Tatenice (železniční zastávka)

železniční zastávka

Tatenice (německy Tattenitz) je železniční zastávka, která se nachází na katastru obce Tatenice v okrese Ústí nad Orlicí, v obvodu stanice Krasíkov na železniční trati 270 Česká Třebová – Přerov. Leží v nadmořské výšce 330 m mezi dvěma Tatenickým a Krasíkovským tunelem na mostě nad řekou Moravská Sázava v km 25,885.[1][2][3]

Tatenice
Železniční zastávka Tatenice a Tatenický tunel
Železniční zastávka Tatenice a Tatenický tunel
StátČeskoČesko Česko
KrajPardubický kraj
ObecTatenice
Souřadnice
Tatenice
Tatenice
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice53973
Trať270
Nadmořská výška330 m n. m.
V provozu od1. září 1845
Dopravních kolejí2
Nástupišť (hran)2 (2)
Prodej jízdenekNe
Návazná dopravaNe
Služby ve staniciNe
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

Původní vlaková zastávka byla postavena na okraji obce na původní olomoucko-pražské dráze v roce 1845, za výjezdem z Tatenického tunelu. První vlak projel zastávkou 1. září 1845, poslední pak 23. srpna 2004 ve 20:00 hodin. Původní kolej byla snesena, železniční násep zrekultivován a starý Tatenický tunel částečně zavalen.[4][5][6]

V rámci rekonstrukce třetího železničního koridoru (optimalizace traťového úseku Krasíkov – Česká Třebová) byla postavena nová přeložka, která železniční trať napřímila a výrazně zkrátila. Součásti výstavby byly dva tunely a most, který je spojuje a překlenuje údolí řeky Moravská Sázava. V připomínkovém řízení byl dán požadavek obce Tatenice k výstavbě nové zastávky v náhradě za zrušenou. Nová železniční zastávka byla umístěna na mostě spojující Tatenický a Krasíkovský tunel v km 25,885.

MostEditovat

Most (pracovní název Mezi tunely) je veden přes řeku Moravská Sázava a její zátopové území. Je navržen jako spřažený ocelobetonový most tvořený spojitou nosnou konstrukcí o šesti polích a dvěma krajními poli, které jsou součástí železobetonových podpěr, s horní spřaženou železobetonovou mostovkou. Krajní pole (1 a 8) jsou železobetonové rámové konstrukce, mezipole (2 až 7) tvoří spojitá spřažená ocelobetonová konstrukce s plnostěnnými hlavními nosníky.

Most je postaven na podkladu, který tvoří druhohorní horniny, zastoupeny pískovci a písčitými slínovci. Pilíře a opěry mostu jsou založeny na velkoprůměrových pilotách, které byly vrtány do různých hloubek, v závislosti na zjištěných geologických podmínkách.

Dříky pilířů (mají tloušťku jeden metr) jsou postaveny na úložných prazích z nichž je do pilířů vyvedena výztuž.

Opěry jsou krabicové monolitické z železobetonu a jsou součástí krajních pilířů. V každé opěře je průchod umožňující přístup na obě strany mostu. Na olomoucké pro pěší, na třebovské pro zemědělskou techniku.

Mostovka je tvořena monolitickými spřaženými betonovými deskami s ocelovou výztuží. Dvě desky jsou pod kolejovým ložem o proměnné tloušťce od 245 do 309 mm. Dvě samostatné desky jsou pod nástupištěm, na nich jsou umístěny odnímatelné železobetonové panely.[7][8][9]

