Milovice

město v okrese Nymburk ve Středočeském kraji
Tento článek je o městě na Nymbursku. Další významy jsou uvedeny na stránce Milovice (rozcestník).
Možná hledáte: Milotice.

Milovice (německy Milowitz) jsou město v okrese Nymburk ve Středočeském kraji, zhruba 4 km severovýchodně od Lysé nad Labem, 12 km severozápadně od Nymburka. Počet jeho obyvatel v letech 1990–2015 zhruba desetinásobně vzrostl a v současnosti zde žije přibližně 12 tisíc[1] obyvatel. Milovice leží v katastrálních územích Milovice nad Labem o rozloze 19,16 km2 a Benátecká Vrutice o rozloze 9,16 km2.[2]

Milovice
Kostel sv. Kateřiny
Kostel sv. Kateřiny
Znak města MiloviceVlajka města Milovice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0208 537501
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíLysá nad Labem
Okres (LAU 1)Nymburk (CZ0208)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel12 249 (2021)[1]
Rozloha28,34 km²
Nadmořská výška221 m n. m.
PSČ289 23, 289 24
Počet částí obce4
Počet k. ú.2
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa městského úřadunám. 30. června 508, 289 23 Milovice - Mladá
meu@mesto-milovice.cz
StarostaLukáš Pilc (ODS)
Oficiální web: www.mesto-milovice.cz
Milovice
Milovice
Další údaje
Kód obce537501
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

PočátkyEditovat

Na území dnešního města stávalo ve 14. století zemanské sídlo vladyky Holomka, které se v archivních listinách nachází pod názvem „Villa Milewicz“ (tvrz Milevice). První písemná zmínka je z roku 1396 v souvislosti s pozůstalostí po manželce Sperkově-Pavlíně. Ve znaku města je stříbrná hlava srny s krkem a zlatým jazykem. Tento heraldický motiv se objevoval na středověkých pečetích rytířů z Milovic. Srna je umístěna v zeleném štítě s vybíhajícími třemi hroty k hornímu okraji stříbrné hlavy štítu. Zelená barva má symbolizovat bohatství lesů v regionu.

20. stoletíEditovat

V Milovicích se dříve nacházel vojenský prostor v městské části Mladá. V tomto prostoru, zřízeném již za Rakousko-Uherska roku 1904, žilo po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 odhadem až 100 000 sovětských vojáků a jejich rodinných příslušníků, kteří zde měli zázemí.[3] Po roce 1989 proběhla jednání, která umožnila odchod sovětských vojsk. Poslední vojáci SSSR opustili zemi v červnu 1991,[4] přesto je dodnes ve městě patrná početná ruská i ukrajinská menšina. Po odchodu vojsk začal být vojenský prostor přestavován pro potřeby civilního obyvatelstva a velké množství nově uvolněných bytů ve městě zapříčinil prudký nárůst civilního obyvatelstva.[3]

V roce 1991 byl obci udělen status města.[5]

21. stoletíEditovat

Dne 23. srpna 2008 se město k 40. výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy symbolicky přejmenovalo na jeden den na Mírovice. V tentýž den bylo náměstí přejmenováno na náměstí 30. června. Na náměstí byl přistavěn monument s torzem rakety jako symbol odchodu sovětských vojsk.[6]

Územněsprávní začleněníEditovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Nymburk, soudní okres Nové Benátky[7]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Nové Benátky
  • 1868 země česká, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Nové Benátky
  • 1937 země česká, politický okres Mladá Boleslav expozitura Nové Benátky, soudní okres Nové Benátky[8]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický okres Mladá Boleslav expozitura Nové Benátky, soudní okres Nové Benátky[9]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Brandýs nad Labem, soudní okres Nové Benátky[10]
  • 1945 země česká, správní okres Mladá Boleslav, soudní okres Benátky nad Jizerou[11]
  • 1949 Pražský kraj, okres Nymburk[12]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
  • 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Lysá nad Labem

Obecní evidence z roku 1932Editovat

V obci Milovice (4117 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, balónová rota, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] zubní lékař, bio Invalidů, cihelna, 3 cukráři, fotoateliér, 5 holičů, 4 hostince, 3 hotely (Malý, Na střelecké baště, U modré hvězdy), kapelník, klempíř, kolář, 2 pánské konfekce, 2 kováři, 4 krejčí, výroba likérů, výroba margarinu, obchod s obuví Baťa, 4 obuvníci, 2 pekaři, 2 pily, povoznictví, porodní asistentka, preparátor, 8 rolníků, 4 řezníci, 7 obchodů se smíšeným zbožím, výroba sodové vody, spořitelní a záložní spolek v Milovicích, 2 obchody se střižním zbožím, švadlena, 4 trafiky, 2 truhláři, vojenský velkostatek, 2 vinárny.

