Otevřít hlavní menu

Senetářov

obec v okrese Blansko v Jihomoravském kraji

Obec Senetářov se nachází v okrese BlanskoJihomoravském kraji. Žije zde 572[1] obyvatel.

Senetářov
Pohled od kostela sv. Josefa na náves s usedlostí č. p. 32, sloužící jako Muzeum perleťářství a tradičního bydlení, a obecním úřadem
Pohled od kostela sv. Josefa na náves s usedlostí č. p. 32, sloužící jako Muzeum perleťářství a tradičního bydlení, a obecním úřadem
Znak obce SenetářovVlajka obce Senetářov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0641 582328
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Blansko (CZ0641)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Blansko
Historická země Morava
Katastrální území Senetářov
Katastrální výměra 13,85 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 572 (2019)[1]
Nadmořská výška 545 m n. m.
PSČ 679 06
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Senetářov 116
67906 Jedovnice
Starostka Jana Sedláková
Oficiální web: www.senetarov.cz
E-mail: obec@senetarov.cz
Senetářov
Senetářov
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, kdy je v moravských zemských deskách uskutečněn zápis o prodeji holštejnského panství, které od Čeňka z Lipé kupuje Vok I. z Holštejna. Senetářov se na listině uvádí jako Czynolz. V roce 1371, kdy nechal Vok II. z Holštejna zapsat své manželce věno na vsích svého panství, se Senetářov nazýval Senotycz. V majetku pánů z Holštejna byla ves až do roku 1437, kdy panství koupil Hynek z Valdštejna a Židlochovic. V roce 1459 se Vokovi V. z Holštejna podařilo získat Senetářov nakrátko zpět, ale již roku 1464 ho spolu s Kotvrdovicemi, pustou západní polovinou Podomí a pustými vesnicemi Dvorce a Budkovany vlastnil Smil z Loděnice, který vystavěl v Kotvrdovicích tvrz. V roce 1480 byl majitelem Senetářova Jiřík ze Zhoře, o deset let později Jan Heralt z Kunštátu, ale již roku 1492 vlastnil kotvrdovické panství včetně Senetářova Václav Gedeon z Olešničky. V rukách tohoto rodu byl Senetářov až do roku 1574, kdy vesnici získal Bernard Drnovský z Drnovic na Rájci. Poté sdílel Senetářov osudy rájeckého panství, které vlastnili Rogendorfové a po nich Salmové.[2][3]

Na konci 16. století zemřelo na následky morové epidemie velké množství senetářovských obyvatel. V 17. století došlo ke zvětšení katastru obce, kterému připadla západní polovina zaniklého Podomí a části katastrů zaniklých vsí Bystřece a Dvorců.

Počátkem 17. století bylo v obci 24 domů. V roce 1846 šlo o 78 domů a 580 obyvatel. Roku 1900 v obci žilo 747 obyvatel. Škola zde byla postavena roku 1860.[4]

Za druhé světové války se stal Senetářov součástí tzv. „Vyškovské střelnice“ a byl násilně vystěhován. Po ukončení německé okupace se občané mohli vrátit zpět do svých domovů. V letech 19691971 byl v obci postaven kostel sv. Josefa.

MuzeaEditovat

PamětihodnostiEditovat

GalerieEditovat

Významné osobnostiEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Černý Ervín, Nejstarší historie hradu a městečka Holštejna a panství holštejnského, 1991
  3. Černý Ervín, Historie vladyckého statečku kotvrdovického a jeho majitelů, 1968
  4. KNIES, Jan. Blanský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2008. 210 s. ISBN 978-80-86347-89-9. S. 167. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat