0 2

V tabulce jsou uvedeny pouze závodníci, kteří získali nejméně 1 zlatou medaili.

Sprinterský víceboj
Pořadí Jméno Zlato Stříbro Bronz Celkem
1.   Kai Verbij 2 0 0 2

V tabulce jsou uvedeny pouze závodníci, kteří získali nejméně 2 zlaté medaile.

Jednotlivé tratě
Pořadí Jméno Zlato Stříbro Bronz Celkem
1.   Pavel Kuližnikov 5 0 1 6
2.   Denis Juskov 2 3 1 6
3.   Marcel Bosker 2 0 1 3
  Ruslan Murašov 2 0 1 3
  Patrick Roest 2 0 1 3
6.   Jan Blokhuijsen 2 0 0 2

Medailové pořadí zemíEditovat

V tabulce nejsou započítány neoficiální šampionáty z let 1891, 1892 a 1946.

Klasický víceboj
Pořadí Země Zlato Stříbro Bronz Celkem
1. Norsko  Norsko 38 36 36 110
2. Nizozemsko  Nizozemsko 34 28 26 88
3. Sovětský svaz  Sovětský svaz 10 7 7 24
4. Švédsko  Švédsko 9 3 8 20
5. Finsko  Finsko 6 9 6 21
6. Rusko  Rusko 5 1 6 12
7. Rakousko  Rakousko 2 5 3 10
8. Německo  Německo 2 0 0 2
9. Itálie  Itálie 1 4 2 7
10. Lotyšsko  Lotyšsko 1 0 0 1
11. Belgie  Belgie 0 2 0 2
12. Francie  Francie 0 1 1 2
13. Maďarsko  Maďarsko 0 0 1 1
neuděleno 3 15 15 33
Sprinterský víceboj
Pořadí Země Zlato Stříbro Bronz Celkem
1. Nizozemsko  Nizozemsko 2 1 0 3
2. Norsko  Norsko 0 1 1 2
3. Německo  Německo 0 0 1 1
Jednotlivé tratě
Pořadí Země Zlato Stříbro Bronz Celkem
1. Rusko  Rusko 6 5 5 16
2. Nizozemsko  Nizozemsko 6 5 4 15
3. Itálie  Itálie 1 1 0 2
4. Belgie  Belgie 1 0 0 1
5. Finsko  Finsko 0 2 0 2
6. Norsko  Norsko 0 1 1 2
7. Polsko  Polsko 0 0 2 2
8. Německo  Německo 0 0 1 1
Švýcarsko  Švýcarsko 0 0 1 1

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Estlander reprezentoval Finské velkoknížectví, které bylo tehdy součástí Ruského impéria.
  2. Strömstén reprezentoval Finské velkoknížectví, které bylo tehdy součástí Ruského impéria.
  3. Do emigrace v roce 1949 závodil Pajor za rodné Maďarsko. Mezinárodní bruslařská unie mu poté povolila účastnit se závodů, jako nezávislý bruslař reprezentoval samotnou unii. V roce 1952 již reprezentoval Švédsko.
  4. Do roku 1995 závodil Veldkamp za Nizozemsko, od roku 1996 reprezentoval Belgii.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku European Speed Skating Championships for Men na anglické Wikipedii.

Externí odkazyEditovat