Ve vsi Benátecká Vrutice (617 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Milovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] holič, 4 hostince, 2 jednatelství, kolář, košíkář, kovář, krejčí, pekař, porodní asistentka, 9 rolníků, 2 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Vrutici Benátskou, obchod se střižním zbožím, 3 švadleny, 3 tesařští mistři, 3 truhláři.

PamětihodnostiEditovat

  • Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské – kostel byl vystavěn v letech 1906–1907 při zřizování vojenského výcvikového tábora jako náhrada za rušený kostel stejného zasvěcení ve vysidlované obci Mladá, kam byly Milovice do té doby přifařeny.[15] Neorientovaná stavba v pseudogotickém stylu je jednolodní, obdélníková s pětiboce uzavřeným presbytářem na severozápadě a s hranolovou věží v jihovýchodním průčelí. V letech 1915–1919 byl vyzdoben v pravoslavném slohu ruskými válečnými zajatci. Zařízení včetně kostelního zvonu je barokní, přenesené ze zrušeného kostela sv. Kateřiny v Mladé. Hlavní oltář je portálový s obrazem. Po stranách jsou sochy sv. Augustina a Jeronýma. Boční oltář je Panny Marie Vítězné se sochami sv. Jáchyma a sv. Anny. Kazatelna a křtitelnice jsou rokokové ze 30. až 40. let 18. století, pravděpodobně z dílny J.Jelínka z Kosmonos. Ostatní zařízení kostela pochází z pozdější doby.
  • Italský vojenský hřbitov (Cimitero militare Italiano) – nachází se na jihozápad od města a vznikl v průběhu první světové války, kdy byl v Milovicích tábor pro italské a ruské zajatce. Tehdy zde bylo internováno téměř 20000 mužů, z nichž mnozí zemřeli na následky tyfové epidemie a hladu. Na hřbitově je pohřbeno 5170 italských, 521 ruských a 51 srbských vojáků.
  • Muzeum Milovicka – nachází se v bývalém Domě důstojníků, dnes kulturním domě. V expozici představuje historii města i regionu, zejména zdejší vojenský újezd a působení rakousko-uherské armády v letech 1904–1918, československé armády za první republiky, německého wehrmachtu za dob protektorátu, Československé lidové armády po roce 1948 a Střední skupiny sovětských vojsk v letech 1968 až 1991.
  • Socha sv. Antonína Paduánského – Replika barokní plastiky světce s Ježíškem v náručí a andílkem u nohou je umístěna u silnice směrem na obec Zbožíčka. Originál se nachází v Milovické radnici a Pochází z roku 1738.
  • Pomník osvobození – tvoří jej bronzové sousoší Rudoarmějce vítaného mužem a dívkou. Datum 9. 5. 1945 na podstavci připomíná osvobození Československé republiky Rudou armádou na konci druhé světové války. Pomník je umístěn před budovou školy v ulici 5. května.
  • Pod Benáteckým vrchempřírodní rezervace v části bývalého výcvikového vojenského prostoru.
  • Památník rodiny Geigerových – holocaustu – Památník pětičlenné rodiny Geigerových, která žila v Milovicích od počátku 20. století až do začátku druhé světové války. Z pětičlenné rodiny holocaust přežila jen dcera Zdeňka, a to díky tomu že si vzala muže nežidovského původu a vyznání.

