Kostelní Bříza

část města Březová v okrese Sokolov

Kostelní Bříza (německy Kirchenbirk[3]) je vesnice ležící v Karlovarském kraji, v okrese Sokolov a spadá pod město Březová, od které leží asi 2,5 km jižním směrem. V roce 2011 zde trvale žilo 54 obyvatel.[4] Od roku 1976 je součástí města Březové.

Kostelní Bříza
Kostel sv. Petra a Pavla
Kostel sv. Petra a Pavla
Lokalita
Charaktervesnice
ObecBřezová
OkresSokolov
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel52 (2021)[1]
Katastrální územíKostelní Bříza, Bystřina, Krásná Lípa u Březové, Ostrov u Březové, Smrkovec u Březové a Žitná u Březové (26,34 km²)
Nadmořská výška610 m n. m.
PSČ357 64
Počet domů18 (2011)[2]
Kostelní Bříza
Kostelní Bříza
Další údaje
Kód části obce70432
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostelní Bříza je také název katastrálního území o rozloze 5 km2.[5] Kostelní Bříza leží i v katastrálních územích Bystřina, Krásná Lípa u Březové, Ostrov u Březové, Smrkovec u Březové a Žitná u Březové.

Historie editovat

Obec vznikla pravděpodobně v období 12. – 13. století, kdy celá zdejší oblast po dobu více než sto let patřila Nothaftům. Historické záznamy však chybí. Nejstarší písemný zápis o osadě se objevuje v roce 1370 v seznamu leuchtenberských lén, kde se uvádí, že polovina obce patřila bratrům Engelhartu, Wiezlinu, Humprechtovi a Jeroslovi z Kynžvartu. Druhou polovinu vlastnil Humprecht z Kynšperku.[6][7]

 
Kulturní památka Zartnerův hostinec

V roce 2010 byl během rekonstrukce kostela sv. Petra a Pavla objeven románský kamenný reliéf, který posouvá historii obce přibližně o 200 let zpět.[8]

Štampachové ze Štampachu editovat

Z roku 1479 pochází zápis o držení obce Štampachy, konkrétně Kašparem Štampachem. Ve šlikovském urbáři z roku 1525 je uváděn jako majitel obce Engelhard ze Štampachu. Ten ji vlastnil až do jeho smrti roku 1563, kdy přešla na jeho syny Jana a Sebastiána ze Štampachu. Vláda Štampachů skončila v roce 1630 a následně se vystřídalo několik vlastníků.

Turbové z Turby editovat

Od roku 1765 vlastnil obec Jan Václav z Turby a po jeho smrti v roce 1772 ji zdědila a krátce držela jeho dcera Klarisa. V roce 1773 ji prodala své matce, která se vdala za Karla Lebrechta Konráda ze Špíglu. Po její smrti přešly majetky na Karla Lebrechta ze Špíglu.

Špíglové editovat

Rod Špíglů držel majetky až do roku 1832, do smrti Karla ze Špíglu. Ten neměl žádné potomky a ostatní z rodu jeho majetky odmítli.

Henneberg-Spiegelové a Auerspergové editovat

Majetky byly prodány Bohumilu Henn svobodnému pánu z Hennebergu. Po jeho smrti v roce 1841 převzal majetky jeho syn Karel, který je v roce 1846 prodal své sestře Františce z Auerspergu. Ta je držela až do roku 1872, kdy je prodala mladšímu bratrovi Bohumilovi. Karlova dcera Marie Henn von Henneberg-Spiegel se roku 1882 provdala za Viktora, c.k. plukovníka, svobodného pána z Kopalů, který byl v roce 1892 pochován na zdejším hřbitově.[9]

Kopalové editovat

Bohumil (mladší) z Hennebergu přepsal veškeré majetky na manželku Arnoštku (Ernestinu), rozenou von Kopal. Té pak patřila obec až do její smrti v roce 1915. Posledním majitelem byl její blízký příbuzný Viktor Brand-Kopal.[10] Dne 15. května 1935 navštívil Kostelní Břízu arcibiskup pražský, Karel Kašpar. Ve slavobráně umístěné mezi farou a kostelem sv. Petra a Pavla byl arcibiskup uvítán svobodnými pány z Brand-Kopalů, starostou, farářem a mnoha dalšími. V průvodu se pak vydali ke kostelu, kde arcibiskup sloužil mši a uděloval biřmování. Statky držel až do roku 1945. V roce 1946 přešla obec pod státní správu a Viktor musel nuceně vysídlit do Rakouska.[6][9][11]

