Otevřít hlavní menu

Josef Boháč (skladatel)

český hudební skladatel a sbormistr (1929–2006)

ŽivotEditovat

Vystudoval skladbu na Janáčkově akademii múzických umění v Brně u profesora Viléma Petrželky. Po absolvování Akademie se nejprve věnoval dětským a mládežnickým souborům. Byl dramaturgem souboru Radost Brno a dirigentem Vojenského uměleckého souboru Praha. V roce 1958 založil a vedl Ústřední pionýrský soubor Praha.

V roce 1968 se stal ředitelem nakladatelství Panton a od roku 1970 byl šéfredaktorem hudebního vysílání Československé televize. Zasloužil se o zvýšení podílu vážné hudby na dramaturgii vysílání. Např. uvedl oblíbený pořad "Hudba z respiria". Založil a řídil Komorní operu Praha (19841990) a stál u vzniku Mezinárodního hudebního festivalu v Českém Krumlově.

Vedle rozsáhlé tvorby symfonické a komorní se Josef Boháč zasloužil o rozvoj současné opery. Opera Goya, či jednoaktovka Námluvy, se staly součástí repertoáru mnoha českých scén. K tomu ho inspirovalo i manželství s vynikající českou sopranistkou Martou Boháčovou. Televizní opera Oči byla oceněna Národní cenou (1975), za operu Goya získal titul zasloužilý umělec (1979) a za oratorium Osud člověka Státní cenu (1983).

Dílo (výběr)Editovat

OperyEditovat

  • Námluvy. (Podle Antona Pavloviče Čechova, 1965)
  • Oči. (Televizní opera, 1973)
  • Goya. (Podle románu Liona Feuchtwangera, 1976)
  • Zlatá svatba. (1981)
  • Rumcajs. (Opera pro děti, 1985)
  • Zvířátka a Petrovští. (Malá opera pro malé diváky, 1980)
  • Utajené slzy. (Na námět Antona Pavloviče Čechova, 1994)
  • Červená Karkulka. (Opera pro děti, 2000)
  • Zimní pohádka. Opera s použitím vánočních koled, 2002)

Orchestrální skladbyEditovat

  • Symfonická předehra (1964)
  • Fragment pro symfonický orchestr (1969, viz Externí odkazy)
  • Suita drammatica pro smyčcový orchestr a tympány (1970)
  • Modrá a bílá. Suita pro symfonický orchestr (1973)
  • Ouvertura bravura (1979)
  • Koncert pro orchestr (1983)
  • Dvě symfonické poémy (1. Bielá paní, 2. Strečno) (1986)
  • Suita capricciosa pro smyčcový orchestr (1986)
  • Hudba v opeře pro komorní orchestr (1988)
  • Symfonie A („věnována městu Praze“ – 1990)
  • Symfonie E („věnována mému rodnému městu Vídni“ – 2. věta na báseň Josefa Weinhebera „Hymnus auf Wien“ – 1991)
  • Malá symfonie pro smyčcový orchestr (1992)
  • Capriccio sinfonico (1992)
  • Partita concertante per orchestra da camera (1997)
  • Particular suite pro symfonický orchestr (2000)
  • Symfonická dramata. Symfonický triptych (Hamlet, Don Quijote, Cyrano) (2004)

Koncertantní dílaEditovat

  • Elegie pro violoncello a komorní orchestr (1969)
  • Koncert pro klavír a orchestr (1974)
  • Podzimní nokturno. Přednesová skladba pro pozoun a orchestr (1974)
  • Komorní koncert pro housle a komorní orchestr (1978)
  • Concertino pastorale pro 2 lesní rohy a orchestr (1978)
  • Dramatické varianty pro violu a orchestr (1983)
  • Affresco pro housle a symfonický orchestr (2000)

Komorní dílaEditovat

  • Suita pro smyčcové kvarteto (1953)
  • Sonáta pro violoncello a klavír (1954)
  • Smyčcové trio pro housle, violu a violoncello (1965)
  • Sonetti per Sonatori pro flétnu, basklarinet, cembalo, klavír a bicí (1969)
  • Preludium, nokturno a toccata pro klavír (1982)
  • Sonata giovane pro klavír (1983)
  • Malá suita pro hoboj a klavír (1984)
  • Cantabile dolce pro basklarinet sólo (1986)
  • Dechový kvintet (1993)
  • Smyčcový kvartet (2001)

Vokální dílaEditovat

  • Prstýnky, pro ženský sbor a klavír (1961)
  • Mladá láska. Tři smíšené sbory na básně Josefa Kainara (1960)
  • Vdovy. Mužský sbor s mezzosopránovým sólem na staroindický text (1967)
  • Zní loutna má. Monodrama pro tenor, soprán a noneto nebo klavír, slova Francesco Petrarca (1971)
  • Chorál mé země. Kantáta pro smíšený sbor a orchestr (1976)
  • Osud člověka. Oratorium na námět novely Michaila Šolochova (1979)
  • Óda na Prahu. Smíšený sbor na báseň Jána Poničana (1979)
  • Sonata lirica, pro soprán, smyčce a vibrafon (1982)
  • Vokální poéma „O zemi, člověku a lásce“ na literární předlohu Heleny Marie Tarkó pro mezzosoprán, baryton, smíšený sbor a symfonický orchestr (2005)

Celá řada písní, písňových cyklů a sborů. Psal rovněž scénickou hudbu pro pražská divadla včetně Národního divadla a hudbu k televizním inscenacím (např. seriál pro děti Tajemství proutěného košíku).

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Gardavský, Čeněk a kol.: Skladatelé dneška (Panton, Praha 1961, s.41).
  • Stárek, Zdeněk: Slovník českých sbormistrů I (Divadelní ústav, Praha1983, s.45).
  • Malá československá encyklopedie díl 1. (Academia, Praha 1984, s. 500).
  • Dilia. Katalog hudebnědramatických děl (Dilia, Praha 1984, s. 18–19), též německy (1985) a anglicky (1989).
  • Slonimsky, Nicolas: Baker’s Biographical Dictionary of Musicians, 7th Edition, (Schirmer, New York1984, s. 289, 8th Edition, 1992, s. 204).
  • Seger, Horst: Opernlexikon (Henschelverlag, Berlin 1986, s. 97).
  • International Who’s Who in Music, 13. a další vyd. (Cambridge 1992, s. 109).
  • The New Grove Dictionary of Opera, ed. Stanley Sadie, 3. vyd., díl 1. (Macmillan, London 1996, s. 516, Helena Havlíková).
  • Janota, Dalibor, Kučera, Jan: Malá encyklopedie české opery (Paseka, Praha, Litomyšl 1999, s. 29).
  • International Who’s Who in Classical Music, 19. vyd. (Europa Publications, Londýn, New York 2003, s. 80–81).
  • Šíp, Ladislav: Česká opera a její tvůrci (Supraphon, Praha 1983, s. 342–347).
  • Havlík, Jaromír: Česká symfonie 1945–1980 (Panton, Praha 1989, s. 253).
  • Trojan, Jan: Dějiny opery (Paseka, Praha, Litomyšl 2001, s. 448).

Externí odkazyEditovat