Ledce (okres Hradec Králové)

obec v okrese Hradec Králové v Královéhradeckém kraji

Obec Ledce (německy Ledetz) se nachází v okrese Hradec Králové, kraj Královéhradecký. Žije zde 349[1] obyvatel.

Ledce
Kostel sv. Maří Magdaleny v Ledcích
Kostel sv. Maří Magdaleny v Ledcích
Znak obce LedceVlajka obce Ledce
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0521 576433
Pověřená obec Třebechovice pod Orebem
Obec s rozšířenou působností Hradec Králové
Okres (LAU 1) Hradec Králové (CZ0521)
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 349 (2020)[1]
Rozloha 10,254 km²
Nadmořská výška 248 m n. m.
PSČ 517 71
Počet částí obce 3
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Ledce 58
517 71 České Meziřičí
ledce@wo.cz
Starosta Bc. Miloš Čihák
Oficiální web: www.ledce.eu
Ledce
Ledce
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1450.

ExulantiEditovat

Stejně jako z okolních obcí (Jeníkovice, Bolehošťská Lhota, Vysoký Újezd aj.) odcházeli do exilu i nekatolíci z Ledce. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno.[2] Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Ve zdejší oblasti působili kromě Antonína Koniáše také jezuité Jakub Firmus, Matěj Třebický, Adam Poustka a František Mateřovský. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z obce Ledce prokazatelně uprchl Matěj Jelen *(1748) do pruského Slezska. Nešel přes Münsterberg, ale šel přimo do Husince.[3] Tam se dne 20. 9.1774 oženil s Annou Větvičkovou. Rodina se později odstěhovala do nově zakládané české obce Zelov a patří mezi její zakladatele.[4] Významným zdrojem informací jsou biografie exulantů uložené v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov), Německo. Nejdostupnější informace jsou v knihách Edity Štěříkové (včetně zdrojů a údajů z matrik). Potomci českých exulantů žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii, někteří se po 2. světové válce vrátili.

SpolečnostEditovat

Každoročně se tu pořádá soutěž v netradičních vodních disciplínách Ledecká lávka.[5]

PamětihodnostiEditovat

Místní částiEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA: Stručně o pobělohorských exulantech. KALICH, 2005.
  3. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 pages s. Dostupné online. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279 
  4. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Zelów : Česká exulantská obec v Polsku. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich 14, 433 pages s. Dostupné online. ISBN 80-7017-793-4, ISBN 978-80-7017-793-8. OCLC 52454283 
  5. http://www.ledeckalavka.cz/

Externí odkazyEditovat