Lipí (Manětín)

část města Manětín v okrese Plzeň-sever

Lipí (německy Lippen) je vesnice v severní části okresu Plzeň-sever, část města Manětín. Katastrální území Lipí u Manětína měří 730,97 hektaru.[3]

Lipí
Lipí v pohledu z dáli
Lipí v pohledu z dáli
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecManětín
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel11 (2021)[1]
Katastrální územíLipí u Manětína (7,31 km²)
PSČ331 01
Počet domů16 (2011)[2]
Lipí
Lipí
Další údaje
Kód části obce91481
Kód k. ú.691488
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie Editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1169.[4]

Přírodní poměry Editovat

Ves Lipí leží v novoměstském polesí v přírodním parku Manětínská, 2 km jižně od Manětína. Horní Lipí leží na východním svahu Kněží hory v nadmořské výšce 490 m, Dolní Lipí pak v údolí Malého potoka v nadmořské výšce 450 m. Lipí sousedí na severu s Manětínem, na severovýchodě se Švendovým Mlýnem a na jihovýchodě s Radějovem.

Obyvatelstvo Editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 67 obyvatel (z toho 31 mužů), z nichž bylo 65 Čechoslováků a dva Němci. Šestnáct jich bylo evangelíky, pět bez vyznání a ostatní se hlásili k římskokatolické církvi.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 87 obyvatel: osmdesát Čechoslováků a sedm Němců. Kromě římskokatolické většiny ve vsi žilo devatenáct evangelíků a osm lidí bez vyznání.[6]

Doprava Editovat

Přes Lipí prochází zelená turistická trasa 3604 a červeně značený místní okruh č. 9200. V Horním Lipí začíná žlutá turistická trasa 6679 vedoucí do Nečtin.

Pamětihodnosti Editovat

  • Socha svatého Kryštofa s Ježíškem z doby kolem roku 1740 sestávajícím ze dvou částí – pískovcového soklu a samotné sochy na erbovním podstavci. Celková výška je asi čtyři metry. Stojí jeden kilometr severovýchodně od vsi Lipí, po levé straně silnice ve směru do Manětína. Na toto místo byla přemístěna po roce 1872, kdy byl při povodni zničen mostek u šest kilometrů vzdáleného Čoubova mlýna na soutoku Střely a Manětínského potoka, který měla symbolicky chránit. Je chráněna jako kulturní památka.
  • Podél potoka Kačina se dochovaly stopy po těžbě sekundárních ložisek Zlata. Dokladem těžby jsou rýžovnické sejpy podél horní části toku, stopy šachet a pozůstatky rybníčků na zadržování dešťové vody na převýšených terasách a těžní rýhy, které se vyskytují od střední části toku až po soutok s Malým potokem. Rýhy jsou hluboké až deset metrů a jejich délka přesahuje i 200 metrů.[7]

Galerie Editovat

Reference Editovat

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území [online]. 2013-01-01 [cit. 2015-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 316. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 286. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 163. 
  7. ROVNEROVÁ, Taťána. Těžba zlata na Manětínsku. Acta rerum naturalium. 2012, roč. 12, s. 112–113. Dostupné online [PDF online]. ISSN 2336-7113. 

Externí odkazy Editovat