Vysoký Újezd (okres Hradec Králové)

obec v okrese Hradec Králové v Královéhradeckém kraji

Vysoký Újezd (známý též jako Vysoký Újezd nad Dědinou, německy Hoch Aujezd an der Diedina) je obec v okrese Hradec Králové, kraj Královéhradecký. Žije zde 85[1] obyvatel.

Vysoký Újezd
Románský kostel sv. Jakuba
Románský kostel sv. Jakuba
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0521 548677
Pověřená obec Třebechovice pod Orebem
Obec s rozšířenou působností Hradec Králové
Okres (LAU 1) Hradec Králové (CZ0521)
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 85 (2020)[1]
Rozloha 2,12 km²
Katastrální území Vysoký Újezd nad Dědinou
Nadmořská výška 292 m n. m.
PSČ 517 71
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Vysoký Újezd 2
517 71 České Meziřičí
ouvu@seznam.cz
Starosta Jaroslav Hubálek
Oficiální web: www.ou-vysokyujezd.cz
Vysoký Újezd
Vysoký Újezd
Další údaje
Kód části obce 188450
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1369.

PamátkyEditovat

Nejcennější památkou obce je kostel svatého Jakuba Většího. Jedná se o románský kostel z druhé poloviny 12. století, který patří k nejstarším stavbám svého druhu ve východních Čechách.

ExulantiEditovat

V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého do Pruského Slezska. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein.[2] V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, podrobování se kontrolám z řad duchovních i světských úředníků, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků atd. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Rodičům protestantů mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům.

Jan Hovorka z Jeníkovic patřil v roce 1732 k vůdčím osobnostem opočenského hnutí. Dne 16. září 1732 žádal na zámku v Opočně jménem nekatolíků o povolení užívat kostel sv. Jakuba v Újezdě nad Dědinou pro evangelické bohoslužby.[3] Jan Hovorka vykládal při shromážděních biblické texty a zapisoval si jména těch, kteří se chtějí hlásit k evangelickému vyznání.[4] Proto byl v roce 1732 uvězněn v Hradci Králové a v září odsouzen k pěti letům nucených prací. 20. ledna 1736 podepsal (pod tlakem) odvolání.[5] V únoru 1742 emigroval Jan Hovorka s celou svou rodinou do válkou zničeného městečka Münsterberg v Pruském Slezsku - prvního útočiště českých exulantů. Významným zdrojem informací jsou biografie exulantů uložené v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov), Německo. Nejdostupnější informace jsou v knihách Edity Štěříkové (včetně zdrojů a údajů z matrik). Potomci českých exulantů žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii i jinde ve světě. Jsou spojeni prostřednictvím Exulant (spolek).

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 pages s. Dostupné online. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279 
  3. Kořán Ivo: Opočenská rebelie roku 1732. In: ACTA MUSEI REGINAEHRADECENSIS, S.B. XII - 1970, s. 25-29
  4. podle výpovědi Matěje Kupky z výslechu dne 3.11.1732 - zdroj: Kořán
  5. Státní archiv Zámrsk, Biskupská konzistoř, kart. 52

Literatura autorky Edity ŠtěříkovéEditovat

  • Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720–1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007
  • Z nouze o spaseni. Česká emigrace v 18. století do Pruského Slezska, 1992
  • Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku, 2001
  • Stručně o pobělohorských exulantech, 2004
  • Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005

Externí odkazyEditovat