Kultura s nálevkovitými poháry

archeologická kultura

Kultura s nálevkovitými poháry je archeologická kultura staršího eneolitu. Jsou pro ni typické keramické poháry s nálevkovitým hrdlem a bohatým zdobením, které se začaly objevovat v době od 4. tisíciletí př. n. l. V období kultury se vyskytují jemné kamenné a kostěné nástroje, ale také měděné předměty jako šperky nebo také ploché sekery. Sídliště vznikala na vyvýšeninách i v nížinách, a v některých případech byla opevněná. Pohřbívalo se v mohylách a v pozdějších fázích v žárových hrobech.

Rozšíření kultury s nálevkovitými poháry v Evropě

ČleněníEditovat

Kultura s nálevkovitými poháry je v Čechách typická pro období staršího eneolitu. Na Moravě a v přilehlé části Polska se objevila už v období časného eneolitu a v době středního eneolitu na území Česka přetrvávala ve Skandinávii. V Čechách ji předcházela michelsberská kultura, na kterou kultura s nálevkovitými poháry navázala svou baalberskou fází. Dále pokračovala siřemskou a skončila salzmündskou fází. Koncem staršího eneolitu na ni na východním okraji středních Čech navázala badenská kultura. Za oblast vzniku je považována Morava, kde rané fáze kultury dokládá soubor nálezůBožice.[1]

KeramikaEditovat

Typická keramika: nálevkovitý pohár, láhev s límcem, amfora, nálevkovitý hrnec apod. Zpracování kovu je v počátcích, lze hovořit pouze o mědi – Makotřasy u Kladna. Některé skupiny této kultury se zaměřovaly na těžbu a zpracování ušlechtilých druhů kamene (Kozákovachát, Stránská skálarohovec).

Pohřební ritusEditovat

Pohřební ritus je zpočátku kostrový, hroby jsou mohylové s lichoběžníkovitým ohrazením, vnitřním kamenným pláštěm s jednotlivými skřínkovými pohřby. Později se přistupovalo ke kremaci; popel se ukládal do popelnic nálevkovitých tvarů.

ReferenceEditovat

  1. DOBEŠ, Miroslav; NEUSTUPNÝ, Evžen; TUREK, Jan; ZÁPOTOCKÝ, Milan. Archeologie pravěkých Čech. Díl 4. Eneolit. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, 2008. 185 s. ISBN 978-80-86124-77-3. S. 61.