Miloš Vacek

Miloš Vacek
Miloš Vacek
Základní informace
Jinak zvaný	„Miloš Kamenický“
Narození	20. června 1928; Horní Roveň ; Československo
Úmrtí	29. února 2012 (ve věku 83 let); Praha ; Česko
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Žánry	klasická hudba, opera a muzikál
Povolání	dirigent, hudební skladatel a varhaník
Nástroje	varhany
Ocenění	zasloužilý umělec
Manžel(ka)	Naděžda Gajerová (od 1988)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miloš Vacek, pseudonym Miloš Kamenický, (20. června 1928 Horní Roveň – 29. února 2012 Praha) byl český hudební skladatel, dirigent, varhaník a sbormistr.^[1]

Život

Otec skladatele Jindřich Vacek byl hudebník, který s divadelními orchestry procestoval Evropu i jižní Ameriku, aby se posléze usadil jako ředitel kůru v Horní Rovni u Pardubic, ve Vysokém Mýtě a posléze v Kamenici nad Lipou. Poskytl tak synovi kvalitní základy hudebního vzdělání. Hrál na housle, klavír, klarinet a hoboj a v jedenácti letech již zastupoval svého nemocného otce na kůru.

V roce 1943 vstoupil na Pražskou konzervatoř a studoval skladbu a dirigování. Když němečtí okupanti uzavřeli i konzervatoř, pracoval jako pomocný dělník a balič skla ve sklárně ve Včelničce u Kamenice nad Lipou. Studia na konzervatoři dokončil v roce 1947 a pokračoval dále na Akademii múzických umění. Mimo jiné byl jeho profesorem Jaroslav Řídký, který také řídil na absolventském koncertě jeho Symfonietu pro velký orchestr.

V době vojenské služby byl sbormistrem a dirigentem Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. S tímto souborem absolvoval v roce 1952 půlroční zájezd do Číny. Od roku 1954 se věnoval skladbě jako svému jedinému povolání. Byl činný i organizačně, v různých funkcích působil ve Svazu českých skladatelů a koncertních umělců.^[2]

Za své skladby byl mnohokrát vyznamenán. Za symfonickou Poému o padlých hrdinech obdržel cenu Krajského národního výboru v Ostravě, sborový hymnus „Země má“ získal prvním místo v soutěži sborové tvorby v Jihlavě roku 1975 a za cyklus písní „Hledám tě kráso“ mu byla roku 1978 udělena cena Svazu českých skladatelů. Hudba k filmu Dobrodružství na Zlaté zátoce získala v roce 1955 zlatou medaili na filmovém festivalu v Montevideu. Mimo jiné také získal Vyznamenání za zásluhy o výstavbu (1981) a v roce 1984 byl jmenován zasloužilým umělcem.

Dílo

Jeho skladatelské dílo je velmi rozsáhlé. Hudební vyjadřování navazuje na dílo Vítězslava Nováka, Josefa Suka a svého učitele Jaroslava Řídkého. Komponoval skladby nejrůznějších žánrů, nejzávažnější jsou však jeho hudebně dramatická díla. Samozřejmě se nevyhnul ani dobové tvorbě masových písní, budovatelských pochodů a hudbě ke spartakiádním cvičením. Významnou součástí jeho díla je hudba pro film.

Komorní skladby

Suita pro violoncello a klavír (1947)
Suita pro klavír (1948)
Sonatina pro housle a klavír (1949)
Malá suita pro 4 pozouny (1949)
Smyčcový kvartet (1950)
Radosti našich dětí pro klavír (1951)
Miniaturní suita pro smyčcový kvartet (1951)
Divertimento pro violoncello, kytaru a basklarinet (1965)
Organum Pragense – Pražské varhany (1966)
Šumavské metamorfózy. Kvintet pro flétnu, hoboj, housle, violu a violoncello (1971)
Sonata drammatica per piano(1972)
Zatoulané listy z milostného deníčku. Suita pro klavír nebo pro komorní orchestr. (1972)
Lovecká suita pro 4 lesní rohy (1973)
Tři impromptu pro flétnu a klavír (1974)
Večery na Peklůvce. Suita pro lesní roh a klavír (1976)
Bukolická suita pro 4 pozouny nebo lesní rohy (1977)
Dialog pro hoboj a klavír (1977)
Ladův rok. 16 miniatur inspirovaných obrázky Josefa Lady pro klavír ve snadnějším slohu (také pro noneto nebo pro 2 akordeony, 1984)
Dětské motivy pro klavír na 4 ruce (také pro dechový kvintet, 1984)
Pastorale pro anglický roh a klavír (1984)
Commedia dell’ arte pro trubka|trubku, lesní roh a pozoun střídané nástroji triangl, guiro a tamburina (1985)
Příběhy pro klarinet sólo (1987)
Metafora pro sólovou flétnu (1987)
Herbář pro flétnu, hoboj a cembalo (také pro dechový kvintet, 1987)
Podzimní akvarely pro hoboj, violoncello a klavír (1988)
Glosa pro violoncello a klavír (1988)
Capriccio per fagotto solo (1988)

Orchestrální skladby

Tři máje. Symfonieta pro velký orchestr (1951)
Zbojnická rapsodie pro orchestr (1952)
Črty z čínského zápisníku. Suita pro orchestr (1952)
Suita z filmu Lidé jednoho srdce pro orchestr (1953)
Suita z filmu Dobrodružství na zlaté zátoce (1955)
I. a II. suita z baletu Komediantská pohádka pro symfonický orchestr (1958)
Jarní suita pro flétnu, klarinet, lesní roh (nebo anglický roh) a smyčcový orchestr (1963)
Serenáda pro smyčce (1965)
I. a II. suita z baletu Vítr ve vlasech pro orchestr (1965)
Pohádková suita pro komorní orchestr (1966)
Milá sedmi loupežníků. Suita z baletu pro symfonický orchestr a sólový alt (1973)
Symfonie č. 1 „Májová“ pro velký symfonický orchestr (1974)
Poéma o padlých hrdinech pro symfonický orchestr a sólový alt (1974)
Musica poetica pro smyčce (1976)
Olympijský oheň. Symfonický obraz (1975)
Osamělý mořeplavec. Symfonický obraz inspirovaný českým osamělým mořeplavcem Richardem Konkolským (1978)
Mé Kamenici nad Lipou. Suita pro symfonický orchestr (1979)
17. listopad 1939. Symfonická freska (1980)
Slavnostní prolog. Symfonická věta (k výročí založení Karlovarského symfonického orchestru, 1981)
Svědomí světa. Symfonická poema na památku vyhlazení Lidic a Ležáků (1981)
Koncert pro pozoun a smyčce (1985)
Symfonie č. 2 pro velký orchestr, jednovětá (1986)
Concerto capriccioso pro lesní roh a orchestr (1989)

Kantáty

Zastavte válku. Kantáta na slova Ivana Skály (1952)
Krajinou mého dětství. Kantáta pro smíšený sbor a symfonický orchestr na slova Nadi Mauerové (1976)
O Praze. Kantáta a melodram na slova Vítězslava Nezvala pro symfonický orchestr, smíšený sbor a recitaci (1974)

Písně a sbory

Červánky. Písňový cyklus pro zpěv a klavír na slova Františka Ladislava Čelakovského (1947)
Dívčí motivy I. a II. Písňové cykly pro soprán a klavír na slova Františka Ladislava Čelakovského (1947)
Horácké jaro. Ženské sbory na slova Františka Ladislava Čelakovského (1947)
O Vysočině pro ženský hlas, violoncello a klavír (1948)
Pět pohádek pro Tomáška (pro dětský sbor a komorní orchestr na slova Ivo Havlů, 1962)
Návraty ke studánce. Cyklus ženských sborů na slova Jana Skácela a Fráňi Šrámka (1971)
Sonety předjaří. Lyrický cyklus písní pro soprán a klavír na slova Nadi Mauerové (1972)
Země má. Hymnus pro smíšený sbor a cappella na slova Nadi Mauerové (1974)
Žena. Lyrický cyklus písní pro soprán a klavír na slova Nadi Mauerové (1975)
Hledám tě kráso. Lyrický cyklus písní pro alt a klavír na slova Nadi Mauerové (1976)
Lidice. Smíšený sbor a cappella na slova Jaroslava Holoubka (1977)
Moucha v piáně. Dětské sbory a cappella na slova Dagmar Ledečové (1979)
Cesta světla. Smíšený sbor a cappella na slova Nadi Mauerové (1980)
Milostná preludia pro soprán, flétnu a klavír na slova Nadi Mauerové (1981)
Vyznání Josefu Ladovi. Smíšený sbor a cappella na slova Nadi Mauerové (1983)
Věčný duel. Čtyři komické písně o lásce (1983)
Čtveroroční hrátky pro soprán, flétnu a kytaru (1990)