Kultura a přírodní bohatstvíEditovat

V nedalekém bývalém letištním areálu se každoročně konají letní hudební festivaly Votvírák a Let it Roll. Dvousethektarový tankodrom Milovice poskytuje prostor offroadovým tratím a střelnici. Také slouží pro prezentaci historické vojenské techniky[16]

Přírodní rezervace MiloviceEditovat

Přírodní rezervace Milovice je součástí Evropsky významné lokality Milovice-Mladá. Jsou zde zachovalé otevřené stepi, obývané řadou vzácných rostlin a živočichů, zejména velkým množstvím bezobratlých živočichů. Ve vysychajících tůních a kalužích lze například nalézt trilobitům podobné korýše listonoha letního a žábronožku letní. Přežívá tu řada vzácných a ohrožených brouků z řad chroustků, střevlíků, drabčíků, nosatců či chrobáků. Právě pro chrobáky je klíčová přítomnost velkých býložravců, respektive jejich trusu. Ale vyskytuje se zde i chrobák ozbrojený, zvláštní brouk s nápadným nosorožčím rohem na hlavě, který žije v podzemních houbách, například lanýžích. Pestrá je i fauna motýlů. Žije tady modrásek hořcový Rebelův, jehož jedinou živnou rostlinou je silně ohrožený hořec křížatý.[17]

Tůně JosefovEditovat

V nivě potoka Mlynařice pod Milovicemi realizovalo město v roce 2014 revitalizační stavbu – Tůně a mokřady Josefov. Členitá soustava vodních hladin byla vyhloubena v hájích s převahou javoru jasanolistého po levé straně Mlynařice. Zatím jsou tůně kvůli čistotě vody od Mlynařice odděleny, je však záměrem, až se podaří zlepšit čištění splašků v Milovicích, zavést Mlynařici do soustavy, a tím její odpovídající úsek revitalizovat. Udržování soustavy bude vyžadovat zejména potlačování obnovy javoru jasanolistého.[18]

Členění městaEditovat

Části obceEditovat

Základní sídelní jednotkyEditovat

  • Benátecká Vrutice
  • Boží Dar
  • Milovice
  • Mladá I (ležící v k.ú. Milovice nad Labem)
  • Mladá II (ležící v k.ú. Benátecká Vrutice)[2]

DopravaEditovat

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městem prochází silnice II/332 Lysá n.L. - Milovice - Krchleby a také silnice II/272 Český Brod - Lysá nad Labem - Benátky nad Jizerou - Bělá pod Bezdězem.
  • Železnice – V městě končí železniční Trať 232 Lysá nad Labem - Milovice. Je to jednokolejná elektrizovaná regionální trať, jako veřejná slouží od roku 1923.
  • Letiště – Na území města leží bývalé vojenské letiště, nyní plocha pro ultralight.

Veřejná doprava 2017

  • Autobusová doprava – Z města vedou autobusové linky PID do těchto cílů: Benátky nad Jizerou, Lysá nad Labem, Mladá Boleslav, Nymburk.
  • Železniční doprava – Po tratích 231 a 232 vede linka S22 Praha - Lysá nad Labem - Milovice v rámci pražského systému Esko. Na trať 232 vyjíždělo v pracovní dny 40 osobních vlaků, o víkendu 30 osobních vlaků.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. a b Územně identifikační registr ČR, heslo Milovice. www.uir.cz [online]. [cit. 2019-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-28. 
  3. a b KRIŠTOF, Roman. Analýza situace a potřeb cizinců (z třetích zemí) ve Středočeském kraji – 2013 [online]. Západočeská univerzita v Plzni, prosinec 2013 [cit. 2018-12-17]. S. 37–43. Dostupné online. 
  4. Informační systém vlády, 20. výročí odchodu sovětských vojsk a ukončení vojenské okupace Československa
  5. Usnesení vlády České republiky ze dne 5. června 1991 č. 178
  6. Středočeské Milovice si připomněly 40. výročí okupace Československa [online]. ČT24, 23. 8. 2008. Dostupné online. 
  7. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  8. Vyhláška ministra vnitra č. 187/1937 Sb.
  9. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  10. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  11. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  12. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 832. (česky a německy)
  14. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 27. (česky a německy)
  15. on-line průvodce Milana Stránského
  16. O nás « Tankodrom Milovice. www.tankodrommilovice.cz [online]. [cit. 2018-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-15. 
  17. Přírodní rezervace Milovice | Česká krajina. www.ceska-krajina.cz [online]. [cit. 2018-01-14]. Dostupné online. (česky) 
  18. S.R.O., VIZUS.CZ. Mlynařice. AOPK ČR [online]. [cit. 2018-01-14]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat