Libertarianismus

skupina politických ideologií, které vyzdvihují politickou i obecnou svobodu

Libertarianismus je skupina politických ideologií, které vnímají osobní svobodu a autonomii jako svou ústřední hodnotu.[1][2] Libertariánské směry sdílí skepsi k autoritám a státní moci, liší se ovšem ve svých názorech na adekvátní ekonomický systém. Pro klasifikaci různých libertariánských směrů ve vztahu k vlastnictví a kapitálu je proto používáno levopravé nebo socialistickokapitalistické dělení.[3]

Původně libertarianismus vznikl koncem 17. století jako antiautoritářský, antistátní levicový směr vycházejíc z anarchistického výkladu socialismu,[4][5] tzv. sociálního anarchismu, který sdružoval libertariánské marxisty/komunisty a libertariánské socialisty.[6] Ti usilují o překonání kapitalismu a soukromého vlastnictví výrobních prostředků, které shledávají jako překážku k dosažení svobody, ve prospěch společného vlastnictví a samosprávy pracujících.[7] Anarchista Daniel Guérin se označoval jako „libertariánský socialista“ částečně proto, aby se zbavil negativní konotace anarchismu, a také proto, aby zdůraznil jeho vazbu na socialistickou tradici. I marxisté z řad nové levice jako E. P. Thompson se označovali jako libertariáni, aby se tak odlišili od autoritářského, státního socialismu prosazovaného marxisty-leninisty.[6]

V polovině 20. století byl libertarianismus rozšířen i o pravicové směry jako anarchokapitalismus nebo minarchismus,[5] které na rozdíl od levicového libertarianismu prosazují laissez-faire kapitalismus a silný tlak na privatizaci a soukromé vlastnictví půdy, infrastruktury, výrobních prostředků a přírodních zdrojů.[8] Právě tyto pravicové směry se staly dominantní formou libertarianismu zejména ve Spojených státech,[7] kde je jako pojem používán příznivci volného trhu, přirozeného práva a redukce sociálního státu.[9][10]

DěleníEditovat

Levicový libertarianismusEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Levicový libertarianismus.

Mezi levicově libertariánské (též libertariánsky socialistické) se řadí různé směry anarchismu (anarchokolektivismus, anarchokomunismus, mutualismus), libertariánský marxismus a syndikatismus.[11] Asi nejznámějším představitelem libertariánské levice je lingvista a politický aktivista Noam Chomsky.

Pravicový libertarianismusEditovat

Mezi pravicově libertariánské (též libertariánsky kapitalistické) se řadí pokračovatelé klasického liberalismu (označující se zkrátka jako libertariáni či klasičtí liberálové, ekonomičtí liberálové nebo neoliberálové),[12] minarchistéanarchokapitalisté. Liší se v konkrétních přístupech k problematice státu a vlastnictví. Některé přístupy lze vzájemně kombinovat.

Libertariáni (klasický liberalismus)Editovat

Ve 20. století se někteří liberální teoretičtí ekonomové a političtí filozofové přihlásili k původnímu odkazu klasického liberalismu, který byl, co do významu pojmu, v terminologickém vývoji nahrazen obsahem sociálního liberalismu. Mezi tyto autory patřili Milton Friedman, Ludwig von Mises nebo Friedrich August von Hayek. Ti své teorie založili na ekonomické i společenské prospěšnosti klasického liberalismu zastávajícího volné tržní hospodářství, slabý stát a politickou svobodu. Prakticky se pro jimi prosazované směry vžilo označení klasický liberalismus, ekonomický liberalismus, neoliberalismus nebo zkrátka jen libertarianismus.[12]České republice je klasický liberalismus nebo (pravicový) libertarianismus zastoupen například stranou Svobodní nebo studentskou organizací Students for Liberty CZ.

AnarchokapitalistéEditovat

Anarchokapitalisté odmítají jakýkoli stát, protože zastávají názor, že stát má tendenci neustále narůstat a svůj vliv na ekonomiku neustále rozšiřovat.[13] Stát je totiž monopolem, který má výhradní právo na jurisdikci, obranuzdanění. Stát bude podle anarchokapitalistů mít vždy tendenci růst a zvětšovat daňové zatížení při současném snížení kvality služeb. Proto podle nich nikdy nemůže zajistit efektivní hospodaření tak jako trh. Mezi hlavní představitele patří Murray Rothbard.

MinarchistéEditovat

Minarchisté zastávají přesvědčení, že jediným úkolem vlády (státu) je chránit jednotlivce proti nátlaku a násilí. Stát má mít pouze tři instituce, a to policii, armádusoudy. Oproti anarchistům tak neruší stát zcela, ale vytyčují mu minimální roli jakéhosi hlídače občany stanovených pravidel. Mezi autory zastávající toto pojetí patří Ayn Randová, Robert Nozick nebo George Reisman.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Libertarianism na anglické Wikipedii.

  1. VAN DER VOSSEN, Bas. Libertarianism. Příprava vydání Edward N. Zalta. Spring 2019. vyd. [s.l.]: Metaphysics Research Lab, Stanford University Dostupné online. 
  2. libertarianism | Definition, Doctrines, History, & Facts. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. FRANCIS, Mark. Human Rights and Libertarians*. Australian Journal of Politics & History. 1983, roč. 29, čís. 3, s. 462–472. Dostupné online [cit. 2020-11-24]. ISSN 1467-8497. DOI:10.1111/j.1467-8497.1983.tb00212.x. (anglicky) 
  4. GAUS, Gerald F.; D'AGOSTINO, Fred. The Routledge Companion to Social and Political Philosophy. UK: Routledge, 2012. Dostupné online. ISBN 9781136202025. Kapitola The Rise of Social Anarchism, s. 223, 227. 
  5. a b ROTHBARD, Murray. The Betrayal of the American Right. USA: Ludwig von Mises Institute, 2007. Dostupné online. ISBN 978-1610165013. S. 83. 
  6. a b MARSHALL, Peter. Demanding the Impossible: A History of Anarchism. Oakland: PM Press, 2009. Dostupné online. ISBN 9781604862706. S. 641. 
  7. a b CARLSON, Jennifer D. The Social History of Crime and Punishment in America: An Encyclopedia. USA: SAGE Publications, 2012. Dostupné online. ISBN 9781483305936. Kapitola Libertarianism, s. 1006. 
  8. HUSSAIN, Syed B. Encyclopedia of Capitalism, Volume 2.. USA: Facts On File, 2004. ISBN 0816052247. S. 492. 
  9. What is Libertarianism? [online]. Institute for Humane Studies [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Natural Law: A Libertarianism.org Guide. www.libertarianism.org [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. CARSON, Kevin. What is Left-Libertarianism? [online]. Center for a Stateless Society [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. a b GAMBLE, Andrew. Economic Libertarianism. The Oxford Handbook of Political Ideologies [online]. 2013-08-15 [cit. 2020-11-24]. DOI: 10.1093/oxfordhb/9780199585977.013.0008. Dostupné online. DOI:10.1093/oxfordhb/9780199585977.001.0001/oxfordhb-9780199585977-e-008. (anglicky) 
  13. Pokračující růst státu v hospodářsky vyspělých zemích, Higgs, Robert: Politická ekonomie strachu, překlad z angličtiny: [[Josef Šíma (ekonom)|Josef Šíma]], Praha, 2006, společně Alfa Publishing, ISBN 80-86851-33-8, a Liberální institut, ISBN 80-86389-43-X.

Externí odkazyEditovat