Wikipedie

Lomnice (okres Sokolov)

obec v okrese Sokolov v Karlovarském kraji

Obec Lomnice (německy Lanz) se nachází v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. Součástí obce je místní část Týn, která byla až do roku 1949 samostatnou obcí.[4] Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.

Lomnice
kostel sv. Jiljí
kostel sv. Jiljí
Znak obce LomniceVlajka obce Lomnice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecSokolov
Obec s rozšířenou působnostíSokolov
(správní obvod)
OkresSokolov
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°12′43″ s. š., 12°37′58″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 371 (2023)[1]
Rozloha13,85 km²[2]
Nadmořská výška443 m n. m.
PSČ356 01
Počet domů358 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduKraslická 44
356 01 Lomnice
ou-lomnice@mbox.vol.cz
StarostaMiloš Matoušek
Oficiální web: www.obeclomnice.cz
Lomnice na mapě
Lomnice
Lomnice
Další údaje
Kód obce560545
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Jazykový původ názvu Lomnice dokládá, že místní osídlení založilo již slovanské obyvatelstvo v průběhu raného středověku. To dokladují i roztroušené archeologické nálezy. Po německém osídlení se původní název postupně zkomolil do konečné podoby Lanz, který se stal v polovině 19. století úředním názvem obce. Stále se však používal i český název Lomnice. Po připojení Sudet k nacistickému Německu byl pro obec stanoven jen německý úřední název Lanz, který v roce 1945 vystřídal pouze název český.[5]

Historie editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1339.[6] Řídce osídlená oblast horního Poohří patřila k českému přemyslovskému státu a byla spravovaná z hradiště Sedlec. Na ni navázala kolonizace pohraničí českého státu z německé strany, na němž se velkou měrou podíleli chebští ministeriálové, zejména Nothaftové. V okruhu jejich zájmu se nalézala i místa již dříve osídlená, k nimž patřily také Lomnice a Týn. Nové německé obyvatelstvo brzy převládlo a změnilo etnický charakter na německý. Ačkoliv Nothaftové sami pronikli na území přemyslovských Čech, neunesli českou vládu nad Chebskem, o které se definitivně rozhodlo roku 1322, a své majetky v Čechách prodali. Sokolovské statky získal Mikuláš Winkler a nabytý majetek postoupil králi Janu Lucemburskému, který mu jej dal v léno. Vypovídá o tom listina vydaná 3. června 1339, v níž je poprvé písemně uvedena Lomnice.[7]

 
Náhrobník Jiřího z Týna na jižní stěně kostela

V 70. letech 14. století se na území dnešní Lomnice usadili rytíři z Týna. Rod přijal jméno podle místa, kde si vybudoval své sídlo, tedy Týn. Od počátku 15. století se řadil k významným rodům Loketska. Nejznámější z nich byl Kryštof z Týna, žijící v letech 1453 až 1518. Dodnes se po rytířích z Týna se dochovaly pozůstatky zaniklého tvrziště se zbytky valů na vyvýšeném místě v Týnu a renesanční náhrobky vsazené do západní a jižní stěny kostela svatého Jiljí.[8] Podle Schallera měl rod rytířů z Týna vymřít roku 1660 Jindřichem z Týna, podle Sommera Janem Jindřichem z Týna v roce 1658.[9]

V roce 1434 získal obec Lomnici od císaře Zikmunda Lucemburského do zástavy spolu s celým loketským panstvím Kašpar Šlik. S působením rodu Šliků je spojen i zdejší počátek luteránství, když v roce 1566 byl do lomnického kostela povolán luteránský kněz. Obec Lomnici připojili Šlikové k sokolovskému panství roku 1601. Po Bílé hoře byl zkonfiskován majetek Šliků, k němuž náležela i Lomnice. Sokolovské panství koupili Nosticové a byli jeho držiteli až do zániku vrchnostenské správy. Po roce 1850 byla zřízena integrovaná politická obec Svatava, k níž náležela i Lomnice a Týn.[10] Vymezení velkých integrovaných obcí se později ukázalo jako nevyhovující a Lomnice se stala roku 1876 samostatnou obcí. O rok později se i Týn stal samostatnou obcí.[11]

Těžba uhlí editovat

Na přelomu 19. a 20. století se začíná v okolí rozvíjet těžba a zpracování hnědého uhlí. V bezprostředním okolí Lomnice existovaly dva větší těžební podniky. Na jihozápadní straně to byl hlubinný a povrchový důl Peterwerk a na jihovýchodní straně důl Kästner, který byl v letech 1921 až 1923 přebudován na hlubinný důl Jiří. Ten zaměstnával v roce 1920 až 1 400 zaměstnanců. Hlubinný důl Jiří byl uzavřen v roce 1967. Z důvodu dolové činnosti došlo několikrát k přeložce Lomnického potoka.[12]

Od 70. let 20. století se k Lomnici a Týnu začaly přibližovat povrchové lomy a výsypky. Značnou část lomnického katastru pohltila Velká podkrušnohorská výsypka, která si mimo jiné vyžádala přeložku původní silnice z Lomnice do Boučí.[13] Do katastru obce již zasahuje povrchový lom Jiří, který u Lomnice postupně přetěžil i bývalý povrchový lom Lomnice.[14]

Přírodní poměry editovat

Obec se nachází ve dvou geomorfologických celcích. Severní část obce, zejména celá místní část Týn, se rozkládá v Krušných horách, jižní část v Sokolovské pánvi.[15] Území obce se nachází v oblasti silně poznamenané hlubinnou i povrchovou těžbou hnědého uhlí. Okolní krajina se vzpamatovává díky rekultivacím a sukcesi. Obcí protéká menší vodní tok Lomnický potok. Na sever od obce se zvedá mohutná Velká podkrušnohorská výsypka.

Obyvatelstvo editovat

Ještě v době první světové války byla obec obydlena čistě německým obyvatelstvem, teprve po vzniku Československé republiky začali do Lomnice přicházet Češi, kteří nacházeli zaměstnání ve státní službě a na dolech. Češi však nedosáhli významnějšího podílu na celkovém počtu obyvatel Lomnice. V roce 1921 zde žilo 22 Čechů, v roce 1930 to bylo 28 Čechů.[16]

Po druhé světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva. Do odsunu nešli odborníci, nepostradatelní pro chod dolů a proto zde zůstalo poměrně silné zastoupení obyvatel německé národnosti. Dokladem toho je např. národnostní složení v základní škole ve školním roce 1961/62. Z celkového počtu 388 žáků bylo 133 žáků německé národnosti.[17]

Vývoj počtu obyvatel a domů Lomnice (bez místní části Týn)[18]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 616 745 951 1 265 1 582 1 787 2 099 1 381 1 468 851 699 505 707 740
Počet domů 92 116 132 138 161 174 237 268 312 193 161 138 184 203
Vývoj počtu obyvatel a domů Lomnice (včetně místní části Týn)[18]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 1 007 1 160 1 351 1 700 2 079 2 334 2 668 1 776 1 838 1 392 1 110 947 1 093 1 152
Počet domů 158 189 210 213 239 255 339 328 312 338 245 243 271 301

Pamětihodnosti editovat

Části obce editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ VLASÁK, Vladimír; VLASÁKOVÁ, Eva. Obec Lomnice. 1. vyd. Královské Poříčí: Mikroregion Sokolov – východ, 2007. 88 s. ISBN 978-80-254-8147-9. S. 7. Dále jen Vlasák. 
  5. ↑ Vlasák, s. 7.
  6. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 362. 
  7. ↑ Vlasák, s. 12–13.
  8. ↑ Vlasák, s. 14–15.
  9. ↑ PROKOP, Vladimír st. I tudy kráčely dějiny. Z historie zaniklých a těžbou uhlí vážně zasažených míst Sokolovského revíru. 1. vyd. Sokolov: Sokolovská uhelná a.s., 2001. 235 s. ISBN 80-238-7153-6. Kapitola Lomnice a její okolí, s. 154. Dále jen Prokop. 
  10. ↑ Vlasák, s. 20.
  11. ↑ Vlasák, s. 29.
  12. ↑ Vlasák, s. 33.
  13. ↑ Prokop, s. 160.
  14. ↑ Plán otvírky, přípravy a dobývání lom Jiří 2030 [online]. Sokolovská uhelná, červenec 2018 [cit. 2021-11-30]. Dostupné online. 
  15. ↑ CENIA. Geomorfologická mapa území [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-11-30]. Dostupné online. 
  16. ↑ Vlasák, s. 38.
  17. ↑ Prokop, s. 159.
  18. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 7. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lomnice_(okres_Sokolov)&oldid=22685471“