Kostel svatého Linharta (Březenec)
Římskokatolický hřbitovní kostel svatého Linharta stával v Březenci u Jirkova v okrese Chomutov. Býval filiálním kostelem v jirkovské farnosti.[1]
Kostel svatého Linharta v Březenci | |
![]() | |
Místo | |
---|---|
Stát |
![]() |
Kraj | Ústecký |
Okres | Chomutov |
Obec | Jirkov |
Lokalita | Březenec |
Souřadnice | 50°29′41″ s. š., 13°24′55″ v. d. |
![]() ![]() Kostel svatého Linharta | |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | krušnohorský |
Farnost | děkanství Jirkov |
Status | filiální kostel |
Zánik | 1982 |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | barokní |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
HistorieEditovat
Březenecký kostel pochází ze druhé poloviny čtrnáctého století. Z roku 1363 se dochovala zmínka o bratrech Janovi a Hukovi z Alamsdorfu, kteří v kostele nechali zřídit oltář svatého Erazima.[2] Původně gotický kostel byl v období 1749–1769 upraven v barokním slohu a v průběhu devatenáctého století několikrát opravován.[3] V sedmdesátých letech dvacátého století byl kostel označován za zchátralý, ale ve špatném stavu byla jen střecha. Plánovala se jeho rekonstrukce, ale roku 1982 byla zrušena památková ochrana, a kostel byl ještě v témže roce 1982 odstřelen, aby nepřekážel rozhledu řidičů na přilehlé komunikaci.[4][5]
Stavební podobaEditovat
Jednolodní kostel měl obdélný půdorys a pravoúhlý presbytář napojený na loď bez vítězného oblouku. Vnější stěny byly členěné lizénovými rámci a nad západním průčelím stála vtažená hranolová věž. Na protější straně na presbytář v ose navazovala sakristie sklenutá plackovou klenbou. V lodi bývala kruchta na dvou pilířích a třech polokruhových arkádách.[3]
ZařízeníEditovat
Hlavní oltář ze druhé poloviny osmnáctého století tvořila tumbovitá mensa, svatostánek a zasklená skříň s gotickou sochou svatého Linharta z doby okolo roku 1510. Boční portálový oltář zasvěcený svatému Antonínu Paduánskému zdobil obraz světce z poloviny osmnáctého století ve vyřezávaném rokajovém rámu a sochy svatého Floriána a svatého Víta. Druhý boční oltář byl zasvěcen Neposkvrněnému početí Panny Marie. Mladší vybavení tvořily rokoková kazatelna se sochou svatého Salvátora a zpovědnice. Z doby okolo roku 1520 pocházel krucifix z okruhu Ulricha Creutze a socha svatého Šebestiána.[3] Ještě starší byla polochromovaná dřevěná socha Madony z poloviny čtrnáctého století, která byla později vystavena v chomutovském muzeuu.[6] Z roku 1587 pocházela renesanční pískovcová křtitelnice s dříkem a palmetovou kupou s nápisem.[3]
ReferenceEditovat
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 84.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko [online]. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. Kapitola Neuštein hrad, s. 271.
- ↑ a b c d POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech: A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Březenec, s. 134.
- ↑ LAURENČÍKOVÁ, Markéta; GAŽA, Jan. Zaniklé kostely na Chomutovsku po roce 1945. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2001. 48 s. S. 5–6.
- ↑ Kostel sv. Linharta [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-07-06]. Dostupné online.
- ↑ PACHNER, Jaroslav; SEDLÁČEK, Hugo. Opevněné kostely na Chomutovsku. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2013. 86 s. ISBN 978-80-904342-9-5. Kapitola Březenec, s. 29.