Vyborg
Vyborg (rusky Выборг, finsky Viipuri, švédsky Viborg, německy Wiburg) je město na severozápadě Ruska v Leningradské oblasti. Leží na Karelské šíji ve Vyborském zálivu, 130 km severozápadně od Petrohradu a 38 km jižně od hranice s Finskem. Žije v něm asi 80 000 lidí.
| Vyborg Выборг | |
 Pohled na město z věže sv. Olafa | |
.png) znak  vlajka | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 60°42′33″ s. š., 28°44′39″ v. d. |
| Nadmořská výška | 3 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Stát |
 Rusko |
| federální okruh | Severozápadní federální okruh |
| oblast | Leningradská oblast |
.svg) Leningradská oblast na mapě Ruska | |
  Vyborg | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 160,8 km² |
| Počet obyvatel | 78 457 (2017)[2] |
| Hustota zalidnění | 487,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1293 |
| Oficiální web |
www |
| Telefonní předvolba | (+7)81378 |
| PSČ | 188800-188811 |
| Označení vozidel | 47 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
HistorieEditovat
Oblast dnešního Vyborgu byla starodávným obchodním centrem na západní větvi řeky Vuoksi tekoucí z jezera Saimaa přímo do Finského zálivu, která později vyschla. Žili zde Karelové, finické kmeny, které postupně přešly pod vládu Novgorodu a Švédska.
První Vyborský hrad byl založen roku 1293 během třetí švédské křížové výpravě maršálem Torkelem Knutssonem. O hrad se mezi Švédskem a Novgorodem bojovalo dlouhá desetiletí. Vyborg se stal definitivně částí Švédska roku 1323 po uzavření Nöteborského míru. Přestál pak i dlouhé dobývání ruského vojevůdce D. Ščenji, během rusko-švédské války v letech 1496–1499.
Město, původně patřící Finsku, se stalo ruským (sovětským) po míru, který nastal po krátké, ale kruté Zimní válce mezi SSSR a Finskem.[3] Územní změny na úkor Finska byly jednou z podmínek mírové smlouvy, která byla podepsána 12. března 1940. V té době to bylo druhé největší finské město.[4]
InfrastrukturaEditovat
Ve Vyborgu sídlí jedno oddělení ruské Severovýchodní akademie pro státní zaměstnance a pobočka státní Inženýrsko-ekonomické akademie v Petrohradu.
V blízkosti Vyborgu je umístěno technické zařízení pro výměnu elektrické energie mezi sítěmi Ruska a skandinávských zemí. Celková kapacita přenosu energie činí až 1065 megawattů.
Ve Vyborgu začíná plynovod Nord Stream, kterým je od roku 2011 dopravován zemní plyn z ruských nalezišť do Německa.
FotogalerieEditovat
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ Dostupné online. [cit. 2017-05-22]
- ↑ http://www.palba.cz/viewforum.php?f=188
- ↑ http://zpravy.idnes.cz/serial-70-okamziku-druhe-svetove-valky-zimni-valka-fv7-/zahranicni.aspx?c=A150407_135826_zahranicni_jw
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vyborg na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Vyborg v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
TextyEditovat
Slovníkové heslo Vyborg ve Wikislovníku- Oficiální stránky Vyborgu
- Historie Vyborgu
- Vyborská knihovna
