Kotvrdovice
Kotvrdovice (německy Gottfriedsschlag[4]) jsou obec v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Leží nedaleko Macochy. Obcí prochází silnice II. třídy z Blanska na Vyškov a Prostějov. Žije zde 917[1] obyvatel.
Kotvrdovice | |
---|---|
Střed obce, vlevo škola, vzadu obecní úřad | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Blansko |
Obec s rozšířenou působností | Blansko (správní obvod) |
Okres | Blansko |
Kraj | Jihomoravský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°21′18″ s. š., 16°47′4″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 917 (2024)[1] |
Rozloha | 5,58 km²[2] |
Katastrální území | Kotvrdovice |
Nadmořská výška | 535 m n. m. |
PSČ | 679 07 |
Počet domů | 311 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Kotvrdovice 198 679 07 Kotvrdovice info@kotvrdovice.cz |
Starosta | Leoš Kratochvil |
Oficiální web: www | |
Kotvrdovice | |
Další údaje | |
Kód obce | 581763 |
Kód části obce | 71129 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatOkolí obce bylo osídleno již v pravěku, o čemž svědčí bohaté archeologické nálezy. Jméno obce je odvozeno od německého názvu Gottfriedsschlag, posléze Gottfriedovice, Hospřidovice a následně již vzniklo jméno, jaké známe dnes.[5]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349 (Gothfridslog),[6][7] kdy je v moravských zemských deskách uskutečněn zápis o prodeji holštejnského panství, které od Čeňka z Lipé kupuje Vok I. z Holštejna. Kotvrdovice se na listině uvádějí jako Gotfridschlag. V majetku pánů z Holštejna byla ves až do roku 1437, kdy panství koupil Hynek z Valdštejna a Židlochovic. V roce 1459 se Vokovi V. z Holštejna podařilo získat Kotvrdovice nakrátko zpět, ale již roku 1464 ho spolu se Senetářovem, pustou západní polovinou Podomí a pustými vesnicemi Dvorce a Budkovany vlastnil Smil z Loděnice, který vystavěl v obci tvrz. V roce 1480 byl majitelem Kotvrdovic Jiřík ze Zhoře, o deset let později Jan Heralt z Kunštátu, ale již roku 1492 vlastnil kotvrdovické panství Václav Gedeon z Olešničky. V rukách tohoto rodu byly Kotvrdovice až do roku 1574, kdy vesnici získal Bernard Drnovský z Drnovic na Rájci. Poté sdílely Kotvrdovice osudy rájeckého panství, které vlastnili Rogendorfové a po nich Salmové.[8][9]
Na počátku 17. století zde bylo 25 domů, z nich bylo po třicetileté válce 6 pustých. V roce 1793 zde bylo už 57 domů s 292 obyvateli. V roce 1846 šlo o 112 domů a 674 obyvatel. Škola byla postavena roku 1874[10]
Za druhé světové války se staly Kotvrdovice součástí tzv. „Vyškovské střelnice“ a byly násilně vystěhovány. Po ukončení německé okupace se občané mohli vrátit zpět do svých domovů.
V roce 1954 havarovalo u obce vojenské letadlo Avia CS-199. Oba členové posádky zahynuli. Tragickou událost připomíná malý pomníček na místě havárie.
Obyvatelstvo
editovatRok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 828 | 862 | 870 | 845 | 886 | 962 | 859 | 848 | 911 | 890 | 858 | 866 | 838 | 862 | 904 |
Počet domů | 120 | 125 | 131 | 138 | 150 | 152 | 174 | 196 | 209 | 211 | 216 | 255 | 265 | 282 | 311 |
Obecní správa
editovatObecní symboly
editovatZnak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. října 2004.[13]
Společnost
editovatZdejší občané hrají kopanou, muži i ženy. Místní děti mají k dispozici dětský park. V obci působí ochotnický divadelní soubor Divadlo Srdcem, který během svých představení využívá unikátního otočného jeviště. Sbor dobrovolných hasičů soutěží v požárním sportu a podílí se na pořádání kulturních akcí v obci.
Dále je zde letecký klub s letištěm (veřejná plocha pro ultralehká letadla, kód LKKOTV).[14]
Pamětihodnosti
editovatNachází se zde kaple zasvěcená Božskému Srdci Páně, které bylo inspirací i pro obecní znak.
Rodáci
editovat- Vladimír Kunc (1952–1977), hokejista
- Zdeněk Zouhar (1927–2011), muzikolog a hudební skladatel
Galerie
editovat-
Kotvrdovice od jihozápadu z Jedovnic
-
Kaple Božského Srdce Páně
-
Různobarevné fasády domů při hlavní ulici
-
Starší zástavba
-
Pošta a kříž
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 310.
- ↑ SKŘEPKOVÁ, Tereza. Komunální heraldika měst a obcí bývalého okresu Blansko k roku 2010. Brno, 2011 [cit. 2014-10-14]. 135 s. Magisterská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. Dostupné online.
- ↑ Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady brněnské 1348–1466. Kniha I, č. 23 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-10-06]. S. 2. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 576, 1 příloha (černobílá mapa) s. S. 432.
- ↑ Černý Ervín, Nejstarší historie hradu a městečka Holštejna a panství holštejnského, 1991
- ↑ Černý Ervín, Historie vladyckého statečku kotvrdovického a jeho majitelů, 1968
- ↑ KNIES, Jan. Blanský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2008. 210 s. ISBN 978-80-86347-89-9. S. 111–112.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Kotvrdovice [online]. 2004-10-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ http://www.aerobaze.cz/letiste/index.php?kod=LK19[nedostupný zdroj]
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kotvrdovice na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Stránky Badatelny – http://www.davar.cz/badatelna/xref/let_kotvrdovice.htm
- Kotvrdovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa Kotvrdovic v roce 1826 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Letiště "Tri sudy" Kotvrdovice Archivováno 24. 9. 2010 na Wayback Machine.