Historie po druhé světové válce editovat

Po odsunu německého obyvatelstva se stát snažil o dosídlení. V roce 1946 se však obec octla na území nově vzniklého Vojenského výcvikového prostoru Prameny. Obec však nebyla armádou zcela zničena, v letech 1947 až 1953 sloužila jako ubytovací prostor pro vojáky.[12]

Z 613 domů v Kostelní Bříze s přilehlými osadami jich však bylo během doby trvání vojenského prostoru 560 zbořeno.[6]

Obyvatelstvo editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 325 obyvatel, z nichž bylo devět Čechoslováků, 315 Němců a jeden cizinec. K římskokatolické církvi se hlásilo 322 obyvatel, jeden k církvi evangelické, dva k církvi izraelitské.[13]

Vývoj počtu obyvatel a domů Kostelní Břízy (bez sídel, zaniklých ve VVP Prameny)[14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 342 339 358 379 363 325 347 216 117 97 71 50 57 54
Počet domů 51 53 53 51 50 52 55 47 60 15 16 11 14 18
Vývoj počtu obyvatel a domů Kostelní Břízy (včetně sídel, zaniklých ve VVP Prameny)[14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 3 065 2 982 2 760 2 635 2 431 2 320 2 399 216 117 97 71 50 57 54
Počet domů 462 478 481 456 441 432 436 47 60 15 16 11 14 18

Pamětihodnosti editovat

  • Kostel svatého Petra a Pavla (kulturní památka)
  • Nejstarším panským sídlem ve vesnici byla břízská tvrz, jejíž existence byla archeologicky doložena ve čtrnáctém a patnáctém století. Později ji nahradil zdejší zámek založený na okraji poplužního dvora nejspíše v polovině sedmnáctého století. Ve druhé polovině dvacátého století zámek zchátral, až zůstaly stát pouze obvodové zdi a část vnitřních příček.[15] Ke zřícenině zámku přiléhá památkově chráněný park.[16]
  • Sloupková boží muka z roku 1875 (kulturní památka)
  • Zartnerův hostinec, čp. 16 (občas nesprávně nazýván Panský dům), od roku 2011 stylová restaurace U bílého koníka (kulturní památka)[17][18]
  • Kaplička z 18. století nedaleko hřbitova (kulturní památka)

Památné stromy editovat

Zaniklé obce v okolí Kostelní Břízy editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Vyhláška ministra vnitra č. 723/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  4. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 278. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2015-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-29. 
  6. a b c JAŠA, Luděk. Zaniklé obce na Březovsku. Sokolov: Fornica Graphics, 2010. ISBN 978-80-87194-18-8. S. 114–142. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 360. 
  8. Převratný nález. S. 4. Listy z Kostelní Břízy [online]. Nadace pro děti, červen 2011 [cit. 2015-11-04]. S. 4. Dostupné online. 
  9. a b Dějiny Kostelní Břízy | Kostelní Bříza. kostelnibriza.cz [online]. [cit. 2020-08-03]. Dostupné online. 
  10. Výzkum tvrziště | Kostelní Bříza. kostelnibriza.cz [online]. [cit. 2020-08-03]. Dostupné online. 
  11. Kostelní Bříza - Kirchenbirk. www.slavkovsky-les.cz [online]. [cit. 2020-08-03]. Dostupné online. 
  12. BERANOVÁ VAICOVÁ, Romana. Zaniklé obce na Sokolovsku. Sokolov: Krajské muzeum Sokolov, 2005. ISBN 80-86630-06-4. S. 39. 
  13. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Kirchenberg. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 632 s. Dostupné online. S. 239. 
  14. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–1970 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 1. 
  15. ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. A–M. Svazek 1. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Kostelní Bříza, s. 332–342. 
  16. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-03]. Identifikátor záznamu 143446 : Zámek, z toho jen: zámecký park s ohradní zdí. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  17. JAŠA, Luděk. Zartnerův hostinec [online]. Slavkovský les [cit. 2018-01-31]. Dostupné online. 
  18. FIŠER, Radovan. Poprvé u Bílého koníka [online]. stránky Kostelní Břízy [cit. 2015-11-05]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat