Krasíkov (nádraží)
Krasíkov (v letech 1938–1945 Budigsdorf) je železniční stanice v obci Krasíkov v okrese Ústí nad Orlicí, v km 23,8[1] železniční tratě Česká Třebová – Přerov. Na hoštejnském zhlaví v km 24,220 leží stejnojmenná železniční zastávka, dále ve směru na Hoštejn leží v záhlaví stanice v km 25,885 ještě zastávka Tatenice.[2][3] Trať je součástí třetího železničního rychlostního koridoru.
| Krasíkov | |
|---|---|
 Nástupiště v záhlaví stanice | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Pardubický |
| Obec | Krasíkov |
| Souřadnice | 49°50′55,8″ s. š., 16°41′15,32″ v. d. |
  Krasíkov | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 539635 |
| Trať | Česká Třebová – Přerov |
| Nadmořská výška | 340 m n. m. |
| V provozu od | 1845 |
| Zabezpečovací zařízení | ESA 11 (DOZ z CDP Přerov) |
| Dopravní koleje | 4 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (2) |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | |
| Služby ve stanici | |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatŽelezniční stanice byla v roce 1845 umístěna za viaduktem s desíti cihelnými oblouky a kamennými pilíři přes Moravskou Sázavu, (km 24,079[4]). Společnost Severní státní dráhy zde postavila stanici IV. třídy – přízemní budovu se sedlovou střechou.[5] Dům byl určen pro přednostu (dva pokoje) a traťového strážníka (jeden pokoj). V roce 1872 Společnost státní dráhy budovu prodloužila a přistavěla skladištní kolej. Upravená budova měla dvě čekárny a kancelář.[6] Rozšíření výpravní budovy se vzrůstajícím provozem bylo plánováno na rok 1915, ale první světová válka přerušila realizaci. V letech 1929–1930, při zdvoukolejnění tratě, byla postavena podle návrhu Miloše Fikra nová výpravní budova. Třípodlažní stavba z drážní strany byla členěná do tří výškových stupňů a dělená výraznou patrovou římsou. Fasáda pater měla cihelná ostění a pásy. Z uliční strany byla průčelí členěná rustikálním kamenným soklem a nárožím, vertikálně vystupujícím schodišťovým křídlem se zvlněným štítem a horizontálně položenými liniemi balkónů. Vstup do vestibulu kryla plechová stříška.[5]
V roce 2006 v rámci výstavby třetího železničního rychlostního koridoru přestalo stávající vybavení železniční stanice ležící v km 23,800 sloužit osobní dopravě. Byla vybudována nástupiště v nové poloze na zhlaví stanice, blíže obci, u nově postaveného mostu přes řeku Moravskou Sázavu.[7][8] V obvodu stanice se nachází rovněž zastávka Tatenice.[3] Stanice je rovněž neobsazená a je dálkově řízena z Centrálního dispečerského pracoviště Přerov.
Služby ve stanici
editovatNa nástupištích jsou k dispozici prosklené přístřešky, poblíž je malé parkoviště. K přístupu na protější nástupiště slouží podchod pro pěší nebo je možné využít nedaleký podjezd silnice II/368. Zastávka je zařazena do integrovaného dopravního systému.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Krasíkov kolej 1-4 (žst) [online]. Správným směrem, 2014-06-18 [cit. 2019-07-28]. Dostupné online.
- ↑ Staniční řád železniční stanice Krasíkov. Portál Provozování dráhy. Správa železnic, 2020-10-23.
- ↑ a b Plánek stanice Krasíkov. Portál Provozování dráhy. Správa železnic, listopad 2015.
- ↑ Krasíkov (žst) • Pardubický kraj (CZ) / © Atlas Drah Polska, Česka a Slovenska. www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2019-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-22.
- ↑ a b BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví severní státní dráhy. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2016. 271, [1] s. s. ISBN 9788085034912, ISBN 8085034913. OCLC 1010898392 S. 36, 73, 75.
- ↑ KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží : (architektura a stavební vývoj) II. díl. 1. vyd. vyd. Litoměřice: Vydavatelství dopravní literatury, 2005. 6 sv. s. ISBN 8090270670, ISBN 9788090270671. OCLC 53860685
- ↑ BOROVCOVÁ, Alena ... c.d., s. 127
- ↑ Optimalizace traťového úseku Zábřeh na Moravě – Krasíkov. Silnice Železnice [online]. [cit. 2019-07-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krasíkov na Wikimedia Commons