Údaje o mostěEditovat

  • celková délka mostu: 150,25 m,
  • délka přemostění: 141,5 m,
  • rozpětí mostních polí: 3,5 m + 4 × 20 m + 30 m + 6 m,
  • volná šířka mostu: 13,637 m,
  • šířka uprostřed mostu 14,177 m,
  • traťová rychlost: 130 km/h pro klasické soupravy a 160 km/h pro vozy s naklápěcími skříněmi
  • železniční svršek: UIC-60, bezstyková kolej na betonových pražcích B-91, s pružným bezpodkladnicovým upevněním,
  • největší montážní dílec měl délku 20,4 m a hmotnost 7,5 tun,
  • celková hmotnost ocelové konstrukce: pod kolejovým ložem je 404 t, pod nástupištěm je 118 t,
  • ocelová konstrukce o hmotnosti 397,5 t byla vyrobena v roce 2003 v mostárně Hutních montáží v Moravském Krumlově,
  • ocelová konstrukce pro nástupiště o hmotnosti 113,4 t byla vyrobena ve firmě FIRESTA,
  • zhotovitelem mostu je firma FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a. s.,
  • projekční dokumentaci zabezpečily firmy Metroprojekt Praha a. s. a PIS Ing Pechal,
  • výstavba: březen 2003– září 2004,
  • první vlak po koleji č.1 projel v září 2004, plný provoz v říjnu 2004.

ZastávkaEditovat

Nástupiště je umístěno na vrchní části mostu, má šířku 3,025 m a délku 142 m. Povrch je tvořen odnímatelnými železobetonovými deskami s nášlapným pásem pro nevidomé. Na olomoucké straně jsou přístřešky pro cestující a také přístup na nástupiště, které je vybaveno osvětlením a rozhlasem.

Nástupiště je řešeno i pro průjezd záchranné techniky o hmotnosti do 3,5 t.

Zastávka neposkytuje odbavení cestujících, má bezbariérový přístup. K nové zastávce byla postavena nová přístupová cesta s malým parkovištěm a stojany na kola.[10][11]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. První vlaky již projíždějí nově zprovozněnými krasíkovskými tunely. ŽelPage.cz [online]. [cit. 2019-08-03]. Dostupné online. 
  2. Optimalizace úseku Zábřeh na Moravě (včetně) - Krasíkov (mimo). Dostupné online.
  3. TESAŘ, Jiří; KLEIN, Zdeněk. Tunely Krasíkov. Kapitola ČD DDC Optimalizace traťového úseku Zábřeh – Krasíkov, Tunel Krasíkov, s. 88–94. Železnice [online]. 7. – 8. 11. 2002 [cit. 2019-07-20]. S. 88–94. ČD DDC Optimalizace traťového úseku Zábřeh – Krasíkov, Tunel Krasíkov. Dostupné online. 
  4. 750 let obce Tatenice. Dostupné online. S. 15
  5. BOROVCOVÁ, Alena. Z Vídně na sever : dvě páteřní železniční tratě České republiky. Ostrava: [s.n.], 2017. 208 s. ISBN 9788085034974, ISBN 8085034972. OCLC 1035451828 
  6. BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní státní dráhy. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2016. 271, [1] s. s. ISBN 9788085034912, ISBN 8085034913. OCLC 1010898392 S. 127. 
  7. TAHOTNÝ, Urban; KRÁSA, David; BARTOŇ, Pavel. Nový most v km 25,885 úseku Krasíkov - Česká Třebová. www.mosty.cz [online]. 2005-11-23 [cit. 2019-08-03]. Dostupné online. 
  8. PECHAL, Antonín. KONEČNÝ, Vojtěch. NEČESAL, Petr. Železniční most mezi portály Krasíkovských tunelů na trati Krasíkov - Česká Třebová. PIS Brno. Dostupné online.
  9. ŠOUKALOVÁ, Gabriela. Novostavby spřažených ocelobetonových mostů na trati Olomouc - Česká Třebová. FIRESTA - Fišer, rekonstrukce, stavby a.s. Dostupné online.
  10. Železniční stanice Tatenice | České dráhy. www.cd.cz [online]. [cit. 2019-08-03]. Dostupné online. 
  11. Přestěhovaná zastávka Tatenice. www.pshzd.cz [online]. [cit. 2019-08-03]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat