Kozlov (Bochov)

část obce Bochov v okrese Karlovy Vary

Kozlov (německy Koslau) je místní část města Bochova ležící přibližně v půli cesty mezi městy Bochovem a Toužimí při silnici II/198. V roce 2011 zde trvale žilo 121 obyvatel.[2]

Kozlov
Pohled na Kozlov od východu
Pohled na Kozlov od východu
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Bochov
Okres Karlovy Vary
Kraj Karlovarský kraj
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 121 (2011)[1]
Katastrální území Kozlov, Pávice a Pěčkovice (9,21 km²)
PSČ 364 71
Počet domů 26 (2011)[1]
Kozlov
Kozlov
Další údaje
Kód části obce 71625
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1365, kdy patronátní právo ke zdejšímu kostelu vykonávali Němota, Přech a Ješek.[3] Již v té době ve vsi stávala tvrz,[4] na které roku 1395 sídlil Hanuš z Ratiboře a před ním snad roku 1393 Jan Kozlovec z Kozlova. Z dalších majitelů jsou známi Jindřich připomínaný roku 1398, Fulfiš (1400) a roku 1407 Otík z Bratřence.[3] Během husitských válek vesnice patřila bratrům Romanovi staršímu a Václavovi z Kozlova,[4] z nichž Václav žil ještě roku 1456.[3]

V šestnáctém století byl Kozlov manstvím pánů z Plavna, kteří je pronajímali svým vazalům.[4] Z nich posledním byl Jan Ratibořský ze Chcebuze, od kterého panství koupil Jiří Utenhofer z Utenhofu a roku 1567 dosáhl propuštění statku z manství. Jeho synové Kozlov roku 1588 prodali svému strýcovi Jindřichovi staršímu z Utenhofu. Po Jindřichově smrti v roce 1594 statek zdědil Adam Utenhofer z Utenhofu, který se zúčastnil stavovského povstání, za což mu byl roku 1623 zabaven majetek. Panství vzápětí koupil Jan Hegner z Röesselfeldu.[3] Roku 1669 (nebo 1667[5]) se majiteli stali Štampachové, kterým panství zůstalo až do roku 1687, kdy je koupili Pikharti z Grünthalu. K dalším majitelům patřili v letech 1744–1775 Trautenbergové, po nich v období 1775–1792 rytíř František Kager ze Štampachu, kterého vystřídali Hoyerové z Blumenou a řada dalších majitelů.[5]

Období největšího rozmachu obec dosáhla na přelomu 19. a 20. století, kdy zde bydlelo přes 400 obyvatel v 98 domech. Poté nastalo období stagnace, ale přesto zde bydlelo stále více než 300 lidí v téměř stovce domů. Těžkou ránu obci (stejně jako celému pohraničí) zasadil rok 1945 a odsun původního německého obyvatelstva. Původního významu od té doby sídlo již nikdy nenabylo.

Poválečná léta byla ve znamení nového osídlování, ale i násilné kolektivizace zemědělství. V roce 1953 se obec dočkala napojení na elektrickou síť, ve stejném období byl vystavěn i vodovod. S novou dobou přišla i výstavba nového bytového domu a areálu zemědělských staveb. Počátkem šedesátých let byla průjezdná komunikace odkloněna mimo střed obce. Od sedmdesátých let nastává pozvolný úpadek. Místní národní výbor zanikl v roce 1973, pět let nato ukončila provoz malotřídní škola (budova je dnes v havarijním stavu), později vzala za své i pošta a před několika lety byl zrušen obchod se smíšeným zbožím.

PamětihodnostiEditovat

 
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kozlově

Dominantu vsi tvoří jednolodní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Jedná se o původně gotickou stavbu připomínanou poprvé v roce 1365, později byla upravena v době renesance. V roce 1704 byla přistavěna barokní věž a k severní části lodi křestní kaple. Bohaté vnitřní zařízení, ke kterému patřil i obraz Ukřižování připisovaný Petru Brandlovi, bylo rozkradeno. V kostele zbývá mobiliář a patrová kruchta.[5] V presbytáři jsou vysoko na severní zdi zachovány dva renesanční náhrobníky s epitafy. Jde o náhrobníky Adama a Jindřicha z Uttenhoferů.[zdroj?]

Kozlovský zámek stával na vyvýšenině u původní silnice z Bochova do Toužimi. Jeho předchůcem bývala tvrz přestavěná v 16. století na renesanční zámek. Stavba zámku přetrvala v nezměněné podobě (s výjimkou barokního zastřešení věží) až do novověku. Po roce 1918 zámek postupně chátral a byl roku 1938 částečně odstřelen a jeho zbytky odstraněny v padesátých letech dvacátého století.[5]

V obci u hřbitovní zdi jižně od kostela roste památný strom Kozlovská lípa.

ObyvatelstvoEditovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 350 obyvatel (z toho 178 mužů), z nichž bylo čtrnáct Čechoslováků a 336 Němců. Kromě pěti židů byli římskými katolíky.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 353 obyvatel: jedenáct Čechoslováků, 341 Němců a jednoho cizince. S výjimkou jednoho člena církve československé a jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů[8]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 511 483 504 445 374 350 353 37 141 102 81 106 115 121
Domy 83 84 89 87 83 78 74 18 36 19 19 18 25 26
Počet domů z roku 1961 zahrnuje domy místní části Mirotice.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 271. 
  3. a b c d SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze okolo Bochova, s. 40. 
  4. a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Kozlov – zámek, s. 160. 
  5. a b c d VYČICHLO, Jaroslav. Kozlov – zámek [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2018-08-09]. Dostupné online. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 236. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 404. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-02]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat