Otevřít hlavní menu

Marta Boháčová

česká operní pěvkyně a hudební pedagožka

Marta Boháčová (8. května 1936, Brno12. srpna 2014, Praha) byla česká operní pěvkyně, v letech 1970–91 členka souboru Národního divadla v Praze.

Marta Boháčová
Základní informace
Narození 8. května 1936
Brno
Úmrtí 12. srpna 2014 (ve věku 78 let)
Praha
Povolání zpěvačka a pedagožka
Nástroje hlas
Hlasový obor soprán
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Narodila se v Brně, kde také vystudovala pedagogické gymnázium. Již během studia na gymnáziu zpívala v Horáckém dívčím triu, se kterým získala v roce 1955 zlatou medaili na Štrasburském festivalu. V roce 1958 se stala členkou Pěveckého sboru Československého rozhlasu a vedle toho studovala na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze u profesora Přemysla Kočího [1]. Absolvovala v roce 1965. Ve studiu pokračovala v Bratislavě, ve Vídni a v pěveckém institutu při Teatro Massimo v Palermu v Itálii. V Národním divadle nejprve hostovala jako sólistka čekatelka a v roce 1970 se stala stálou členkou operního souboru.

Jejím hlavním oborem byl koloraturní soprán. Velký úspěch slavila např. v roli Rosiny v Rossiniho Lazebníku sevillském, Královny noci i Papageny v Mozartově Kouzelné flétně či Noriny v Donizettiho Donu Pasqualovi. Zpívala však také role českého repertoáru, zejména v operách Bedřicha Smetany: Esmeraldu v Prodané nevěstě, Karolinu ve Dvou vdovách či Barče v Hubičce.

V Národním divadle působila až do roku 1991. Vedle toho se věnovala i koncertní činnosti, často vystupovala v zahraničí. Hostovala v Berlínské státní opeře, v sofijském Národním divadle, v městském divadle v Basileji, v Teatro Regio v Parmě, v Moskvě a v dalších evropských městech. Její hlas byl zaznamenán na řadě gramofonových nahrávek a v rozhlasových a televizních inscenacích.

Vyučovala na Pražské konzervatoři, na Vysoké hudební škole ve Frankfurtu nad Mohanem a byla docentkou na pražské Hudební fakultě AMU.

V roce 1956 se stala manželkou skladatele Josefa Boháče, měla 2 děti. V roce 1982 byla jmenována zasloužilou umělkyní.

Role na scéně Národního divadlaEditovat

  • Rusalka (1959/1960) – Lesní žínka, Jiná žínka
  • Figarova svatba (1960/1961) – Zuzana
  • Kouzelná flétna (1961/1962) – Královna noci
  • Lazebník sevillský (1963/1964) – Rosina
  • Únos ze serailu (1963/1964) – Blonda
  • Carmen (1965/1966) – Micaela
  • Turandot (1966/1967) – Liu
  • Bohéma (1967/1968) – Musetta
  • Divadlo za branou (1967/1968) – Kolombína
  • Maškarní ples (1967/1968) – Oskar
  • Don Giovanni (1968/1969) – Zerlina
  • Její pastorkyňa (1968/1969) – Barena
  • Libuše (1968/1969) – První žnec
  • Smrt kmotřička (1969/1970) – Nejstarší šumařova dcera
  • Figarova svatba (1970/1971) – Zuzana
  • Hoffmannovy povídky (1970/1971) – Olympia
  • Prodaná nevěsta (1970/1971) – Esmeralda, Skočnou tančí
  • Šárka (1970/1971) – Svatava
  • Arabella (1971/1972) – Fiakrmilli
  • Dvě vdovy (1971/1972) – Karolina
  • Hubička (1972/1973) – Barče
  • Piková dáma (1972/1973) – Chloe
  • Špalíček (1972/1973) – Zpívá
  • Rigoletto (1973/1974) – Gilda
  • Don Giovanni (1974/1975) – Zerlina
  • Figarova svatba (1974/1975) – Zuzana
  • Fidelio (1975/1976) – Marcellina
  • Její pastorkyňa (1975/1976) – Barena
  • Kouzelná flétna (1975/1976) – Papagena
  • Lazebník sevillský (1975/1976) – Rosina
  • Bohéma (1976/1977) – Mimi, Musetta
  • Piková dáma (1976/1977) – Chloe
  • Carmen (1977/1978) – Micaela
  • Medvěd (1977/1978) – Helena Ivanovna Popovová
  • Figarova svatba (1978/1979) – Hraběnka
  • Traviata (1978/1979) – Violetta Valéry
  • Dvě vdovy (1980/1981) – Karolína
  • Don Pasquale (1981/1982) – Norina
  • Silnice (1981/1982) – Gelsomina
  • Mistr Jeroným (1984/1985) – I. žena
  • Psohlavci (1984/1985) – Dorla
  • Trubadúr (1985/1986) – Inez
  • Brouk Pytlík (1987/1988) – Pavoučice
  • Julietta (1988/1989) – Obchodnice s ptáky
  • Žebrácká opera (1988/1989) – Suky Tawdry
  • Hry o Marii (1990/1991) – Sólový kvartet

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 36

LiteraturaEditovat

  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 36–7, foto č. 35

Externí odkazyEditovat