Balety

Štěstí je prosté (1951–52)
Komediantská pohádka (1957–58)
Vítr ve vlasech (1960–61)
Poslední pampeliška (1963–64)
Milá sedmi loupežníků. Dramatická baletní freska podle Viktora Dyka. (1966)
Meteor (1966)
Šťastná sedma (1966)

Opery

Jan Želivský. Historická operní freska o 6 obrazech (1953–56, rev. 1974)
Bratr Žak. Opera o 3 dějstvích podle námětu Ivana Olbrachta (1976–78)
Romance pro křídlovku. Lyrická komorní opera podle Františka Hrubína (1980–81)
Kocour Mikeš. Komická opera pro malé i velké děti podle literární a výtvarné předlohy Josefa Lady (1981–82)

Muzikály

Noc je můj den. Blues – drama o životních osudech černošské zpěvačky Bessie Smithové na libreto Ivo Havlů a Josefa Pávka (1962)
Císařovy nové šaty. Komická zpěvohra podle Hanse Christiana Andersena na libreto Miroslava Homolky (1962)
Madame Sans-Gêne. Rokokový muzikál o 3 jednáních podle hry Victoriena Sardou a Émile Moreau na libreto Evžena Drmoly (1968)
Vítr z Alabamy. Českoamerický muzikál podle povídek Jaroslava Haška na libreto Ivo Havlů (1970)

Melodramy

O Šípkové Růžence. Pohádkové melodrama pro herečku a orchestr na libreto Nadi Mauerové (1984)
U veselých medvědů pro vypravěčku a dechový kvintet. Veselá pohádka pro děti na libreto Nadi Mauerové (1988)
Markýza de Pompadour. Rokokový obraz pro herečku a komorní orchestr na verše Stanislava Kostky Neumanna (1989)

Filmová hudba

Třída jako řemen (1991)
O zatoulané princezně (1987)
O mašinkách (1985)
Něco je ve vzduchu (1980)
Poprask na silnici E4 (1979)
Oslík Ušatec (1974)
Hadí princ (TV film, 1973)
Počkám, až zabiješ (1973)
Černý vlk (1971)
Krtek a paraplíčko (1971)
Kateřina a její děti (1970)
Krtek a zelená hvězda (1969)
Krtek a žvýkačka (1969)
Krtek v Zoo (1969)
Krtek zahradníkem (1969)
Čtyři v kruhu (1967)
Když má svátek Dominika (1967)
Flám (1966)
Atentát (1964)
Das Geheimnis der chinesischen Nelke (1964)
Kdy brečí muži (1964)
Modrý autobus (TV film, 1963)
Vánice (1962)
Kočičí škola (1961)
Procesí k panence (1961)
Uprchlík (1961)
Chlap jak hora (1960)
Kočičí slovo (1960)
Kouzelný den (1960)
Malování pro kočku (1960)
Práče (1960)
Král Šumavy (1959)
Partyzánská stezka (1959)
Vstup zakázán (1959)
Život pro Jana Kašpara (1959)
Skleněná oblaka (1958)
Tenkrát o Vánocích (1958)
Útěk ze stínu (1958)
Krtkova dobrodružství (TV seriál, 1957)
Paraplíčko (1957)
Neporažení (1956)
Dobrodružství na Zlaté zátoce (zlatá medaile na filmovém festivalu v Montevideu, 1955)
Větrná hora (1955)
Ztracená stopa (1955)

Literární práce

Má životní capriccia, Pelhřimov, Nová tiskárna Pelhřimov 2007

Reference

↑ Miloš Vacek. www.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2023-01-25]. Dostupné online.
↑ Miloš Vacek. Informace o Českém rozhlase [online]. 2005-04-27 [cit. 2023-01-25]. Dostupné online.

Literatura

Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
Jiří Teml: Pětasedmdesátiny Miloše Vacka. Hudební Rozhledy 56, 2003, č. 8, str. 22

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miloš Vacek
Miloš Vacek v Českém hudebním slovníku osob a institucí
Miloš Vacek v databázi Archivu Národního divadla
Miloš Vacek v Česko-Slovenské filmové databázi
Miloš Vacek v České divadelní encyklopedii
Italianopera (en)
Divadelní noviny

[1] Miloš Vacek. www.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2023-01-25]. Dostupné online.

[2] Miloš Vacek. Informace o Českém rozhlase [online]. 2005-04-27 [cit. 2023-01-25]. Dostupné online.

[1]

[2]