Otevřít hlavní menu

Miloslav Bureš (spisovatel)

český básník, prozaik a redaktor

Miloslav Bureš (6. listopadu 1909 Polička12. listopadu 1968 Praha) byl český básník, prozaik a redaktor, rovněž autor literatury pro děti.[1]

Miloslav Bureš
Rodné jméno Jan Bohuslav Bureš
Narození 6. listopadu 1909
Polička
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 12. listopadu 1968 (ve věku 59 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Pseudonym Míla Bureš
Povolání básník, prozaik, redaktor
Národnost česká
Významná díla Otvírání studánek
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Narodil se v dělnické rodině (otec skladník na dráze, matka v tkalcovně) jako Jan Bohuslav Bureš. Křestní jméno Miloslav přejal po své předčasně zemřelé první lásce Milušce Šifnerové. V letech 19221930 studoval na gymnáziu v Poličce. Následně, po několika semestrech na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, pracoval v letech 19321937 jako redaktor libereckého Severočeského deníku a pak do roku 1945 v jičínském A–Zetu.[2]

Po osvobození působil do roku 1947 v liberecké místní rozhlasové stanici Československého rozhlasu. Pak pracoval jako redaktor v pražských nakladatelstvích Melantrich, Práce a Osvěta a od roku 1951 do roku 1955 postupně jako úředník na ministerstvu informací, ministerstvu školství a ministerstvu kultury. Po roce 1955 se opět věnoval redaktorské práci v redakci Svobodného slova, později opět Práce a pak Zítřka. Po krátkou dobu před svým skonem byl redaktorem edice Poezie v nakladatelství Melantrich.[2]

DíloEditovat

Verše začal uveřejňovat již během studia na gymnáziu, například ve Studentském časopise, a knižně debutoval roku 1929. Jeho první vydané sbírky, ovlivněné předčasnou smrtí jeho první lásky, vycházely z poetismu. Později v jeho básních sílí láska k rodnému kraji s jeho přírodou, lidmi a tradicemi, objevují se sociální témata (Chudé lásky) i připomenutí významných osobností Českomoravské vysočiny v době národního ohrožení ze strany nacistického Německa (Listy z pohraničí, Zpěv na Justina Michla a Krajiny Františka Kavána). Jeho básně, založená na důkladné znalosti venkovského života, lidových zvyků a slovesnosti, se svou prostotou a průzračností blíží lidové písni (Pochovávání světla, Slunce zapadá do hlíny). Kromě poezie psal také prózu: romány, povídkové sbírky a pohádky pro děti. Rovněž je autorem překladu sonetů Luíse de Camõese.[3]

Byl osobním přítelem hudebního skladatele Bohuslava Martinů, za kterým vycestoval roku 1957 do Itálie a roku 1959 do Švýcarska. Martinů složil na jeho básnické texty čtyři kantáty: Otvírání studánek (1955), Legenda z dýmu bramborové nati (1956), Romance z pampelišek (1957) a Mikeš z hor (1959).[4]

BibliografieEditovat

Básně a básnické sbírkyEditovat

  • Katalepton (1929), pod pseudonymem Míla Bureš.
  • Nevěsta (1930), bibliofilie,
  • Ztracené deště (1931), pod pseudonymem Míla Bureš.
  • Nachový vítr (1934),
  • Chudé lásky (1935),
  • Zpěv nad střechami (1936),
  • Ze starého roku (1936),
  • Chlapec hrající si s hlínou (1936), bibliofile.
  • Zemi krásnou (1937),
  • Listy z pohraničí (1939),
  • Zpěv na Justina Michla (1940),
  • Bílé jaro (1943),
  • Krajiny Františka Kavána (1943),
  • Květ na přilbici (1945),
  • Strýc Ještěd a teta Sněžka (1946), básně pro děti.
  • O věži svatého Jakuba (1947), bibliofilie.
  • Vrbová píšťalka (1949), básně pro děti.
  • Všechno mi připomíná píseň (1952),
  • Píseň o maratonském vítězi (1952),
  • Otvírání studánek (1955),
  • Legenda z dýmu bramborové nati (1956),
  • Utkáno z pramenů (1959), sbírka obsahuje také básně Otvírání studánek, Legenda z dýmu bramborové nati a Romance z pampelišek.
  • Potkal jsem jeseň (1959), bibliofilie.
  • Pochovávání světla (1961.
  • Otvírání studánek (1965), souborné vydání básní zhudebněných Bohuslavem Martinů (Mikeš z hor, Legenda z dýmu bramborové nati, Romance z pampelišek a Otvírání studánek).
  • Slunce zapadá do hlíny (1966),
  • Příběh fotbalového hřiště (1968),
  • Jedlíci brambor (1969).

PrózaEditovat

  • Píseň lněných polí (1940), povídka, příběh z Vysočiny z přelomu 19. a 20. století.
  • Země v oblacích (1943), román zachycující ovzduší dělnického života na Vysočině v údolí Svratky, roku 1948 vydáno jako Šla jsem hledat život.
  • Vracející se země (1947), román zachycující poválečný život v maé obci v pohraničí.
  • Lidová poezie bojující (1951), esej.
  • Marie a my všichni (1953), román, příběh dívky, původem z rodiny pobělohorských emigrantů, usazených v Polsku, která se po květnu 1945 vrací do Čech a začíná nový život v pohraničí.
  • Puškin, básník a bojovník (1953), esej.
  • Pověsti a příběhy z Vysočiny (1955), povídky pro mládež.
  • Zpívající lípa (1956), lidové pohádky a pověsti.
  • Veselé pohádky a jiné příběhy z Vysočiny (1958).
  • Hory mají srdce v člověku (1960), dramatická povídka z horského prostředí.
  • Putování za šátkem, džbánem a holubičkou (1960), sbírka národopisných črt, ve kterých jsou zachyceny lidové zvyky, pověsti a přísloví.
  • Bohuslav Martinů a Vysočina (1960), vzpomínky.
  • Palečkova dobrodružství (1964), povídka pro děti.
  • Špalíček z jasanu (1965). krátké prózy o Vysočině a o inspiraci, kterou byla pro malíře Františka Kavána a Antonína Slavíčka a pro Bohuslava Martinů.

PřekladyEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Slovník českých spisovatelů, Praha: Libri, 2000, S. 117
  2. a b Slovník českých spisovatelů od roku 1945, 1. díl, Praha: Brána, 1995, S. 81–82
  3. Lexikon české literatury 1, Praha: Academia 1985, S. 332–334
  4. Miloslav Bureš ve Slovníku české literatury po roce 1945 (projekt ÚČL AV ČR)

Externí odkazyEditovat